Šojgu má jasno: Ukrajina nám chtěla Kachovkou zabránit v novém útoku

To, co se stalo, se momentálně analyzuje –⁠ celkový rozsah poškození je však těžké určit vzhledem k tomu, že obě strany zapojené v konfliktu se vyjadřují protichůdně.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruské vyhození vodní elektrárny Kachovka do povětří za strašlivý válečný zločin a pravděpodobně největší katastrofu způsobenou člověkem v Evropě za poslední desetiletí. Podle ukrajinské hydroenergetické společnosti Ukrhydroenergo výbuch zničil i strojovnu a „elektrárna nepůjde opravit“.

Ruská okupační správa uvedla, že ostřelováním byla zničena pouze horní část elektrárny –⁠ nikoli však samotná přehrada.

Na sociálních sítích se objevila už řada videí, na nichž je vidět výrazné poškození hráze. Není navíc vyloučeno, že v tuto chvíli je zhroucená ještě větší část stavby. Oprava, která by zastavila únik vody, momentálně zjevně nepřichází v úvahu.

Přehrada je gigantickým vodním dílem, nádrž má rozlohu 2155 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: největší vodní nádrž na českém území, Lipno, má rozlohu 48,7 kilometru čtverečních, tedy zhruba 44krát menší.

Protržení přehrady by mohlo způsobit, že voda v řádu hodin zaplaví obce pod ní, včetně Chersonu, který ukrajinské síly znovu dobyly na konci roku 2022.

V závislosti na velikosti poškození přehrady, které se zdá být velmi výrazné, mohou být záplavy níže po proudu katastrofální. Model, který vznikl koncem loňského roku, naznačil, že by mohlo dojít k zaplavení rozsáhlých oblastí na pravém i levém břehu řeky.

Úřady v Chersonu, který leží necelých 80 kilometrů po proudu, varovaly obyvatele nízko položených částí města, aby se co nejrychleji evakuovali a vyhledali úkryt ve vyšších polohách.

Evakuaci zahájili i na ruské straně. Kromě již zatopeného města Nová Kachovka, které leží nedaleko přehrady, také v okolních obcích. Úřady vyhlásily v této oblasti stav ohrožení.

Podle proruského gubernátora Chersonské oblasti Vladimira Salda však není situace tak vážná, aby se přistoupilo k rozsáhlé evakuaci. Množství proudící vody podle něj není kritické. Většina obyvatel zůstává na svých místech, ale už pro ně byla vypravena doprava, uvedl Saldo.

Přehrada byla před poškozením plná vody. Podle databáze americké Zahraniční zemědělské služby byla hladina vody v přehradě nejvyšší za posledních 30 let, podle francouzské služby Theia, která hladinu vodních ploch sleduje pomocí satelitů, bylo v přehradě nejvíc vody nejméně za sedm let.

Ještě letos v únoru přitom byla hladina naopak rekordně nízká. Pak se ale přehrada pod ruskou správou několik měsíců kontinuálně plnila.

Evakuace probíhají v celém regionu, povodně jen na Ukrajinou kontrolované straně Dněpru ohrožují nejméně 16 000 lidí, uvedl na telegramu šéf Chersonské vojenské oblastní správy Oleksandr Prokudin. Obyvatelé byli zároveň vyzváni, aby se v co největší míře zásobili vodou.

Prokudin dodal, že po destrukci přehrady je v oblasti zatopeno již nejméně osm různých obcí. Úřady se podle něj dále připravují na záplavy v celém regionu.

Obyvatelé z ohrožených oblastí jsou evakuováni autobusy do Chersonu, poté budou přesunuti do různých měst po celé zemi včetně hlavního města Kyjeva, uvedl Prokudin v příspěvku na telegramu.

V Chersonské oblasti již bylo evakuováno 1000 lidí, uvedly ukrajinské úřady s tím, že levý břeh Dněpru, který je pod kontrolou Ruska, byl zasažen znatelně více.

„V osadách, kde voda stoupá, jsme nezaznamenali její kritický stav. Evakuaci jsme organizovali i tak, protože hladina vody stále stoupá. Situace je monitorována, všechny služby na místě pracují,“ řekla Natalija Humenjuková, tisková mluvčí Operačního velitelství Jih.

Poskytování vody pro chlazení Záporožské jaderné elektrárny, bylo jednou z hlavních funkcí přehrady. Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom, která před okupací zařízení spravovala, je nicméně „situace pod kontrolou“.

Všechny reaktory v elektrárně jsou odstavené. To sice neznamená, že nepotřebují nadále chladit, ale elektrárna má k dispozici vlastní nádrž, která byla ještě v úterý ráno plná a podle Enerhoatomu je úroveň vody ve výši 16,6 metrů „dostačující pro potřeby elektrárny“.

V podobném duchu se k věci vyjádřila i šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Zničení přehrady by podle ní „nemělo mít bezprostřední vliv“ na bezpečnost elektrárny. 

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že situaci na místě „monitoruje“. Šéf MAAE Rafael Grossi řekl, že hladina vody v přehradě sice kontinuálně klesá, zařízení ale disponuje vlastní velkokapacitní chladicí nádrží, která by měla umožnit dodávku vody na chlazení nejméně na několik dalších měsíců.

Z plánování odpálení přehrady se vzájemně osočovaly obě strany už dřív. Pro Ukrajinu zaplavení oblastí kolem Dněpru v tuto chvíli znamená především nemožnost řeku přejít a útočit na jih. Řeka se značně rozšíří v celé oblasti pod přehradou, což pravděpodobně znemožní jakékoliv pokusy o její překročení.

Rusko v důsledku povodně může přijít o některé z obranných pozic na levém břehu Dněpru, ale útoku v oblasti se díky rozlití řeky bát nemusí. Tedy alespoň do té doby, než voda opadne.

Podle některých analytiků by po opadnutí vody mohl být útok přes Dněpr a záplavou zničené ruské obranné pozice dokonce snazší než za normálních okolností. Těžko ale říct, jak dlouho opadnutí vody (a pro útok obrněných vozidel ideálně i vyschnutí promáčené půdy) potrvá.

O přehradě Nová Kachovka se jako o potenciálním cíli hovořilo již od začátku války, a to jak pro její strategický význam, tak pro vážnost škod, které by její zničení mohlo způsobit. Rusko se jí zmocnilo na začátku invaze Moskvy v únoru 2022 a od té doby ji drží.

V říjnu, kdy Ukrajina získávala zpět značné části okupované Chersonské oblasti, Zelenskyj vyzval Západ, aby důrazně varoval Rusko, že nemá přehradu vyhazovat do povětří. Zelenskyj už tehdy varoval, že ruské síly nastražily uvnitř přehrady výbušniny a že by její odpálení způsobilo zaplavení rozsáhlého území na jihu Ukrajiny.

Poté, co Ukrajina v listopadu znovu dobyla Cherson, se objevily záběry výbuchu na vrcholu přehrady. Přes přehradu vede silnice a železniční trať a ze satelitních fotografií tehdy bylo patrné, že došlo k jejich poškození.

Rusko tehdy Ukrajinu obvinilo z ostřelování přehrady v rámci snahy o znovudobytí Chersonu, stejně jako z výbuchu obviňuje Ukrajinu dnes.

Satelitní snímek od společnosti Planet ukazují, že už minulý týden se začala bortit část ke hrázi přiléhající silnice. Vyloučen tak není ani scénář, že se přehrada zřítila vlivem starších škod v kombinaci s přeplněním v poslední době.

Zaměřte se na část silnice přesně nad protékající vodou:

Ukrajinská armáda v úterý ráno z toho, že vyhodily do povětří vodní elektrárnu Kachovka, obvinila ruské jednotky.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak označil zničení přehrady za „ekocidu“, která připraví řadu obyvatel o pitnou vodu a poškodí tamní biosféru. Vodou z přehrady je zásobovaná velká část jihu Ukrajiny, potrubí ale vede i na okupovaný Krym. Závažné důsledky bude mít událost i pro ukrajinské zemědělství.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po mimořádném jednání bezpečnostní rady řekl, že Kachovskou vodní elektrárnu brzy ráno vyhodily do povětří ruské síly a že detonaci provedly na dálku.

Zdůraznil také, že vláda nařídila evakuaci z rizikových oblastí a zajištění pitné vody všem městům a vesnicím, které vodní nádrž zásobuje. Zatím podle něj nejsou žádné zprávy o obětech mezi civilisty ani vojáky.

„Rusko kontroluje přehradu a celou Kachovskou elektrárnu již více než rok. Je fyzicky nemožné ji nějak vyhodit do povětří zvenčí, ostřelováním. Byla zaminována ruskými okupanty. A ti ji vyhodili do povětří,“ řekl.

Už předtím Zelenskyj uvedl, že poškození Kachovské přehrady celému světu potvrzuje, že ruské síly je třeba vyhnat z každého koutu Ukrajiny. Na twitteru označil strůjce výbuchu za „ruské teroristy“.Podle ukrajinského generálního prokurátora Andrije Kostina je zničení Kachovské elektrárny dalším důkazem toho, že se Rusko „nezastaví před ničím“.

„Dnes okupanti zahnaní do kouta zabíjejí a nechávají bez domova tisíce lidí, které ještě včera chtěli „integrovat do Ruské federace“. Kanibalistická taktika „spálené země“ hodná Hitlera,“ vzkázal Kostin.

Kyjev kvůli incidentu požádal o mimořádné svolání Rady bezpečnosti OSN, oznámila tamní diplomacie.

Proruští představitelé z poškození Kachovské přehrady naopak viní Ukrajinu.

Ruskem dosazený starosta města Nová Kachovka, které poblíž přehrady leží, incident označil za vážný teroristický čin a katastrofu. Odpovědnost připisuje ukrajinské armádě.

„Situace v Kachovské vodní elektrárně je důsledkem úderů ukrajinských ozbrojených sil na elektrárnu, které pokračují denně od léta 2022,“ uvedl Vladimír Leonťjev, který stojí v čele Nové Kachovky, podle státem řízené agentury TASS.

Ta mezitím s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že Kachovská přehrada na jihu Ukrajiny byla zasažena z ukrajinského raketometu Vilcha. Toto tvrzení se ovšem nepodařilo nezávisle ověřit, píše agentura Reuters.

Veškerá odpovědnost za čin podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova dopadá na Ukrajinu. Tato „úmyslná sabotáž“ podle něj souvisí s neúspěšnou protiofenzivou, o kterou se ukrajinské síly podle Ruska pokoušely před několika dny, napsala agentura TASS.

V prohlášení ruského ministerstva obrany stojí, že protržení hráze a následné zaplavení mělo zabránit Rusku v útoku poblíž Chersonu a zároveň umožnit Ukrajině „přesunout jednotky a vybavení z chersonské fronty do oblasti útočných operací“. Ministr obrany Sergej Šojgu toto tvrzení nepodložil žádnými důkazy, zdůraznila agentura Reuters.

Premiér Petr Fiala na twitteru Útok na Kachovskou přehradu odsoudil s tím, že „způsobil humanitární katastrofu, která se dotkne tisíců nevinných lidí“. „Ruská agrese na Ukrajině je ničím neospravedlnitelná, navíc způsobuje obrovské utrpení a tragédie. Toto je třeba zastavit. Jedinou cestou k míru je naše silná pomoc a podpora Ukrajině,“ napsal Fiala.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský přirovnal útok na ukrajinskou přehradu k „použití zbraní hromadného ničení proti civilistům“. Schválil také vyčlenění mimořádné pomoci ve výši deset milionů korun na pomoc s evakuací civilistů a s důsledky zničení přehrady.

„Rusko dále posouvá hranice své agrese. Útok na přehradu v Nové Kachovce nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům. Tato brutalita bude odsouzena a potrestána,“ napsal Lipavský na twitter.

Ministerstvo zahraničních věcí dodalo, že útok ruských okupačních vojsk na přehradu je podle dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám válečný zločin.

Americká vláda má zpravodajské informace, které „se kloní k Rusku jako k pravděpodobnému pachateli“ zničení přehrady, napsal včera server NBC News s odvoláním na dva americké zdroje a jednoho ‚západního” představitele.

Předseda Evropské rady Charles Michel v návaznosti na incident uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin a Rusko za něj bude pohnáno k odpovědnosti.

Právní experti oslovení BBC uvedli, že útok na přehradu může být skutečně porušením mezinárodního práva. Z hlediska válečného práva by mohl být opodstatněný, pokud by přehradu využívaly vojenské jednotky. Ani to nemusí být omluva, pokud jsou škody způsobené civilistům zásadního rozsahu.

Britský ministr zahraničí James Cleverly sdělil, že na smysluplné posouzení situace ohledně Kachovské přehrady je dosud příliš brzo. O jedné věci ale podle něj není pochyb –⁠ „jediným důvodem, proč je to vůbec problém, je nevyprovokovaná, plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny označil za otřesný čin, který ukazuje brutálnost Ruska a jeho války na Ukrajině. Řekl to v úvodním proslovu na schůzce prezidentů zemí východního křídla NATO v Bratislavě.