Výuka za zvuků sirén. Rusové na Ukrajině poničili už dva tisíce škol

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen pár hodin předtím, než měly ukrajinské děti po prázdninách znovu usednout do školních lavic, čelila Ukrajina další vlně ruských vzdušných úderů.

Masivní útok zasáhl Kyjevskou, Sumskou a Charkovskou oblast a poškodil i několik vzdělávacích zařízení, včetně jedné z kyjevských základních škol, k níž ráno se svými prvňáčky dorazili nic netušící rodiče.

Noc předcházející začátku školy podle nich byla děsivá. „Schovávali jsme se v koupelně, kde bylo relativně bezpečno,“ svěřila se serveru Euronews jedna z matek, když se sedmiletou dcerou Sofií přišla ke škole, kterou se hasiči snažili uhasit.

Někde tak museli hned 2. září zrušit vyučování, jinde děti odstartovaly školní docházku v protiatomových krytech.

Server The Kyiv Independent napsal, že Rusové se začátkem nového školního roku útoky na ukrajinská vzdělávací zařízení zintenzivnili. Jen během prvních tří dnů poničili nejméně 12 vzdělávacích institucí, včetně škol, univerzity či vojenského a leteckého ústavu.

Dramatické okolnosti jako by předznamenávaly, v jakém duchu se ve válkou zmítané zemi může nést další školní rok.

Dětský fond OSN (UNICEF) přitom upozornil, že pro Ukrajinu jde v pořadí o pátý rok narušeného vzdělávání. Plnohodnotné ruské invazi z února 2022 totiž předcházela pandemie covidu-19.

Ukrajinské děti tak vykazují známky rozsáhlého úbytku znalostí a pokračující útoky jejich schopnost vzdělávat se jen zhoršují. Konkrétně: Výsledky mezinárodního šetření PISA z roku 2022 (zveřejněné koncem roku 2023) ukázaly, že předloni zaznamenaný rozsah mezer ve vzdělávání odpovídá ve srovnání s rokem 2018 dvěma letům ztráty ve čtení a jednomu roku ztráty v matematice.

Ministerstvo školství a vědy uvedlo, že letos v květnu čelilo překážkám ve vzdělávání 4,6 milionu dětí, přičemž zhruba dvou milionů se týkalo uzavření škol a školek.

„Zabíjení a mrzačení dětí a útoky na školy jsou závažným porušováním práv dětí. Je třeba chránit právo dětí na vzdělání,“ nechal se před pár dny slyšet zástupce UNICEF na Ukrajině John Marks.

Co se materiálních škod týče, podle vlády v Kyjevě bylo od začátku ruské invaze v únoru 2022 poškozeno či zničeno okolo 4000 vzdělávacích zařízení, zhruba 900 tisíc dětí se muselo začít vzdělávat dálkově. Navštěvovat školu osobně mohla podle OSN v minulém roce pouhá třetina Ukrajinců.

„Je to úmyslná kampaň k zastrašení,“ prohlásil poslanec a člen vzdělávací komise ukrajinského parlamentu Roman Hryščuk. Podle něj chtějí Rusové „zasít strach a narušit naši schopnost chovat se racionálně, což má dopad na náš vzdělávací proces a celkově na kvalitu života“.

Opakující se útoky fungování tamních škol bezesporu komplikují. Zvuky sirén, které se v zemi neustále ozývají a nabádají k úkrytu, narušují výuku a ani nedovolují žákům si ve volném čase odpočinout.

Školy stále hledají způsob, jak v dobách války fungovat. Zda pokračovat v normálním režimu, nebo výuku přesunout do online prostoru, volí v závislosti na tom, jestli disponují protiatomovým krytem a jaká zrovna v oblasti panuje bezpečnostní situace.

Někde se výuka přesunula do podzemí. Například ve škole v Záporoží nedaleko frontové linie, kterou v den zahájení školního roku navštívil společně s prezidentem Volodymyrem Zelenským nizozemský premiér Dick Schoof.

„Nikdy se nesmí stát normou, aby děti musely chodit do školy v podzemí. Nikdy se nesmí stát normou, že lidem bude doma zima, protože vybombardovali elektrárny,“ pravil Schoof po setkání se žáky.

Fungování škol komplikují i výpadky elektřiny, které jdou na vrub čím dál častějším ruským útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Obavy v tomto ohledu vyvolává zejména blížící se zima, která podle očekávání všech nebude jednoduchá.

Mnohé rodiny se ještě před začátkem školního roku rozhodly válkou zmítané oblasti opustit a odejít do bezpečnějších lokalit, aby svým potomkům zajistily přístup ke vzdělání.

„Z Doněcké oblasti přišlo mnoho dětí. Školy jsou tam ve velkém měřítku ničeny a rodiče se rozhodli přestěhovat sem. Říkají: ‚Přišli jsme k vám, protože vaše škola nefunguje online.‘ Děti potřebují chodit ven, potřebují sociální interakci a komunikaci,“ popsala pro Člověka v tísni Julyja Drozdovová, ředitelka lycea ve vesnici Mezhova v Dněpropetrovské oblasti.

Nejde ale jen o válkou zmítané oblasti. V komplikované situaci jsou často i děti z rodin, které před válkou utekly do zahraničí.

Ukrajinští uprchlíci v sousedním Polsku měli zpočátku možnost studovat dálkově ukrajinské školy, aniž by se museli vrátit do tradičních učeben. To se ale nyní změnilo.

Polsko představilo nový zákon, který vyžaduje, aby děti ukrajinských uprchlíků chodily do školy osobně. Rodinám, které to poruší, hrozí ztráta měsíčního příspěvku na dítě, píše server Euronews.

V naprosto specifické situaci jsou potom ukrajinské děti, které zůstaly v Ruskem okupovaných oblastech. Zde kdysi fungovalo asi 900 škol, velká část z nich je ale momentálně zavřená.

V těch, které jsou stále otevřené, se učí podle učebnic ruského ministerstva školství a jsou pod vlivem antiukrajinské propagandy šířené Kremlem, jak dlouhodobě upozorňují ukrajinské úřady i organizace.

„Všechny zmínky v učebnicích zeměpisu, dějepisu a literatury se snaží v žácích budovat přesvědčení, že jsou Rusy, všechno je ruské a Ukrajinci jako národ neexistují,“ popsala v rozhovoru pro Seznam Zprávy, jak ruská propaganda funguje na okupovaném Krymu, Marija Suljalinová z edukačního centra Almenda.

Na některých školách v okupovaných oblastech, jak upozorňuje server Meduza, žáci nadále studují v online módu podle ukrajinských osnov. Navštěvovat tyto školy je ale velmi riskantní a rodiny musí často dělat různá opatření – úkoly svých dětí například schovávají na USB disku nebo se stěhují do menších měst, kde jim tolik nehrozí odhalení.