Článek
Novozélanďani by v budoucnu mohli k volbám začít chodit už v 16 letech. Tamní Nejvyšší soud rozhodl, že současná věková hranice 18 let je diskriminační a porušuje lidská práva mladých lidí. Otázkou snížení se bude nyní zabývat novozélandský parlament.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ukončilo dva roky trvající případ, který iniciovali mladí aktivisté ze skupiny s názvem Make it 16. Ti tvrdili, že i šestnáctiletí a sedmnáctiletí by měli mít možnost rozhodovat o záležitostech, které se jich bezprostředně týkají a ovlivňují jejich budoucnost. Upozorňovali přitom zejména na otázku klimatické změny.
Soud se nakonec vyjádřil v jejich prospěch, když rozhodl, že minimální věk pro účast ve volbách, který je na Novém Zélandě nastaven na 18 let, je v rozporu s Listinou práv.
Jejich snahy následně veřejně podpořila i novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která slíbila, že její vláda připraví návrh zákona o změně věkové hranice pro účast ve volbách na 16 let, píše deník The Guardian.
O snížení věkové hranice ovšem musí rozhodnout tamní parlament. „Není to záležitost pouze mé osoby nebo dokonce vlády, jakákoli změna volebního zákona tohoto druhu vyžaduje 75% podporu poslanců,“ vysvětlila v pondělí Ardernová.
Komentář ke studentským stávkám za klima
„Postupující čas ubírá prostor racionálnímu plánování složitého klimatického manévru. Poroste podíl improvizací, chaosu. Ale kolik omylů a ztrát provázelo přechod od komunismu ke kapitalismu? A zvládli jsme to,“ píše v komentáři pro Seznam Zprávy sociolog Ivan Gabal.
Cesta k prosazení nižší věkové hranice pro účast ve volbách ovšem nebude jednoduchá. Ne všechny strany v novozélandském parlamentu tuto změnu podporují, upozorňuje stanice BBC. Proti je například středopravicová Národní strana, která tvrdí, že pro snížení nevidí žádný „přesvědčivý důvod“. Opoziční labouristická strana zatím neoznámila, zda je pro či proti.
Zakladatelé skupiny Make it 16 ale považují už samotný soudní verdikt za velký úspěch a domnívají se, že bude mít na rozhodnutí parlamentu dopad.
„Tohle je historie,“ uvádí Caeden Tipler, jenž stojí ve vedení kampaně Make it 16. „Vláda a parlament nemohou ignorovat tak jasný právní a morální vzkaz. Musí nás nechat hlasovat,“ dodává.
Iniciativa Make it 16 vznikla v reakci na školní stávky pro klima, kterých se na Novém Zélandě účastnily desítky tisíc mladých lidí.
„Před třemi lety jsme viděli školní stávky za klima… a nastal jakýsi globální posun směrem k tomu, jak dát mladým lidem větší slovo a větší možnost, jak dosáhnout změny ve velkém měřítku? Jedním z těchto nápadů bylo volení,“ vysvětluje spoluzakladatel iniciativy Sanat Singh.
Nový Zéland zákonem zrušil „úředničtinu“
Nový Zéland přijal zákon, který demokracii přibližuje obyčejným lidem. Nově by měl být v byrokracii používán prostý jazyk. Zákon vyvolal debatu mezi vládními a opozičními politiky.
Členové iniciativy, kterým je pod 18 let, popisují, jakou cítili během posledních voleb v roce 2020 bezmoc z toho, že se nemohou vyjádřit k záležitostem, které jim přišly důležité. Kromě již zmiňované klimatické změny tím měli na mysli například otázku duševního zdraví nebo stavu demokracie.
Hranici pro účast ve volbách nižší než 18 let má v současné době pouze několik zemí světa. Jedná se o Brazílii, Kubu, Rakousko a Maltu. Od 16 let mohou volit také Skotové, avšak pouze ve skotských parlamentních volbách, nikoliv ve všeobecných volbách ve Velké Británii.
Debaty o snížení věkové hranice poslední dobou mezinárodně sílí. Zastánci nižšího volebního věku tvrdí, že mladí by měli mít možnost vyjadřovat se k dlouhodobým politickým rozhodnutím, protože to jsou právě oni, kdo s jejich důsledky budou muset žít nejdéle.
