Článek
Dlouho očekávaný týden, který může rozhodnout o další budoucnosti Ukrajiny. Tak se dají ve zkratce popsat následující dny, které přinesou rozhovory hned v několika evropských městech. Už v pondělí ráno se sešla náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová s jejím ruským protějškem Sergejem Rjabkovem, šéf severoatlantické aliance Jens Stoltenberg pak v Bruselu přivítal ukrajinskou vicepremiérku pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhu Stefanišynovou.
Sankce na banky i technologie
Shermanová je zkušená vyjednavačka, která se mimo jiné podílela na uzavření mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu (smlouva zvaná JCPOA, o jejímž obnovení nyní mocnosti s Íránem jednají, pozn. red.). S ruskými představiteli jednají Američané v Ženevě, už v neděli večer se sešli při neformální večeři.
Od obou stran přitom před jednáním, která mají zabránit největší vojenské konfrontaci od druhé světové války, zaznívala tvrdá slova. Rusko ze svých požadavků na „bezpečnostní záruky“ ustoupit odmítá, stejně jako Západ nechce nechat Ukrajinu napospas svému sousedovi.
Deník New York Times v sobotu informoval, jak by mohla vypadat americká odpověď na případnou ruskou invazi. Odvolává se na nejmenované zdroje z administrativy prezidenta Joea Bidena.
Spojené státy jsou po konzultacích se spojenci připraveny odříznout ruské banky od mezinárodních transakcí. Washington by také uvalil embargo na dovoz v Americe vyrobených technologií i výrobků odjinud, jež tyto technologie obsahují. Třetím trestem by bylo vyzbrojení ukrajinských povstalců, kteří by v případě okupace své země vedli proti Rusku gerilovou válku.
Tyto hrozby už nejspíš zazněly během nedávného telefonátu mezi oběma prezidenty, tentokrát je ale diplomaté sdělili i novinářům. Snaží se tak dát ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně najevo, co je v sázce, a ovlivnit tak jeho rozhodování v nadcházejících týdnech.
Tři scénáře francouzských tajných služeb
Podle zdrojů z francouzských tajných služeb, které citovala stanice Europe 1, by plnou vojenskou invazi mohli Rusové provést za méně než týden. Francouzi přitom počítají se třemi základními scénáři.
1. Ruská invaze na Ukrajinu
Tento scénář počítá s četnými ztrátami na životech na obou stranách. Britové prý už mají připravený evakuační plán pro své občany.
2. Anexe Donbasu
Tento plán je podle důstojníka tajných služeb o dost pravděpodobnější. Rusové by mohli na východě Ukrajiny vyvolat ozbrojený incident, vzít si ho jako záminku a poslat na Donbas tanky i pěchotu.
3. Koridor na Krym
Třetí scénář počítá s možností útoku na jihoukrajinská města, aby si Rusko vytvořilo spojnici s poloostrovem Krym, který násilně obsadilo v roce 2014.
Američtí diplomaté zároveň přiznávají, že se poučili z minulých chyb při jednání s Ruskem. Jinými slovy – odpověď Západu na anexi Krymu v roce 2014 byla nedostatečná.
Diplomaté nicméně odmítli říci, zda by výše zmíněné sankce proti bankám zahrnovaly i vyřazení z mezinárodního systému SWIFT, který zajišťuje transakce mezi 1100 bankami ve 200 zemích světa. Opatření by mohlo vyvolat silnou ruskou reakci namířenou proti Evropanům – zejména zastavení kohoutků s plynem, a to hned nyní v zimních měsících.
Spojené státy už v minulosti tento krok uskutečnily proti Íránu, Rusko se z něj ale mohlo poučit. Podle politoložky Cynthie Robertsové, kterou New York Times citují, by sice Rusko bylo těžce zasaženo, s pomocí Číny a svých hmotných rezerv by dopad sankcí mohlo zmírnit.
Státy si mají o členství rozhodnout samy
Technologické sankce by se pak týkaly obranného průmyslu, ale také běžných spotřebitelů. Rusové by tak přišli o dodavatele technologií, bez nichž by se jen těžko obešli při výrobě bojových letounů, protiraketových systémů nebo zařízení využívajících umělou inteligenci. Spotřebitelé by si pak nemohli koupit například oblíbené iPhony nebo další mobilní telefony či počítače obsahující čipy a další součástky.
Jasný vzkaz vyslal do Moskvy i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž prohlásil, že Aliance je připravená na „nový ozbrojený konflikt v Evropě“, pokud by vyjednávání skončila neúspěchem. „Jsem si vědom ruské historie. Po staletí mají zkušenosti s konflikty se svými sousedy,“ citoval Stoltenberga deník Financial Times.
Po pondělní schůzce s ukrajinskou vicepremiérkou Stefanišynovou řekl, že Aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ve věci možného budoucího členství Ukrajiny v NATO. „Členové NATO jsou jednotní v názoru, že všechny země mají právo vybrat si svou vlastní cestu,“ prohlásil s tím, že nynější jednání nemusí vést k vyřešení sporu s Ruskem, ale mohla by odvrátit hrozící konflikt.
Náměstek šéfa ruské diplomacie Segej Rjabkov pak před jednáním se Shermanovou nevyloučil, že rozhovory mohou skončit hned po první schůzce: „Nemůžu nic vyloučit, tohle je možný scénář a Američané… by neměli mít iluze,“ řekl.
Pokud Západ podle Rjabkova neustoupí, čeká ho zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. Rjabkov rovnou dodal, že je před jednáními spíše pesimistický, píše deník Financial Times.
Své požadavky představilo Rusko už v prosinci – je mezi nimi zákaz dalšího rozšiřování NATO a ukončení jeho aktivit v zemích střední a východní Evropy, které se připojily po roce 1997.
