Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Než Karoline Leavittová vkročí do briefingové místnosti Bílého domu, svolá svůj tým k modlitbě. Prosí Boha o sebejistotu, srozumitelnost projevu a úspěšné vystoupení jménem prezidenta, administrativy i amerického lidu.
Její styl je sebejistý, někdy konfrontační – a rozhodně nezaměnitelný. „Bůh dal každému nějaký dar. Ten můj je veřejné vystupování,“ říká o sobě bez rozpaků.
Sedmadvacetiletá Leavittová se zapsala do historie jako nejmladší tisková mluvčí Bílého domu. Od prvního dne má plnou podporu Donalda Trumpa, který ji veřejně chválí jako vysoce kvalifikovanou a plně důvěryhodnou osobnost, dokonce ji nazývá hvězdou.
Během necelých 100 dní ve funkci se ale i ona několikrát nečekaně stala hrdinkou zpravodajství. Poprvé, když zakázala novinářům tiskové agentury Associated Press (AP) účastnit se tiskových konferencí Bílého domu, protože odmítají respektovat prezidentovo nařízení a psát o Mexickém zálivu jako o Americkém.
Krátce po nástupu do funkce také oznámila, že umožní nezávislým novinářům a influencerům žádat o oficiální akreditaci Bílého domu - prý s cílem rozšířit mediální zastoupení. O dva měsíce později se mezi akreditovanými objevil i influencer napojený na Rusko.
This is your @PressSec, America! 🙏🏼🇺🇸 pic.twitter.com/WShfybW7zK
— Margo Martin (@MargoMartin47) April 11, 2025
Později pak omezila velkým tiskovým agenturám AP, Reuters a Bloomberg přístup na akce Bílého domu. Účast novinářů desítky let koordinovalo nezávislé Sdružení zpravodajů Bílého domu (WHCA), teď tento úkol připadl právě mluvčí.
Sdílí Trumpovu nechuť k novinářům
Čerstvě tiskový odbor čelí také kritice poté, co sama Leavittová či její zástupci odmítli odpovídat novinářům, kteří mají v e-mailových podpisech uvedena zájmena.
Někteří lidé tímto způsobem předem upozorňují, jestli chtějí být titulovaní zájmenem on, ona nebo jiným a nevyvolávali tak rozpaky u ostatních, kteří by mohli váhat s tím, jak je oslovit. Od Leavittové tak jde o gesto, které zapadá do prezidentovy snahy potlačit v americké vládě tzv. progresivistickou ideologii.
„Leavittová je jasně bojovnicí na frontě Trumpovy války proti médiím. Stejně jako on je považuje za nepřátelská a nestydí se za to,“ komentuje pro Seznam Zprávy profesorka politologie a žurnalistiky na Univerzitě v New Yorku Liza Hoganová.
Trump a jeho boj proti progresivismu
Odpor vůči tzv. kultuře woke se propisuje do různých oblastí politiky Donalda Trumpa. Jde také o jednu z motivací, proč jeho administrativa seškrtává rozpočty amerických vysokých škol.
Antinovinářskou rétoriku hlásala Leavittová už jako teenagerka. Ve druhém ročníku benediktinské školy v rodném New Hampshire nadšeně opakovala do kamery studentské televize republikánská poselství.
Leavittová vyrostla v lesnatém Atkinsonu na jihu New Hampshire, kousek od hranice s Massachusetts. Se svými dvěma staršími bratry chodila do katolické školy ve městě Lawrence. Její rodiče, bez vysokoškolského vzdělání, provozovali autobazar a zmrzlinárnu otevřenou jen přes léto.
V obýváku běžela konzervativní stanice Fox News od rána do večera. Karoline už tehdy snila o kariéře televizní novinářky a se svým bratrem natáčela na rodinnou kameru fiktivní zpravodajské relace. Kamarádi si ji pamatují jako bystrou, zábavnou a především loajální. „Typ člověka, kterého chcete mít po svém boku,“ říkají bývalí spolužáci pro americký deník Washington Post.
Právě to je podle Hoganové kvalita, kvůli níž si ji Trump vybral. Její oddanost, bojovný postoj vůči tradičním médiím a silná podpora Trumpa z ní udělaly výraznou postavu v kruzích MAGA, tedy hnutí prezidentových podporovatelů.
Jiné republikány nezná
Ostatně jak říká Jalen Drummond, její přítel a někdejší kolega z první Trumpovy administrativy, kde společně působili, šířit Trumpovo poselství je pro ni naprosto přirozené. Podle něj si Leavittová sotva pamatuje dobu, kdy mezi Trumpem a Republikánskou stranou panovalo nějaké napětí – pro její generaci je Trump prostě tím, co znamená být republikán.
„Právě proto je pro ni Trumpův styl úplně přirozený, na rozdíl od jiných nemusela měnit názory. Jako dospělá vlastně zná jen jednu podobu Republikánské strany – tu Trumpovu,“ popisuje Drummond.
Proměna Republikánské strany:
Podle Hoganové a dalších analytiků působí však její oddanost spíše jako bezvýhradná loajalita, která jí brání v kritickém odstupu a vnímání odlišných názorů.
Kritiku vyvolal už její první tiskový brífink v Bílém domě. Leavittová prohlásila, že vládní úřad pro efektivitu vedený podnikatelem Elonem Muskem odhalil přibližně „50 milionů dolarů z kapes daňových poplatníků, které šly na nákup kondomů v Gaze“, ale administrativa nedokázala k tomuto tvrzení předložit žádné přesvědčivé důkazy.
„Prostě to nekriticky přijala jako fakt a vůbec nebrala v úvahu, že to může znít trochu zvláštně,“ říká Hoganová.
Další ukázkou přejímání zjednodušených interpretací byla reakce na výrok francouzského politika, který kvůli Trumpově imigrační politice navrhl vrácení newyorské sochy Svobody do Francie. Leavittová kontrovalа slovy, že „jen díky Spojeným státům dnes Francouzi nemluví německy“.
Odpůrci jí připomněli, že bez francouzské pomoci by samy USA možná nikdy nezískaly nezávislost. Podle bývalého amerického diplomata Michaela McFaula šlo o „šokující a urážlivé“ prohlášení.
Leavittová se v minulosti sama ucházela také o místo v Kongresu a veřejně se hlásí k Trumpovu tvrzení, že prezidentské volby v roce 2020 mu byly ukradeny. V soukromí ale údajně podle zdrojů deníku Washington Post dříve připustila, že Joe Biden skutečně Trumpa porazil. Mluvčí ale dnes tvrdí, že si na takové rozhovory nevzpomíná a zdůrazňuje, že se proti volební manipulaci postavila ihned.
Když se však po volbách stala ředitelkou komunikace kongresmanky Elise Stefanikové, která pomohla stmelit Republikánskou stranu kolem Trumpa, začala opakovat všechno, co se jí předkládalo jako pravda. „Naučila se, že voliči MAGA odmění každého, kdo se odváží postavit za věc,“ říká politický poradce Stefanikové Alex deGrasse pro americký deník Washington Post.