Článek
Když předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v úterý přiletěla na Tchaj-wan, těžko říct, s jakými následky své návštěvy počítala.
Čína již předem avizovala, že pokud politička na ostrov zavítá, její armáda nebude nečinně přihlížet a návštěva bude mít těžký dopad na americko-čínské vztahy. Peking totiž od zbytku světa vyžaduje tolerování „politiky jedné Číny“, podle které je Tchaj-wan její neoddělitelnou součástí.
Teď se okolo celého Tchaj-wanu odehrává bezprecedentní vojenské cvičení čínské armády a Peking uvalil sankce nejen na Tchaj-wan, ale nově i na Spojené státy. Na další vypuknutí další války to ale zatím nevypadá.
„Kdybych si měl vsadit, řekl bych, že tam k eskalaci dojde, nebude ale v takové míře, že by proběhla invaze na Tchaj-wan,“ okomentoval situaci pro Seznam Zprávy výzkumný pracovník Peace Research Center Prague při FSV UK Vojtěch Bahenský.
„Jeden z problémů nicméně je, že tyto situace mohou mít tendenci v čase eskalovat, aniž by si zúčastněné státy na začátku řekly, že do války chtějí,“ dodává analytik.
Podle Bahenského riziko čínsko-amerického konfliktu stále roste s tím, jak Čína v průběhu let posiluje. Přestože pravděpodobnost vojenského střetnutí mezi zeměmi aktuálně není příliš vysoká, mluví se o tom, jaké by mohla mít taková válka následky. Ohrožená by se mohla cítit celá Evropa, nyní ale zejména Ukrajina.
Omezené kapacity
Nejdůležitější spojenec Tchaj-wanu – Spojené státy dodaly Ukrajině, která už téměř půl roku čelí ruské agresi, velké množství zbraní a jejich podpora zatím nekončí. Z toho, co tušíme, nebo víme, však jde o věci, u kterých Washington nemá pocit, že by je nemohl postrádat.
„Věřím, že Amerika si drží zásoby i pro případný vlastní konflikt. To by znamenalo, že i v případě, že by došlo k nějaké vojenské eskalaci, USA by pravděpodobně měly zbraně, které by na Tchaj-wan mohly poslat, nebo by se mohly do konfliktu přímo zapojit,“ vysvětlil Bahenský.
Mohlo by Vás zajímat
Spojenci Ukrajiny sahají stále hlouběji do svých rezerv, zdaleka ale nepokrývají poptávku. Tématu se v analýze věnoval redaktor Lukáš Marek:
S houstnoucí situací by se navíc USA mohly rozhodnout přesunout na Tchaj-wan i některé své síly, to by ale pro Ukrajinu nemusel být úplně zásadní problém.
Kapacity obranného průmyslu jsou nicméně omezené, a pokud by oba konflikty trvaly déle, může dojít k tomu, že v případě některých typů zbraní či munice nemusí stačit. Příkladem toho může být prohlášení tchajwanského ministerstva národní obrany, které v květnu tohoto roku oznámilo letité zpoždění dodávek amerických houfnic právě s odkazem na omezenou výrobní kapacitu.
Zpoždění sice nebylo přímo spojeno s ruskou invazí na Ukrajinu, jak ale informuje americký list Washington Post, vojenská pomoc ukrajinským silám údajně vyčerpává americké zásoby zbraní a napíná i jejich výrobu.
Problémy kryjících se konfliktů
Na potenciální eskalaci na Tchaj-wanu a její následky je také třeba se dívat s vědomím dvou faktorů. První vychází z otázek, co by se na Tchaj-wanu vlastně stalo, jak dlouho by vše trvalo a jak velkou podporu by si dění vyžádalo od Spojených států. Druhý se ovšem ptá, jak dlouho bude trvat válka na Ukrajině a jak velkou podporu bude potřebovat naopak tato země.
„Je tu také velká otázka toho, jestli by Tchaj-wan vůbec potřeboval stejné věci jako Ukrajina. V nějakém ohledu ano; třeba v případě, že bychom se bavili o konvenčním konfliktu vysoké intenzity, který probíhá i na Ukrajině, byť jeho podoba by byla výrazně jiná. Byly by tak potřeba podobné typy munice nebo raket, což by pro Ukrajinu byla velká komplikace,“ sdělil Bahenský.
Čínsko-tchajwanské napětí
Kariéra Nancy Pelosiové, která dala svou návštěvou Tchaj-wanu záminku Číně k vyvolání napětí, je protkaná většími i drobnějšími „šťouchanci“ vůči komunistickému režimu:
A k čemu může stupňující se napětí mezi Čínou a USA dospět?
„Myslím si ale, že podpora Ukrajiny třeba nijak zásadně nenapíná americké logistické schopnosti. Ty jsou zpravidla napnuté tím, že toho někam potřebujete dopravit hodně a hlavně hodně rychle. Podpora Ukrajiny ovšem běží postupně a relativně plynule už 5 měsíců, to naštěstí není srovnatelné s potřebami, které by měl přímý střet mezi NATO a Ruskem,“ přiblížil dále odborník.
Do Evropy je ze Spojených států většina věcí určených pro Ukrajinu dopravována nejspíše letecky, současný závazek vůči Tchaj-wanu by tak americké schopnosti ohrozit nemusel. Pokud by si pak dění na ostrově žádalo nasazení amerických námořních sil, ani tady by – vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nejsou v podpoře Ukrajiny tak zapojené – nešlo o problém.
Otázka pozornosti
Co by neustále se stupňující napětí mezi Spojenými státy a Čínou znamenalo pro Ukrajinu nevyhnutelně, je ovšem tříštění pozornosti. Jak poznamenává sám Bahenský, určitým způsobem k němu dochází již nyní.
„Ukrajina do značné míry stojí na tom, jestli ji lidé na Západě a tamní politici pořád vnímají jako něco, co musí řešit, čemu se musí věnovat a na co musí vynakládat ekonomické prostředky,“ vysvětlil bezpečnostní analytik.
„Pokud se ta pozornost – zvláště ze strany USA – bude tříštit, respektive se více upře na Čínu, může to míru americké podpory Ukrajině ohrozit,“ dodává Bahenský s tím, že speciálně v USA je Čína v mnoha ohledech zásadnějším tématem než Ukrajina.
Seznam rizik pro Ukrajinu, které zvýšila návštěva Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, ale zdaleka nekončí. Nebezpečí představuje i vztah, který má Čína k Rusku.
Rusko-čínské „přátelství“
Mezi odbornou i laickou společností se nyní spekuluje o tom, zda se Čína v rámci odvetných opatření nemůže rozhodnout začít v již probíhající válce výrazněji podporovat Rusko. Obava z užší spolupráce obou zemí na základě společného antagonismu vůči Západu tak nabývá na síle.
Jestli bude válka na Ukrajině pokračovat ještě měsíce, Rusko bude další vybavení potřebovat. „To, o čem se hodně mluví, jsou například drony. Malých komerčních dronů Čína produkuje obrovské množství, což by Rusku mohlo výrazně pomoci. Dále by to teoreticky mohla být obrněná vozidla nebo munice,“ uvedl pro redakci Bahenský.
„Těch věcí, které Čína teoreticky může Rusku poskytnout, je strašně moc. Doposud si tím ale Čína nechtěla ohrozit především ekonomické, ale i politické vztahy jak s Evropou, tak i s USA, což nicméně může další eskalace konfliktu s USA změnit.“
Ukrajina momentálně hledá příležitost, jak si promluvit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj to řekl v rozhovoru s listem South China Morning Post. Zároveň Čínu vyzval, aby díky svému politickému a ekonomickému vlivu na Rusko naopak pomohla probíhající boje ukončit.