Kauza odpálený Nord Stream: převažuje verze s jachtou, otázky zůstávají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Otázka, kdo stojí za podzimním zničením plynovodů Nord Stream, není spolehlivě objasněná ani půl roku po výbuších na dně Baltského moře. Po pachatelích útoků na potrubí, kterými proudil nebo měl proudit ruský plyn do Německa, sice pátrají vyšetřovatelé a zpravodajské služby v několika zemích, jména podezřelých však stále nejsou známá a o pozadí události se převážně spekuluje.

Během uplynulého týdne se v několika západních médiích objevily nové informace, které mají ambici odkrýt dosavadní výsledky vyšetřování. Ukazují v zásadě jedním směrem, na blíže neurčenou ukrajinskou stopu.

Nepotvrzují tedy verzi amerického investigativního novináře Seymoura Hershe, který v únoru s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 nechal zničit prezident Spojených států Joe Biden a že nálože měla nastražit speciální jednotka amerického námořnictva ve spolupráci s norským loďstvem.

Zatímco Hershova tvrzení Bílý dům popřel a označil je za naprosto nepravdivá, nově předložené informace vládní místa nebo úřady západních států vyloženě nezpochybnily. Některé detaily byly oficiálně potvrzeny. K vyslovení přesvědčivého závěru, kdo celou akci provedl a kdo za výbuchy stojí, však publikované informace ještě zdaleka nestačí.

Asi nejdále zatím dospěla skupina reportérů německých veřejnoprávních stanic ARD, SWR a týdeníku Die Zeit. Podle jejich zjištění německá policie vypátrala jachtu, která mohla sloužit k přepravě náloží. Loď byla údajně s použitím falešných pasů najata polskou společností, která údajně patří dvěma Ukrajincům. Posádku jachty, která vyrazila z německého Rostocku 6. září, tedy téměř tři týdny před výbuchy plynovodů, mělo tvořit šest lidí.

Německé státní zastupitelství po zveřejnění těchto informací potvrdilo, že vyšetřovatelé ve druhé polovině ledna prohledali loď, která „mohla být použita k přepravě výbušnin“.

Koncem uplynulého týdne pak němečtí novináři ještě upřesnili některé detaily. Například, že jachta s názvem Andromeda patří firmě Mola, která sídlí na německém ostrově Rujána (Rügen). Padělané pasy předložené při pronajímání lodi byly podle reportérů bulharské. „Skutečná národnost údajného útočného komanda je v současnosti stále nejasná,“ uvádí se v článku.

Vyšetřovatelé dále podle novinářů potvrdili jejich informaci, že zmíněná polská firma s dvojicí ukrajinských majitelů obdržela finanční pomoc od nejmenované západoevropské společnosti, kterou má vést rovněž Ukrajinec. Reportéři také opravili údaj o zastávce jachty ze 7. září – místo původně uvedeného místa Wieck loď zastavila v jiném rujánském přístavišti s podobným názvem Wiek.

Další stopa o jachtě Andromeda byla nahlášena z malého dánského ostrova Christiansø, který leží nedaleko místa výbuchů plynovodů. Dánské úřady potvrdily tamnímu rozhlasu, že dánská policie hledala fotografie lodí z ostrovního přístavu.

„Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že našli správnou loď a identifikovali komando, které mělo provést tajnou operaci na moři. Řada důležitých otázek však zůstává nezodpovězena: národnost a totožnost členů komanda, stejně jako otázka, co Andromeda dělala po 7. září,“ shrnuje nedělní článek reportérů ARD a SWR. Jejich verzi předtím do velké míry potvrdili i kolegové z konkurenčního týdeníku Der Spiegel.

Informace německých novinářů jsou zároveň v souladu s předchozím textem deníku The New York Times o tom, že zpravodajské informace americké vlády podezřívají z útoku na plynovod nespecifikovanou proukrajinskou skupinu.

Některé další zveřejněné poznatky nicméně závěr o sólo akci jedné jachty nepodporují a vyvolávají spíš další otázky.

Jak například uvedl německý list Welt, ve vodách kolem většího ostrova Bornholm, kde došlo k explozím plynovodů, se v první polovině září zdržoval řecký ropný tanker Minerva Julie. Deník citoval otázku dánského datového analytika Olivera Alexandera: „Proč jachta vyplula právě v době, kdy Minerva Julie křižovala místa pozdějšího výbuchu Nord Streamu 1?“

Německý list také připomněl, že řecký tanker od začátku invaze na Ukrajinu několikrát zavítal do ruských přístavů. Na druhou stranu to nemusí nic dokazovat a pohyb lodě kolem Bornholmu mohl být neškodný, podotkl deník. Podle vyjádření řeckého provozovatele tam Minerva Julie čekala na instrukce.

V reakci na zprávy o podezřelé jachtě se vyrojily také další kritické připomínky. Například o tom, zda k útoku na potrubí mohla stačit relativně malá, patnáctimetrová loď, a hlavně: jak se na ni dalo nepozorovaně naložit a převézt velké množství výbušnin, které zničení plynovodů na několika místech vyžadovalo.

Reportéři ze stanic ARD a SWR oponovali tím, že podle vyšetřovatelů bylo potřeba menší množství náloží než 2000 kilogramů, o kterých se psalo dříve.

Klíčové je objasnění indicií o roli Ukrajinců v útoku a jejich vztahu k oficiálním místům. Vládní ukrajinští představitelé účast na akci rozhodně popřeli a z článku z New York Times vyplývá, že je z toho Spojené státy neobviňují.

Podle zprávy britského deníku Times z 8. března nicméně vlády NATO skrývaly podezření, že za útokem stojí Ukrajinci. Důvodem měla být obava, aby se německé veřejné mínění neobrátilo proti poskytování vojenské pomoci Kyjevu. Právě Německo bylo hlavním odběratelem ruského plynu.

„Jméno podezřelého soukromého sponzora, Ukrajince, který není spojen s vládou prezidenta Zelenského, koluje ve zpravodajských kruzích již několik měsíců, nebylo ale zveřejněno,“ napsal spolupracovník Timesů v Kyjevě Maxim Tucker.

Slabinou takových tvrzení je už zmíněné používání nejmenovaných zdrojů. Chybějící autorita, která by podpořila hodnověrnost důležitého sdělení, zákonitě snižuje váhu publikovaných informací.

Oproti někdejší novinářské legendě Seymouru Hershovi, který vystavěl svoji „americkou verzi“ na jedné nespecifikované osobě a dopustil se několika faktických chyb, jsou nově předkládaná zjištění sice lépe podložena a částečně i potvrzena, i němečtí reportéři však zpravidla odkazují jen obecně na „vyšetřování“. Ve výsledku se pak popis prolíná s teorií.

Zastřený původ informací zároveň vyhovuje Kremlu, který bezprostředně po výbuších ukázal na Spojené státy a Británii a po zveřejnění Hershova textu podnítil novou vlnu obvinění a požadavků na vyšetření události z pozice hlavního poškozeného. Podle některých dřívějších úvah přitom mohli plynovody zničit i sami Rusové.