Katy Perry čelí po návratu z vesmíru kritice. Feminismus? Spíš Bezosova PR akce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americká popová zpěvačka Katy Perry vystoupila z raketové kabiny a políbila Zemi. „Není žádné místo jako doma na Zemi.“ Jako by snad ve vesmíru, kam se vydala díky misi soukromé společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, byla několik dní či snad týdnů.

Jak dlouho mise trvala doopravdy? Deset minut a dvaadvacet sekund. Na internetu se tak na ikonu populární hudby okamžitě vyvalila vlna posměšků a kritiky. A nutno uznat, že celá cesta v jejím podání působila poněkud panopticky - zpěvačka se během masivní mediální kampaně, která misi doprovázela, stihla ztratit v matematice, zaměnit astronomii s astrologií a okamžitě po přistání prohlásila, že se „cítí být strašně moc spojená s láskou“ a že o zážitku, který předčí pouze mateřství, stoprocentně složí píseň.

Vedle toho ve stavu beztíže rovněž udělala reklamu svému turné, které zahájí příští týden koncertem v Mexiku a během nějž na konci října navštíví i pražskou O2 arenu.

Podle mnohých to tak působilo nedůstojně momentu, během nějž se bez přehánění psala historie. Do rakety New Shepard, která ze západního Texasu vzlétla do výšky zhruba 105 kilometrů nad zemský povrch, totiž nastoupily pouze ženy.

Kromě zpěvačky se na palubě objevila i Bezosova snoubenka Lauren Sánchezová, televizní novinářka Gayle Kingová, filmová producentka Kerianne Flynnová, bývalá kosmická inženýrka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Aisha Boweová a Amanda Nguyenová, vědkyně, která studovala planety kolem hvězd a nyní se věnuje pomoci obětem sexuálního násilí. Bez jakékoli ironie velmi úspěšné ženy.

Z mise to udělalo první výhradně ženský let od roku 1963, kdy na oběžné dráze tři dny strávila sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. V posledních letech se sice počet ženských astronautek zvyšuje, nicméně stále tvoří asi jen 15 % z celkového počtu více než 700 lidí, kteří se do vesmíru podívají.

Blue Origin tak několik měsíců předem let propagovala coby triumf feminismu. Komentátoři ovšem s tímto tvrzením velmi silně nesouhlasí.

Glosátorka deníku The Guardian Moira Doneganová například napsala, že posílání celebrit na úkor skutečných astronautek je pouhou PR akcí, a navíc si všimla, že Sánchezová coby hlavní organizátorka akce, která vyzdvihovala čistě ženskou posádku jako výhru pro ženy, sama žije v hluboce antifeministickém modelu.

„Není to její raketová společnost, která ji a její přátele vynesla na okraj vesmíru; je to společnost jejího mužského snoubence. A není to žádná její charakterová přednost, která ji dostala do rakety - ani její schopnosti, ani její intelekt, ani její tvrdá práce - ale pouze její vztah s mužem,“ píše v komentáři Doneganová.

A přidaly se i další kritické hlasy, včetně velkých jmen ze světa celebrit. „Myslím, že tato vesmírná mise je pro lidi matoucí, protože vidět ženy a lidi jiné barvy pleti v oblastech, jako je věda a politika, které je dosud nezahrnovaly, vypadá - ale opravdu to tak jen opticky vypadá - jako pokrok,“ prohlásila na TikToku světoznámá modelka Emily Ratajkowski. „Nicméně pravda je taková, že když se muž - který získal svou moc a stal se součástí jednoho procenta čistě díky vykořisťování a chamtivosti - rozhodne vzít svou snoubenku a několik dalších slavných žen do vesmíru za účelem vesmírné turistiky, není to pokrok,“ dodala.

Kritici celý let vidí jako PR akci Jeffa Bezose, který se chce prezentovat progresivně, nicméně podle jiných názorů to může mít přesně opačný efekt. Ve veřejném prostoru se totiž kromě narážek na špatné pochopení feminismu objevilo i téma udržitelnosti.

Komerční lety do vesmíru jsou totiž čím dál populárnější - loni se jich uskutečnilo přes 260 - ale v tuto chvíli podléhají jen slabé regulaci.

Již v minulosti se několika soukromým osobám podařilo zakoupit letenky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) nebo ruskou stanici Mir. NASA však tuto možnost zrušila v roce 2011. Obnovily ji až soukromé společnosti. Kromě Bezosovy Blue Origin také SpaceX Elona Muska a Virgin Galactic Richarda Bransona.

Zajímavé je, že pouze poslední jmenovaná má jako jediná podporu vesmírné turistiky jako svůj deklarovaný dlouhodobý cíl. Nabízí rychlé suborbitální lety těsně nad Kármánovou linií - svévolnou, ale mezinárodně uznávanou hranicí vesmíru. Jde o mise dost podobné jako ta, které se v pondělí zúčastnila šestice žen pod hlavičkou Blue Origin.

Bezosova společnost turismus prezentuje jako vedlejší činnost a doufá, že se zaměří na orbitální průmysl. SpaceX se zase v první řadě zaměřuje na technologický výzkum.

Vesmírnou turistiku pak nabízí i vícedenní a propaguje ji s tím, že účastníci komerčních misí mohou aktivně provozovat experimenty, například zkoumat vliv mikrogravitace na lidské zdraví, růst rostlin a vlastnosti materiálů.

I když je kvalita výzkumu nesrovnatelná s tou, které jsou schopni profesionální kosmonauti, stále je zdrojem jistého poznání. Další výhodou komerčních letů pak jsou i samotné časté starty celebrit. Starty hvězd jako třeba William Shatner jsou zajímavé pro média, což může v konečném důsledku vést k větší diskuzi, informovanosti a financování kosmického výzkumu, který vždy zdobil americkou vědu a pro celé lidstvo znamená nebývalé možnosti.

Negativa však podle odborníků nad pozitivy převažují.

Obavy panují zejména stran klimatických dopadů. „Hybridní motory mohou používat různé druhy paliv, ale všechny tyto druhy produkují velké množství sazí,“ řekl pro astronomický časopis Space Filippo Maggi, docent leteckého inženýrství na Politecnico di Milano v Itálii, který se zabývá výzkumem technologií raketového pohonu a byl členem týmu, který před pár lety publikoval rozsáhlou analýzu emisí hybridních raketových motorů. „Tyto motory fungují jako svíčka a proces jejich hoření vytváří podmínky příznivé pro vznik sazí.“

Zjištění potvrzuje další studie publikovaná v červnu 2022. „Čím více raket bude vypuštěno, tím více černých sazí se bude vstřikovat do horních vrstev atmosféry, nemluvě o znečišťujících látkách, jako jsou oxidy dusíku, oxid hlinitý, kyselina chlorovodíková a chlor, a také vodní pára,“ uvádí. Dohromady všechny tyto produkty nejen přispívají ke globálnímu oteplování, ale také k úbytku ozonové vrstvy. To je přitom jedna z mála environmentálních oblastí, kde si lidstvo v posledních letech polepšuje - Montrealský protokol z roku 1987, který postupně ukončuje používání chlor-fluorovaných uhlovodíků, je již dlouho považován za jeden z velkých úspěchů environmentálního hnutí.

Může se zdát, že několik málo letů do vesmíru každý rok je jen nepatrné číslo v porovnání s běžnou leteckou dopravou. To je jistě pravda. Nicméně dopad jediného letu je násobně vyšší než u komerčních letadel. V horních vrstvách atmosféry mají totiž saze podle zmíněné studie mnohem fatálnější dopady. Ve výškách nad 50 kilometrů jsou při oteplování 500krát účinnější, než když je vypouštějí například komerční letadla letící ve výšce přibližně pouhých 11 000 metrů nad mořem.

„Černé saze přímo vstřikované do horních vrstev atmosféry mají větší účinnost ovlivňování klimatu než jiné zdroje znečištění,“ píší autoři.

Bezosův Blue Origin se proti těmto tvrzením vědců brání. „Motor New Shepard je poháněn vysoce účinným a čistým kapalným kyslíkem a vodíkem. Během letu je jediným vedlejším produktem spalování motoru New Shepard vodní pára bez emisí uhlíku,“ uvedl mluvčí společnosti pro časopis Time. Vodní pára nicméně sama o sobě má v těchto vrstvách atmosféry efekt skleníkového plynu.

Kritici tak upozorňují, že jakýkoli dopad na klima by měl být proporční k přínosu takového letu. A to je u desetiminutového výletu celebrit minimálně diskutabilní.

Blue Origin navíc bývá označována coby produkt státního upuštění od výzkumu vesmíru. Společnost založená v roce 2000, aby zaplnila mezeru po snaze federální vlády privatizovat činnost agentur jako je NASA, byla dlouho Bezosovým oblíbeným projektem. Miliardář byl dlouho jejím téměř jediným sponzorem.

V roce 2021 se pak stal prvním, kdo na palubě jedné z jejích lodí vystoupal do vesmíru. Od té doby Blue Origin vyslala dalších deset komerčních letů. Ten poslední právě v pondělí.

Z vesmíru coby hranice lidského průzkumu, zdroje inovací a symbolu zářivé, nejisté a expanzivní budoucnosti dělají pouhou kulisu pro instagramová selfie bohatých a slavných lidí.

Společnost Blue Origin ceny svých soukromých letů nezveřejňuje, ale při žádosti o rezervaci místa na webových stránkách společnosti je třeba složit zálohu 150 000 dolarů. Magazín Forbes uvádí, že letenka každého cestujícího pravděpodobně stojí miliony.

Slogan společnosti zní: „Pro blaho Země“, nicméně k blahu je daleko nejen ekologickými dopady, ale i velmi pomalým technologickým vývojem, na který poukazují odborníci. Ten je patrný zejména ve srovnání s hlavním konkurentem Blue Origin, společností SpaceX Elona Muska, nejbohatšího muže světa a blízkého spojence amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Jeho sponzorem je ostatně i Bezos, který před loňskými prezidentskými volbami věnoval republikánovi milion dolarů a zasáhl, aby svému deníku Washington Post zabránil podpořit Kamalu Harrisovou, ačkoli podpora demokratickým kandidátům má v listu značnou tradici.

Nová administrativa poté společnosti Blue Origin udělila zakázku v hodnotě více než dvě miliardy dolarů.