Článek
Palba na lodě a přístavy v Černém a Azovském moři škrtí vývoz obilí z Ukrajiny i Ruska.
Kvůli ukrajinskému ostřelování musela Moskva zastavit dopravu v Azovském moři a omezit provoz v černomořském přístavu Novorossijsk.
Ruské útoky na lodě pak přerušily nakládku a přepravu hlavních ukrajinských zemědělských produktů - pšenice, kukuřice a slunečnicových semínek - po Černém moři.
Čísla hovoří jasně: ruský export obilí v červenci meziročně poklesl o 20,3 procenta, ukrajinský pak v srpnu meziročně dokonce o 76 procent.
Ceny zemědělských komodit ve světě stoupají, jelikož Rusko je největším světovým vývozcem pšenice a Ukrajina pátým.
„Ceny obilí šly dramaticky nahoru kombinací dvou faktorů: útoků v Černém moři a sucha,“ vysvětlil Seznam Zprávám obchodník se zemědělskými produkty a jednatel firmy Zemědělské komodity CZ Jan Sluka.
„Rusové podstatnou část úrody vyváželi do Afriky. Teď, když jsou ruské exportní kapacity částečně ochromeny, obracejí se Afričané s žádostmi o obilí do Evropy, ale samozřejmě ho koupí dráž. Loni byl přitom v Evropě velký přetlak zásob, sklady byly plné,“ podotkl.
Turecko vzhledem k aktuálnímu dění vyzvalo k zastavení útoků na nákladní lodě v Černém moři. Kyjev nabídl Rusku totéž, Moskva to ale odmítla. „Nevidíme důvod pro souhlas s polovičatými řešeními, která by nepřátelské straně umožnila oddech,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Kyjev část zemědělské produkce na základě dřívějších dohod přepravuje po Dunaji nebo po železnici do rumunského přístavu Constanta. Plánuje také více nákladu vyvézt vlaky přes Maďarsko a Polsko, ačkoliv ztracenou kapacitu z lodní dopravy tím nemůže ani zdaleka nahradit.
„K našim problémům se bohužel ještě přidala momentálně nízká hladina Dunaje kvůli suchu a rovněž je nedostatek personálu pro obsluhu lodí,“ řekl šéf obchodního oddělení ukrajinského dopravce Ukrzaliznycja Valerij Tkačev.
„Jak lodě, tak vlaky se také musí vypořádávat s častými varováními před nálety. Jsou dny, kdy je patnáct vzdušných poplachů a trvají dohromady třeba jedenáct hodin,“ dodal.
Ukrajinský ekonomický analytik Oleh Nivijevskij varoval, že se země musí připravit na tvrdé ekonomické následky. „Naše alternativní možnosti vývozu jsou malé. Nízká hladina Dunaje, ruské údery na železniční infrastrukturu a zhoršené vztahy s Polskem, jehož zemědělci v minulosti už několikrát blokovali společnou hranici kvůli ukrajinskému vývozu,“ napsal na sociální síti Telegram.
Rusové kromě černomořských přístavů a tras útočí také na Izmajil, největší ukrajinský přístav v deltě Dunaje, který slouží právě jako terminál pro vývoz ukrajinského obilí.
Šéf Kazašského svazu zemědělců Jevgenij Karabanov agentuře Reuters řekl, že vývoz obilí na světové trhy může letos v důsledku války v Černém moři poklesnout o třicet až čtyřicet miliard tun, což zvýší globálně ceny obilí o patnáct až dvacet procent.
Jeho kolega z ruského zemědělského svazu Arkadij Zločevskij přiznal, že pro ruské producenty je situace velmi špatná. „Sklady se plní každý den, letošní sklizeň je velmi dobrá, zatímco poptávka klesá. Ztráty jsou velké, katastrofální,“ uvedl.
Export obilí vázl už po ruské invazi v roce 2022. Kyjev a Moskva se ale tehdy - za zprostředkování Turecka - dohodly na vytvoření koridoru, kterým mohly lodě v Černém moři přepravovat náklad z přístavů v Oděse a okolí. V červenci 2023 ale Rusko dohodu vypovědělo.
