Článek
Britská monarchie po stovky let podporovala otrokářství či na něm dokonce sama vydělávala. Dodnes tak zůstává koloniální historie královské rodiny předmětem kritiky obyvatel v oblastech Karibiku, kde nynější britský král Karel III. stojí formálně v čele státu, včetně Jamajky nebo Baham.
V posledních dnech téma opět rozvířil deník The Guardian, který zveřejnil nedávno objevený dokument z roku 1689 o převodu akcií Královské africké společnosti, jež se podílela na obchodu s otroky, na krále Viléma III.
Karel III. v reakci vyjádřil podporu prvnímu britskému projektu, který má zkoumat roli britské monarchie v otrokářství, oznámil Buckinghamský palác. Podle listu jde o první veřejné prohlášení britské monarchie o podpoře výzkumu její historie vazeb na otroctví.
Buckinghamský palác uvedl, že král od svého nástupu do úřadu s „důrazem a rozhodností“ prohlubuje své znalosti o dopadech otroctví. „Toto je téma, které bere jeho výsost nesmírně vážně,“ uvádí se v prohlášení.
Král i princ William již dříve vyjádřili lítost nad utrpením, které otrokářství způsobilo. Při loňské cestě do Rwandy král prohlásil, že nedokáže popsat „hloubku svého osobního zármutku“ nad utrpením, které způsobil obchod s otroky, připomněla stanice BBC.
Při návštěvě Jamajky loni na jaře se princ z Walesu nechal slyšet, že považuje otroctví za odporné, „nikdy se nemělo stát“ a „navždy poskvrnilo naši historii“.
Britský kolonialismus jako klín mezi Korunou a zeměmi Commonwealthu
Úmrtí Alžběty II. znamená přelom i pro dalších 14 zemí, kde královna panovala. Některé v něm vidí příležitost zpřetrhat vazby s Korunou, další se snaží najít vlastní cestu. Opět také ožily diskuze o britské koloniální minulosti.
Otevřené archivy britské monarchie nejsou samozřejmostí
Záznam o převodu akcií spojuje britskou královskou rodinu i s otrokářem Edwardem Colstonem, který je na listině podepsaný. Osoba bristolského obchodníka vzbuzuje mezi Brity negativní emoce a v roce 2020 při protestech hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) demonstranti svrhli jeho sochu do řeky.
Dokument odhalila Brooke Newmanová, historička z Virginia Commonwealth University. „Není pochyb o tom, že staletí investic do afrického otroctví a obchodu s otroky se významně podílela na budování postavení, prestiže a bohatství dnešní královské rodiny,“ vysvětlila pro deník The Guardian.
„Zisky z obchodu s otroky a z průmyslu postaveného na práci zotročených lidí zase financovaly expanzi impéria, která přinesla Británii a jejím královským rodinám další obrovské bohatství.“
King Charles urged to ‘take some responsibility’ for royal slavery links https://t.co/nK6swCZjyJ
— The Guardian (@guardian) April 7, 2023
Palác oznámil, že umožní badatelům pracujícím na výzkumu přístup do královských archivů, kde jsou shromažďované sbírky dokumentů vztahujících se k historii britské monarchie, a tedy i jejích vazbách na otrokáře.
Už samotná dostupnost záznamů pro výzkumníky znamená obrat v přístupu královské rodiny. Archivy jsou totiž soukromý majetek vládnoucího rodu Windsorů, a ten tak rozhoduje, komu nahlédnutí povolí a komu ne.
Na tamní dokumenty se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím a transparentnost příjmů nebo uzavíraných smluv je tak problematická.
Na to upozorňuje i projekt deníku The Guardian, jenž odhalil, že se královské rodině podařilo pouze prostřednictvím vlastnictví dvou rozsáhlých vévodství – Cornwall a Lancester – nakumulovat bohatství ve výši jedné miliardy liber (více jsme psali zde).
„Fungují jako profesionálně řízená realitní impéria, která spravují rozsáhlé zemědělské pozemky, hotely, středověké hrady, kanceláře, obchody, a některé z nejlepších luxusních nemovitostí v Londýně,“ napsali o britské monarchii ve své investigativě novináři David Pegg a Paul Lewis.
