USA posílí Ukrajinu. Dodají armádě ničivé kazetové bomby

Spojené státy dodají Ukrajině kazetovou munici. O rozhodnutí Washingtonu informovala agentura Reuters.

Spojené státy poskytnou Ukrajině kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun), oznámil dnes podle agentury Reuters Pentagon. Součástí balíku budou také dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů.

Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. USA se podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana dlouho zdráhaly munici poskytnout kvůli rizikům, které mohou nevybuchlé nálože představovat pro civilisty. Podíl nevybuchlých menších náloží v granátech z USA bude podle Sullivana méně než 2,5 procenta.

Podle listu Washington Post dal americký prezident Joe Biden zelenou dodání munice navzdory kritickým hlasům, které upozorňují na rizika, jež může tato munice znamenat pro civilní obyvatelstvo. Avšak podle Pentagonu američtí experti významně snížili poruchovost munice, což snížilo nebezpečí pro civilisty.

K oznámení další vojenské pomoci došlo ve čtvrtek s tím, že podoba balíčku bude schválena nejspíš v pátek. Nadcházející balíček bude složen z amerických armádních zásob, obrněných vozidel pěchoty Bradley a Stryker, společně s municí pro americké houfnice a raketové systémy HIMARS.

Rozhodnutí doprovázela několikaměsíční debata, zda munici, která je ve 123 zemích zakázána, Ukrajině poslat.

Kyjev o munici žádal, aby významně posílil svou šanci vést úspěšnou protiofenzivu proti ruské armádě. Zároveň doufá, že spojenecké dodávky, jako je tato americká, pomohou Ukrajině dorovnat ztráty v počtu munice. Rusové mají daleko větší zásoby a ukrajinská armáda je z velké části závislá na spojeneckých dodávkách. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova je tento rozdíl tří- až čtyřnásobný.

Obavy, které někteří odpůrci rozhodnutí opakují, se týkají dopadu používání kazetové munice na počty civilních obětí. Strach je, že porostou. Podle Reznikova bude tato munice použitá jen v neobydlených oblastech proti jednotkám ruské armády.

O významu této dodávky hovořil také poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Podle něj transfer přispěje ke zrychlení deokupačního procesu. „Kazetová munice má potenciál mít na demoralizované ruské vojáky výrazný psychologický efekt,“ řekl Podoljak pro agenturu Reuters.

Ačkoliv Spojené státy použily kazetovou munici v každém významném konfliktu od korejské války, žádná nová munice se už několik let nevyrábí, napsal Washington Post. Nicméně podle odhadů HRW odkazujících na zprávu amerického ministerstva obrany má Pentagon ve svých skladech až 4,7 milionu kusů kazetové munice, jež obsahuje více než 500 milionů submunice.

USA by měly Ukrajině dodávat dělostřeleckou munici M864, vyráběnou od roku 1987, která je kompatibilní s houfnicemi, jež spojenci bránící se zemi dodali. V poslední zprávě, kterou Pentagon zveřejnil před 20 lety, stálo, že poruchovost této munice je kolem šesti procent. V praxi to znamená, že nejméně čtyři kusy z celkových 72 kusů submunice umístěných uvnitř rakety nevybuchnou na rozloze kolem čtyř fotbalových hřišť.

Podle anonymního zdroje současné vedení Pentagonu o této zprávě ví. Brání se však tím, že nyní má v rukách nové hodnocení vycházející z testů starých maximálně tři roky. V této zprávě stojí, že poruchovost submunice není vyšší než 2,35 procenta. I tak ale hodnota přesahuje limit stanovený Kongresem o více jak jedno procento.

Mluvčí Pentagonu brigádní generál Patrick Ryder řekl, že experti ministerstva obrany pečlivě vybírají, jakou munici na Ukrajinu pošlou a kterou nechají v armádních skladech. „Pentagon pečlivě selektuje munici s poruchovostí pod 2,35 procenta pro případný přesun na Ukrajinu,“ prohlásil Ryder.

Odborníci, kteří varovali před používáním kazetové munice, tvrdí, že nižší poruchovost submunice je výsledkem testování v nerealistických simulovaných podmínkách. Testy podle nich neberou v úvahu několik zásadních faktorů, jako úhel dopadu nebo povrch, kam projektil dopadne. To vše má na to, zda řádně vybuchne, vliv.

V případě, že dojde ke schválení transferu kazetové munice, bude prezident Biden muset obejít Kongres. K tomu mu pomůže zákon o zahraniční pomoci, který umožňuje prezidentovi poslat válečnou pomoc v případě, že je to v zájmu americké národní bezpečnosti.

Ohledně dalších dodávek zbraní Ukrajině byl na amerického prezidenta vyvíjen tlak ze strany části republikánských zákonodárců, včetně předsedy sněmovního výboru pro ozbrojené síly a zahraniční věci. V jejich společném prohlášení stálo, že jsou „hluboce zklamáni neochotou administrativy poskytnout Kyjevu další zbraně“. V dopise zaslaném prezidentovi dále stálo, že „munice umožní Ukrajině soustředit pokročilejší typy munice na ruské cíle s vyšší hodnotou“.

Objevily se ale také hlasy, které byly k další pomoci skeptičtější. Tyto hlasy byly nyní hlasitější v táboře demokratů. Vadí jim, že okolo poskytnutí kazetové munice je stále mlha nejasností, ačkoliv další pomoc Ukrajině vítají.

V počátcích války USA kritizovaly Rusko a jeho užívání kazetové munice. Na jednání Rady bezpečnosti OSN v únoru 2022 americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová obvinila Moskvu z „užívání smrtelně nebezpečné zbraně, která nemá na bojišti řádné místo“. Americké ministerstvo zahraničí později na svých stránkách přepis její řeči upravilo a odstranilo část „nemá místo na bojišti“.

Spojené státy změnily svůj pohled na kazetovou munici na jaře, když se začaly projevovat nedostatky munice u ukrajinského dělostřelectva. V květnu mluvil Biden o tom, že by se o použití tohoto typu munice mělo hovořit.

Jako první země se proti americkému rozhodnutí poslat na Ukrajinu kazetovou munici postavilo Německo. Jeho ministryně zahraničí Annalena Baerbocková to oznámila po jednání ve Vídni. Obdobně mluvil i německý ministr obrany Boris Pistorius, jenž zaslání podobné munice rázně vyloučil, napsala agentura Reuters.

„Pro nás platí dohody z Osla,“ řekla novinářům Baerbocková. „Pro nás to není možnost,“ doplnil později po jednání v Bernu Pistorius.

Naproti tomu krok USA zcela neodsoudil mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Ten hovořil o tom, že USA stejně jako Rusko nebo Ukrajina úmluvu nepodepsaly. Podle něj není rozhodnutí Spojených států o zaslání kazetové munice jednoduché. Dodal ale, že na Ukrajině panuje „zvláštní konstelace“ a situace je v jisté míře transferu nakloněná. Opíral se o dřívější tvrzení ukrajinských zástupců, že by Kyjev použil munici pouze na svou obranu v neobydlených oblastech. Zároveň Rusko tento typ už od začátku války několikrát použilo.

Proti se postavila také řada lidskoprávních skupin v čele s Human Rights Watch (HRW). RFE informovala, že se proti transferu postavilo celkem 35 skupin. Podle Reuters HRW vyzvala USA, aby munici na Ukrajinu neposílaly. Kritizovala také obě válčící strany konfliktu, aby přestaly používat kazetovou munici při bojích, protože to vede k civilním obětem. HWR ve své zprávě informovala o tom, že Kyjev použil kazetovou munici při bojích u ukrajinského Izjumu. Ukrajina obvinění odmítla.