Kyjev už ví, jaký rozdíl dělají zbraně Západu

Ukrajina si může v posledních týdnech připsat jeden znatelný úspěch – její protivzdušná obrana se zdánlivě najednou stala takřka neproniknutelnou, jak ve své analýze napsal americký web CNN.

Rusko jen v květnu podniklo osm vln vzdušných útoků na Kyjev, přičemž při jednom z velkých útoků posledních dní - v časných úterních hodinách - tam vyslalo nejméně 18 střel různých typů a roj dronů. V noci na pátek byl na celé Ukrajině opět vyhlášen letecký poplach varující před ruskými útoky.

Kyjev tvrdí, že v rámci posledního útoku rakety sestřelil všechny, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal. Město vyvázlo bez větších škod a jeho představitelé popírají, že by některé z ruských raket nebo bezpilotních letounů zasáhly cíl.

I když se ukrajinské armádě podařilo všechny ruské rakety a bezpilotní letouny sestřelit, padající trosky přesto působily škody. Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že padající trosky způsobily několik menších požárů v různých čtvrtích Kyjeva, konkrétně zmínil požár v garážovém objektu v Darnycké čtvrti. Také obyvatele Kyjeva varoval, aby zůstali v krytech.

„Kyjev se stává terčem v poslední době velmi často, co tím přesně Rusové sledují, vědí jen oni sami. Vždy přitom pracují i s propagandistickým narativem, že je to odveta za ukrajinské údery na Krymu, v Luhansku či v ruském vnitrozemí, kde přitom klidně může jít i o akce ruského domácího odboje,“ řekl pro Seznam Zprávy vojenský historik Tomáš Řepa.

Podle webu Politico to byla nejhlučnější letecká bitva, která se za poslední týdny na obloze nad hlavním městem odehrála. Řada analytiků přitom dlouhodobě pochybovala, že by ukrajinská protivzdušná obrana byla schopna odrazit setrvalý ruský útok - alespoň ne takto úspěšně.

Dokonce i ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Rodňanskyj nedávno pro CNN přiznal, že protivzdušná obrana jeho země „dostatečně nezvládá“.

Co tedy za úspěšností ukrajinské protivzdušné obrany stojí?

Podle Tomáše Řepy z Univerzity obrany je zajímavé především to, jak rychle jsou Ukrajinci schopni se učit a doplňovat jednotlivé systémy, které ze Západu získali.

„Ten termín neproniknutelná byl přehnaný. Každá protivzdušná obrana má mezery a chyby, nelze spoléhat na to, že občas něco neproletí a nezpůsobí nepříjemné škody,“ dodal ale Řepa.

V Kyjevské oblasti je zřejmou odpovědí nasazení systémů protivzdušné obrany Patriot americké výroby, které na Ukrajinu dorazily minulý měsíc.

Podle Centra pro strategické a mezinárodní otázky (CSIS) mohou střely Patriot zasáhnout letadla ve velkých a středních výškách, střely s plochou dráhou letu a některé balistické rakety. Právě díky Patriotu mohla Ukrajina podle Řepy sestřelit i nadzvukovou střelu Kinžal.

„Je to systém dlouhého dosahu. Pokud by něco zvládlo sestřelit Kinžal, pak právě Patriot, a vůbec přitom nevadí, jak se někteří diví, že Kinžaly létají podstatně vyšší rychlostí než rakety z odpalovacích stanovišť Patriotů, rychlost není vše,“ vysvětlil Řepa.

„Přesnost a průbojnost je důležitější. S nejvyšší pravděpodobností tak sledujeme v přímém přenosu klasický válečný scénář, kdy je nějaká vychvalovaná nasazovaná technologie neutralizována, a závod o to, kdo získá další výhodu, vypukne opět naplno,“ dodal.

Střely Kinžal patří mezi řadu nových hypersonických zbraní, které ruský prezident Vladimir Putin představil v roce 2018. Tehdy podle agentury Reuters tvrdil, že mohou zasáhnout téměř jakékoliv místo na světě nebo že se dokážou vyhnout protiraketovému štítu Spojených států.

Obranné systémy Patriot jsou tak působivé, že Rusko přislíbilo jejich likvidaci. A hned v úterý se o to ruská armáda pokusila - v rámci ostřelování Kyjeva Rusové pravděpodobně jeden z ukrajinských systémů Patriot poškodili, byť nezničili.

Informace, které dlouho nebyly potvrzené, nakonec ve čtvrtek na pravou míru uvedl americký Pentagon. „Jeden systém Patriot byl poškozen, ale byl opraven a je plně zpět v provozu a funkční,“ oznámila mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová.

Podle CSIS ale nemusí jít jen o Patrioty - Kyjev měl od ostatních zemí NATO obdržet i jinou protivzdušnou obranu s raketami krátkého a středního doletu, jako jsou velice moderní německé baterie IRIS-T. S tím souhlasí i Řepa.

„Musíme si počkat na další vývoj, jsem přesvědčený, že Ukrajina nakonec získá další protivzdušné systémy a adekvátní množství střel k nim. Pokud podpora Ukrajiny neopadne, Rusové vzdušnou převahu jistě nezískají. Západním státům se dokonce vyplatí testovat kvalitu svých systémů přímo v ostrém nasazení, technologický souboj přitom bude dále eskalovat,“ řekl.

Americký web CNN také připomněl, že dokumenty americké vlády, které unikly na veřejnost v dubnu, podrobně popisují, jak jsou ukrajinské zásoby protivzdušných raket středního doletu ze sovětské éry značně vyčerpané.

Podle některých expertů může ze strany Ruska jít právě o pokus vyčerpat ukrajinské zásoby protiletadlových raket do úplného konce. „Určitě zkouší kvalitu ukrajinské protivzdušné obrany, možná právě chtějí zásoby protivzdušných raket Ukrajinců vyčerpat. Možná ale jde jen o výraz zloby nad tím, že se jim nedaří válku překlopit ve svůj prospěch,“ myslí si Řepa.

Ať už se Rusku podaří vzdušnou převahu získat, anebo ne, pro následující vývoj války na Ukrajině je to naprosto klíčové.

„Kdyby Rusko získalo vzdušnou nadvládu a dokázalo paralyzovat ukrajinskou logistiku, Ukrajinu by to stálo další obrovské množství životů a materiálních škod. Takto má šanci navíc. Další šanci a další pomoc, kterou si svým odhodlaným odporem vůči ruské agresi zaslouží a vybojovala na bojišti,“ tvrdí Řepa.

Posilování ukrajinské protivzdušné obrany by mělo v dohledné době podle odhadů různých expertů zůstat v rámci západních balíčků vojenské pomoci prioritou.

Kyjevu totiž rychle dochází munice pro jeho systémy ze sovětské éry, podle CSIS si je Ukrajinci budou muset držet pro cíle nejvyšší priority - ruská letadla nebo rakety mířící na nejcitlivější cíle.

Americké ministerstvo obrany 9. května podle agentury ČTK oznámilo nový balíček v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (přes 26 miliard korun), který má ukrajinskou protivzdušnou obranu ještě více posílit. USA podle CNN také zřejmě přestanou evropským spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu, o něž Kyjev žádá už řadu měsíců.

V pondělí pak Velká Británie potvrdila, že na Ukrajinu pošle stovky raket protivzdušné obrany.

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg podle ČTK také očekává, že členské státy na červencovém summitu ve Vilniusu schválí mnohaletý asistenční program pro Ukrajinu. Program by měl mimo jiné pomoci Ukrajině dosáhnout plné operační integrace s armádami států NATO.