Kartely verbují studenty chemie. Hledají nové výrobce „účinnějšího“ fentanylu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nepotřebují zabijáky nebo zkorumpované policisty a celníky. V jejich hledáčku se ocitli univerzitní studenti chemie.

Řeč je o mexických kartelech, které v poslední době vysílají do kampusů po celé zemi své experty. Mají za úkol najít, prolustrovat a následně do řad kartelu naverbovat „talentované a vzdělané“ chemiky k výrobě drogy zvané fentanyl, jež v poslední době zaplavuje především ulice a venkov Spojených států.

„Rekruti“ vybraným studentům slibují za jejich znalosti a práci měsíční plat ve výši 800 dolarů (přes 19 tisíc korun), což je podle dat mexické vlády o polovinu víc, než by tito mladí Mexičané dostali po ukončení studií v kdejaké legální práci.

O nové strategii kartelů píše ve svém exkluzivním článku deník The New York Times (NYT) s tím, že například neblaze proslulý kartel Sinaloa změnil mexické univerzity v náborová střediska.

Lidé, kteří v utajených laboratořích drogových bossů vyrábějí fentanyl a kterým se říká kuchaři, tvrdí, že kartely potřebují pracovníky s pokročilými znalostmi chemie, aby drogu učinili silnější a „dostali na ni více lidí“, popsal listu jeden z naverbovaných studentů.

Podle zpovídaných po nich šéfové kartelu chtějí, aby především dokázali syntetizovat chemické sloučeniny, takzvané prekurzory. Pokud by „kuchaři“ uspěli, kartely by nemusely dovážet potřebné suroviny z Číny.

Takový úspěch by podle amerických představitelů znamenal novou děsivou fázi fentanylové krize, v níž mají mexické kartely nad jednou z nejsmrtonosnějších drog v nedávné historii větší kontrolu než kdykoli předtím, píše NYT.

Donald Trump o fentanylu během své prezidentské kampaně často mluvil a slíbil, že pašování tohoto opioidu do USA zastaví. Podle agentury Reuters toho chce docílit tím, že zaujme daleko agresivnější postoj k Číně a donutí Peking, aby komponenty pro výrobu drogy do Mexika neposílal. Jak by reagoval na samovýrobu prekurzorů přímo v laboratořích kartelů, není známo.

Jednou ze „zbraní“ zvoleného prezidenta mají přitom být cla uvalená na čínské zboží putující do Spojených států. Trump hrozí, že na čínské výrobky uvalí desetiprocentní clo, na kanadské a mexické produkty pak dokonce 25procentní tarif.

To by těžce poškodilo především mexické exportéry a vůbec celou zemi, jež je z 80 procent závislá na vývozu především industriálních výrobků do USA.

Nedávno zvolená mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová v reakci na Trumpovu celní hrozbu fentanylovou krizi uznala. Uvedla, že je třeba především dosáhnout „mezinárodní spolupráce“, aby se zabránilo dodávkám prekurzorů z „asijských zemí“ do Mexika.

Jak již bylo zmíněno, dominantním zdrojem chemických prekurzorů je právě Čína. Trumpovi poradci proto mimo jiné usilují o uvalení amerických ekonomických sankcí na čínské finanční instituce údajně napojené na obchod s fentanylem, píše k tomu agentura Reuters. Podle ní se čínské organizace, které tyto komponenty poskytují a „perou“ přitom peníze, staly klíčovými hráči v mezinárodním obchodu s drogami.

„Když se k tomu (tvrdému postoji k Číně) nepřimějete, ukážete slabost a každý si o vás otře boty,“ řekl Reuters odborník na Čínu Steve Yates, který radil Trumpovým lidem ohledně fentanylové politiky už během prvního prezidentského období Donalda Trumpa mezi lety 2016 až 2020.

Yates kdysi působil jako vysoce postavený úředník pro národní bezpečnost ve vládě George W. Bushe. Téma fentanylu je pro něj osobní – drogou se loni předávkovala jeho vlastní dcera.

Podle agentury Reuters za posledních deset let zemřelo na předávkování syntetickými opioidy více než 400 tisíc Američanů.

Fentanyl přitom neproniká jen do velkých měst, ale rovněž do malých venkovských komunit. Opiáty se tam pro řadu především stárnoucích bílých mužů dělnických profesí staly únikem z reality a smrtelným nebezpečím.

Právě tato sociální skupina v poslední době zůstala stranou ekonomického boomu posledních let, který přinesla globalizace a digitální revoluce. Pro zvyšující se počet drogových předávkování mezi těmito muži se v amerických médiích vžil pojem „smrt ze zoufalství“.

Tomuto fenoménu se například věnovala rozsáhlá studie Princetonské univerzity, která zkoumala situaci bělošských mužů dělnických profesí mezi lety 1999 až 2013.

Autoři tehdy mimo jiné napsali, že rostoucí počet těchto „úmrtí z úzkosti“, kam vedle předávkování opiáty patřil i alkoholismus a sebevraždy, v tomto období nezaznamenala žádná jiná vyspělá západní demokracie, pouze a jen USA.

I proto nyní americké úřady s obavami sledují nové výrobní postupy fentanylu ve skrytých laboratořích mexických kartelů. Už tak je tato syntetická droga v USA běžně k sehnání.

Polský přistěhovalec Bartosz Bonczak, který se nedávno stal americkým občanem, se pro Seznam Zprávy nedávno v New Yorku podělil o svou vlastní nepříjemnou zkušenost s fentanylem.

Se svou čtyřčlennou rodinou bydlí v Ridgewoodu na rozhraní čtvrtí Brooklyn a Queens. „Můj tříletý syn mi jednoho dne ukázal lahvičku s fentanylem v podobě růžových tabletek, kterou našel na ulici, když šel nedávno s mámou domů. Bral to jako hračku,“ vylíčil viditelně rozrušený Bartosz.

Podle něj opiáty požívá hned několik sousedů. „Tohle je kokain New Yorku 21. století,“ dodal 37letý Polák s odkazem na 80. léta minulého století, kdy město zamořil crack.