Článek
V Německu se ve středu rozpadla vládní koalice. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera o odvolání ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou nejmenší koaliční strany FDP. Strana pak uvedla, že z vlády stáhne všechny své ministry. Scholz ve večerním projevu po koaličních jednáních, která ztroskotala, uvedl, že po Novém roce požádá Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Hlasovat by se mělo 15. ledna a lze očekávat, že poslanci důvěru nevysloví. Následovaly by předčasné volby, které by se musely konat nejpozději na konci března. Koalice Scholzových sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP) vládla Německu od prosince 2021.
Zástupci německé koalice se ve středu večer pokoušeli najít východisko z hluboké krize, do které se vláda dostala především kvůli neshodám ohledně finanční a hospodářské politiky. Lindner nakonec navrhl uspořádat předčasné volby, do nichž by FDP byla ochotna v koaličním vládnutí pokračovat. Sociální demokrat Scholz to odmítl a Lindnera zbavil funkce ministra financí. V projevu po jednáních poté kancléř řekl, že Lindner jedná egoisticky, jde mu jen o svou stranickou klientelu, a ztratil proto Scholzovu důvěru.
FDP po následném jednání oznámila, že z vlády stáhne i zbylé tři své ministry. Těmi jsou ministr dopravy Volker Wissing, ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně vzdělání a výzkumu Bettina Starková-Watzingerová. Trojkoalice se tímto krokem definitivně rozpadla.
Zlomové okamžiky Scholzovy vlády
Výběr událostí kolem působení německé vlády kancléře Olafa Scholze od jejího nástupu (Scholz oznámil, že v lednu požádá Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Pokud mu ji poslanci nevysloví, mohly by se v březnu uskutečnit předčasné volby):
- 8. prosince 2021 - Parlament zvolil novým kancléřem sociálního demokrata Olafa Scholze, který patřil mezi nejoblíbenější politiky v zemi, od března 2018 byl vicekancléřem a ministrem financí ve čtvrté vládě Angely Merkelové. Scholzova semaforová koalice, tvořená jeho sociálními demokraty (SPD), stranou Zelených a svobodnými demokraty (FDP), se ale brzy začala dostávat do vnitřních sporů kvůli odlišným ideovým postojům stran, pokud jde o základní otázky dalšího směřování země. Kancléř postupně svou oblibu ztrácel.
- 24. února 2022 - Začala ruská invaze na Ukrajinu, která donutila Scholzovu vládu k zásadním změnám. Tři dny po zahájení ruského útoku kancléř oznámil, že Německo se aktivněji zapojí do válečného dění. V tomto historickém obratu změnil dosavadní zásady německé politiky udržované desítky let po druhé světové válce. Rovněž tak oznámil rozsáhlé investice do obrany, které mají každoročně činit přes dvě procenta HDP.
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Očekává se, že ji po středečním rozpadu koalice nedostane. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září.
Scholz v projevu také uvedl, že se s vicekancléřem a ministrem hospodářství Robertem Habeckem za Zelené shodl, že Německo potřebuje mít rychle jasno o dalším politickém kurzu. Důvodem je podle něj i řada výzev, kterým země čelí, včetně ruské války proti Ukrajině či nově zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Lindner v prohlášení Scholze obvinil, že konec vládní koalice byl „vykalkulovaný“ a kancléř ho měl připravený už před večerním jednáním. Svědčí o tom podle něj i „přesně připravené prohlášení“, které pronesl Scholz před novináři krátce po konci jednání.
Lindner řekl, že sociální demokraté a Zelení ani neuvažovali o návrzích, které na jednání přinesl. Scholz mu údajně místo toho kladl ultimáta včetně toho, aby byla přerušena platnost takzvané dluhové brzdy. Lindner je dlouhodobě znám jako tvrdý zastánce tohoto ústavního opatření, které brání příliš rychlému zadlužování země. O návrhu „spořádaně“ dospět k předčasným volbám Scholz podle Lindnera nechtěl ani slyšet.
Ministři za stranu Zelených, vicekancléř a ministr hospodářství Habeck a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, na tiskové konferenci uvedli, že členové jejich strany zůstanou v úřadech do předčasných voleb. Habeck slíbil, že navzdory situaci Německo bude plnit své mezinárodní závazky. Podle něj ale nebyl konec koaliční vlády neodvratný. Baerbocková zdůraznila, že i kvůli zvolení Trumpa americkým prezidentem je třeba dál podporovat Ukrajinu, která se brání ruské invazi. USA a Německo byly dosud dvěma největšími podporovateli Ukrajiny v obraně proti ruské agresi.
Reakce opozice
Podle předsedy opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorského premiéra Markuse Södera by se předčasné volby měly konat dříve než v březnu. „Nesmíme ztrácet čas,“ uvedl na síti X a Scholze vyzval, aby požádal Spolkový sněm o vyslovení důvěry okamžitě, ne až v lednu.
Rozpad vládní koalice uvítala opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD). Označila ho za „osvobození“ Německa, které teď podle spolupředsedů strany Alice Weidelové a Tina Chrupally potřebuje „nový politický začátek“, který by vyvedl zemi z krize. Také Sahra Wagenknechtová, spolupředsedkyně opoziční strany BSW, konec vládní koalice přivítala.
Vláda podle Scholze do Vánoc Spolkovému sněmu předloží všechny návrhy zákonů, jejichž schválení nesnese odkladu. K nim podle něj patří mimo jiné opatření na podporu průmyslu či návrhy zákonů v oblasti migrace. Scholz také avizoval, že se spojí s předsedou opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrichem Merzem, aby mu nabídl „konstruktivní spolupráci“ zaměřenou na posílení hospodářství a obrany. Merz je kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na příštího kancléře.
Článek jsme aktualizovali v plném rozsahu.
