Hlavní obsah

Kandidát na německého kancléře Merz vyloučil povolební spolupráci s AfD

Foto: Juergen Nowak, Shutterstock.com

Friedrich Merz to řekl v projevu na pondělním předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Hlasy AfD výrazně podpořily schválení Merzova plánu na zpřísnění migrační a azylové politiky. Plán reagoval na útok v Aschaffenburgu, kde muž zabil dospělého a batole.

Článek

Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou.

Řekl to v projevu na závěr pondělního předvolebního sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.

„Žádná spolupráce, žádné trpění, žádná menšinová vláda, vůbec nic,“ řekl Merz ve svém projevu. Německo čekají za tři týdny, v neděli 23. února, předčasné parlamentní volby. CDU v kampani před nimi udělá podle Merze vše pro to, aby AfD dostala co nejméně hlasů. Od zhruba tisícovky delegátů sjezdu si za vyloučení spolupráce s AfD vysloužil ovace vestoje.

Merz předminulý týden představil pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, kterým reagoval na útok v Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky. V plánu požaduje CDU/CSU mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu.

Plán pak minulou středu CDU/CSU předložila jako nezávaznou rezoluci k hlasování Spolkovému sněmu. Schválen byl ovšem jen za pomoci hlasů AfD, což vyvolalo ostrou kritiku z vládní sociální demokracie (SPD) a strany Zelených, ale i z některých církví. Podle nich Merz prolomil tabu tím, že umožnil schválit poprvé po druhé světové válce rezoluci hlasy krajně pravicové strany.

Na znamení nesouhlasu s hlasováním konzervativců s AfD vyšly o víkendu do ulic německých měst desítky tisíc lidí, jen v Berlíně se jich sešlo v neděli kolem 160 000. Podle organizátorů jich bylo dokonce 250 000.

Před Merzem na sjezdu promluvil také předseda sesterské CSU Söder, který rovněž vyloučil povolební spolupráci s AfD. Zároveň řekl, že úspěchu AfD ve volbách může zabránit jen CDU/CSU.

„Nesmíme AfD naši zemi přenechat. Levice není ochrannou zdí proti ní, tou jsme my, Friedrichu,“ řekl směrem k Merzovi. Söder ve svém projevu také upozornil, že doprava se posouvá politická scéna v řadě evropských zemí, včetně Belgie, Rakouska, Itálie či Francie. „Kdyby se něco podobného stalo v Německu… rozkývá to celý kontinent,“ varoval.

Merz v projevu kromě toho slíbil také neochvějnou podporu Ukrajině v její obraně proti ruské agresi, slíbil zintenzivnit boj proti antisemitismu a také nastartovat německé hospodářství a omezit migraci.

Podle sobotního průzkumu agentury INSA by CDU/CSU nyní ve volbách dostala 30 procent hlasů, na druhém místě by skončila s 22 procenty AfD. Třetí by byla SPD současného kancléře Olafa Scholze se 17 procenty hlasů, čtvrtí by byli Zelení s 12 procenty. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se dlouhodobě pohybují FDP, Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Doporučované