Příměří v Karabachu. Arménští separatisté budou jednat s Ázerbájdžánem

Separatističtí představitelé Náhorního Karabachu se rozhodli zastavit palbu a přijmout návrh ruských mírových sil na příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Informovala o tom arménská média. Souhlasili s kompletním odzbrojením.

Zástupci karabašských Arménů ve středečním prohlášení uvedli, že tamní separatistické jednotky sice „hrdinně brání Náhorní Karabach a útočícím ázerbájdžánským silám způsobují těžké ztráty“, avšak „nepříteli se podařilo proniknout k pozicím obranné armády a obsadit několik výšin a strategických silničních uzlů“.

„V současné situaci jsou kroky mezinárodního společenství ve směru k ukončení války a vyřešení situace nedostatečné,“ dodali s tím, že přijímají návrh ruských mírových sil. Asi dva tisíce ruských vojáků mají dohlížet na příměří v regionu od konfliktu v roce 2020.

Zprávy o dosažení mírové dohody podle ruské agentury TASS později potvrdilo i ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Baku od počátku dávalo najevo, že žádá právě kompletní odzbrojení karabašských sil. Do té doby odmítalo zastavit palbu.

Z regionu by měla být stažena i těžká vojenská technika, píše BBC. Na dojednání příměří se podle arménského premiéra Nikoly Pašinjana nijak nepodílela vláda v Jerevanu.

Arménský server 24News pak s odkazem na karabašské informační centrum napsal, že zástupci separatistické vlády Náhorního Karabachu a Ázerbájdžánu se sejdou ve čtvrtek 21. září v ázerbájdžánském městě Jevlach. Podle Baku projednají „záležitosti reintegrace“ regionu.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve středečním projevu k národu řekl, že jeho země za jediný den splnila zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovila tam svou svrchovanost. Ázerbájdžánská vojska podle něj zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali.

Alijev v projevu prohlásil, že nemá žádné výhrady vůči Arménům žijícím v Karabachu, pokládá je za ázerbájdžánské občany, ale výhrady má naopak vůči jejich „zločinnému“ vedení. Ujistil, že Ázerbájdžán zabezpečí všechna práva karabašských Arménů a že ti brzy pocítí obrat k lepšímu.

Ještě ve středu ráno se v Náhorním Karabachu bojovalo, výbuchy se ozývaly ještě po vyhlášení příměří, jak uváděla BBC.

„Podle posledních informací, které jsme byli schopní obdržet z Náhorního Karabachu, se intenzita vojenských akcí výrazně snížila. Nemůžu říct, že klesla na nulu, ale výrazně se snížila,“ prohlásil ve středu odpoledne arménský premiér Nikol Pašinjan. Později ale palba podle svědectví z metropole regionu Stěpanakertu ustala.

Tamní radnice ještě dopoledne doporučila lidem, aby zůstali v protibombových krytech.

Vedení města zároveň ujišťovalo, že zatím není důvod k evakuaci. „Kvůli panice mezi lidmi se některé rodiny z vlastního rozhodnutí rozhodly vyrazit k letišti (kde jsou rozmístěné ruské mírové jednotky v Náhorním Karabachu) s cílem nechat se evakuovat,“ píše se v prohlášení radnice.

Ázerbájdžán zaútočil na pozice arménských karabašských sil v úterý, mluvil o operaci proti „teroristům“ a tvrdil, že útočí čistě na vojenské cíle.

Arménská média i karabašské úřady navzdory tomu hlásily, že region je pod „intenzivní palbou“. Cílem nebyl jen Stěpanakert, ale i další karabašská města i vesnice. Ázerbájdžán do bojů zapojil letadla, dělostřelecké a raketové systémy i drony, zní z Arménie.

Podle Geghama Stepanyana, který v separatistickém vedení Náhorního Karabachu zastává funkci ombudsmana, v regionu zemřelo nejméně 32 lidí, dalších zhruba 200 utrpělo zranění. Mezi oběťmi je podle něj nejméně sedm civilistů, včetně dvou dětí.

Informace se z regionu dostávaly ale jen pomalu. Jak v úterý z Jerevanu v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal arménský expert Narek Sukiasyan, „Ázerbájdžán přerušil v Karabachu veškeré telefonní spojení a internetové připojení. Takže informace se odtamtud dostávají velmi obtížně.“

Mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany Anar Ejvazov už v úterý oznámil, že armáda dobyla více než 60 arménských pozic a zničila desítky nepřátelských zbraní.

Ázerbájdžánský generální prokurátor obvinil arménské síly z ostřelování města Šuša, které leží v Náhorním Karabachu a je pod kontrolou ázerbájdžánských jednotek. Tvrdí, že o život tam přišel jeden civilista.

Deník The Guardian upozorňuje na to, že výroky arménských ani ázerbájdžánských úřadů o počtech obětí se dosud nepodařilo nezávisle ověřit.

Ázerbájdžánská blokáda regionu od konce loňského roku komplikovala zásobování regionu (psali jsme zde) a teď je překážkou i při evakuaci civilních obyvatel.

„Lidé jsou v krytech a kvůli blokádě se nemohou skutečně evakuovat. Právě kvůli ní není dostatek benzinu ani dalších paliv. A ještě těžší je použít sanitky nebo se pokusit evakuovat děti,“ popsal pro Seznam Zprávy situaci na místě arménský expert Narek Sukiasyan.

Podle karabašského ombudsmana bylo z celkem 16 lokalit v Náhorním Karabachu evakuováno zhruba 7000 lidí. S evakuací části z nich pomáhaly ruské mírové síly, jak oznámila Moskva.

Pokud se karabašská separatistická armáda skutečně odzbrojí a kontrolu nad regionem by převzalo Baku, je otázkou, jak se zachová tamní arménské obyvatelstvo: jestli zůstane, nebo bude následovat rozsáhlý exodus. Arméni mají dlouhodobě obavy z ázerbájdžánských perzekucí, premiér Pašinjan obvinil Baku z provádění etnických čistek.

„Ázerbájdžánské učebnice na základních školách kladou výslovnou otázku: ‚Kdo je nepřítel? Arméni jsou.‘ Ázerbájdžán šíří armenofobii zcela nepokrytě, navíc přímo na státní úrovni,“ tvrdil Sukiasyan už v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy. Baku ale oficiálně obyvatelům regionu nabízí ázerbájdžánské občanství.

Vyostřená situace panuje také v arménském hlavním městě Jerevanu, kde demonstranti v úterý večer požadovali odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který podle nich nedělá dost na podporu karabašských Arménů. Protestující se střetli s policií a pokusili se zaútočit na sídlo vlády.

Pašinjan v úterý vyzýval k zastavení bojů. V první polovině roku ale jeho vláda dala najevo ochotu uznat ázerbájdžánskou svrchovanost nad Náhorním Karabachem výměnou za bezpečnostní garance pro tamní arménskou populaci.

Arménie se v posledních měsících a letech musela vypořádat s vlažnější podporou Ruska, na které dlouhá léta v otázkách bezpečnosti spoléhala. Pašinjan dal opakovaně najevo, že čekal od Moskvy větší podporu. Kreml arménské výtky odmítá.

Arménie se na protest například odmítla zúčastnit cvičení Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, vojenské aliance pod vedením Ruska. Naopak se opatrně pokouší rozvinout vojenskou spolupráci s USA. 85 amerických vojáků ve středu ukončí desetidenní společné cvičení s Arménci. Eskalace konfliktu v Karabachu jeho průběh prý neovlivnila, jak řekl agentuře Reuters americký armádní mluvčí.