Článek
Podle Ukrajiny by posláním opravených ruských turbín k plynovodu Nord Stream 1 Kanada porušila sankce uvalené na Rusko. Tamní ministr přírodních zdrojů Jonathan Wilkinson ale v sobotu v noci středoevropského času oznámil, že Kanada udělí turbínám ze sankcí „časově omezenou a odvolatelnou“ výjimku.
Výjimka má podle Wilkinsona podpořit „schopnost Evropy získat přístup ke spolehlivému a cenově dostupnému zdroji energie, zatímco pokračuje odklon od ruské ropy a plynu“. Kanadský ministr k tomu dodal, že se jeho země k tomuto kroku odhodlala až po domluvě s „evropskými přáteli a spojenci“.
Německo tlačilo na Kanadu, aby našla cestu, jak opravené ruské turbíny vrátit, protože Rusko už v červnu omezilo množství přepravovaného plynu na 40 procent – s oficiálním zdůvodněním, že státnímu koncernu Gazprom chybí turbína, která se opravovala na Západě a kvůli sankcím ji není možné dopravit zpět.
V pátek se také Kreml přímo zavázal, že pokud se turbíny vrátí, dodávky plynu do Evropy zvýší.
Nad rozhodnutím kanadské vlády vyjádřila zklamání ukrajinská ministerstva zahraničí i energetiky. Kyjev vyzval Ottawu, aby to ještě přehodnotila.
Jak napsala už dřív agentura Reuters, Kyjev se snažil Kanadu od poslání opravených turbín odradit předem. V dopisu adresovaném kanadské vládě, který agentura získala k nahlédnutí, German Galušenko, ukrajinský ministr energetiky, Kanadu vyzývá, aby turbíny neposílala a nepřistupovala na ruskou hru. Nord Stream 1 podle něj totiž může fungovat na plnou kapacitu i bez nich a Moskva turbíny využila jen jako záminku pro omezení dodávek.
„Pokud, nedej bože, Kanada toto rozhodnutí schválí, budeme nepochybně apelovat na naše evropské kolegy, že jejich přístup musí být přehodnocen. Protože pokud země nenásledují rozhodnutí týkající se sankcí, na kterých se domluvily, jak můžeme mluvit o solidaritě,“ řekl k tomu Reuters zdroj z ukrajinského ministerstva energetiky.
Německo se mezitím připravuje i na možnost, že se dodávky ruského plynu přes Nord Stream 1 zastaví úplně.
Už v pondělí se na plynovodu má zcela zastavit provoz kvůli letní údržbě. Znovu by se měl rozběhnout už 22. července, ale v Německu je toto datum očekáváno jako „den pravdy“, kdy se ukáže, jestli Moskva kohoutky nezavře úplně.
Německá vláda kvůli tomu tento týden schválila změny v zákoně o energetické bezpečnosti, který původně vznikl jako odpověď na ropnou krizi v 70. letech minulého století. Ty mají usnadnit bezprostřední dopad energetické krize na peněženky běžných Němců.
Vysoké ceny, které vyhnala nahoru válka na Ukrajině, zatím dopadají hlavně na přepravní firmy. Tyto firmy nakupují za drahé ceny na burzách a na prodeji zákazníkům, kteří mají dlouhodobé fixní smlouvy, tak nyní prodělávají. Jeden z lídrů plynárenského trhu, společnost Unipro, už vládu požádala o pomoc.
Nové paragrafy v energetickém zákoně německému kabinetu umožní, aby do ohrožených společností majetkově vstoupil a poskytl jim finanční injekci, nebo aby také přenesl zátěž vysokých cen na spotřebitele.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck už občanům bez okolků vzkázal, že dopad změn pro ně může být dramatický. Ceny energií během podzimu a zimy podle něj mohou stoupnout domácnostem o čtyřmístnou sumu v eurech, a budou se tak pohybovat kolem úrovně měsíčního rodinného příjmu.
