Rusko posílá k Ukrajině další techniku. Tvrdě zaplatíte, varuje Západ

Železniční souprava, která minulý týden projížděla jihozápadním Ruskem, byla špatným znamením pro snahy o uklidnění situace na ukrajinsko-ruských hranicích. Na vagonech nákladního vlaku byl totiž raketový systém země-vzduch Buk-M1 disponující raketami středního doletu, informuje deník The Guardian.

Právě tento raketový systém se „proslavil“ v roce 2014, kdy jedna z raket vypálená z území kontrolovaného proruskými separatisty na východě Ukrajiny sestřelila malajsijské dopravní letadlo. Na palubě letounu zahynulo všech 298 lidí.

Navzdory rozhovorům mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Joem Bidenem se tak krize nadále prohlubuje. Velké množství ruských jednotek blízko hranic podle analytiků Putinovi slouží jako součást nátlaku při jednání. Letos už druhý výrazný pohyb ruských jednotek směr Ukrajina je pak podle nich důkazem, že se Moskva nadále snaží zvrátit západní směřování Ukrajiny.

„Poslední informace nám umožňují dospět k závěru, že navzdory jednání mezi Bidenem a Putinem koncentrace ruských jednotek v oblastech sousedících s územím kontrolovaným ukrajinskými úřady pokračuje,“ uvedla výzkumná skupina Conflict Intelligence Team (CIT), která mapuje pohyby ruských jednotek pomocí sociálních sítí nebo satelitních snímků.

„I když Putin dostane něco ze Západu, v podobě seriózních rozhovorů nebo diskuzích o různých zárukách, bude mu to stačit?“ cituje Guardian Tatianu Stanovajovou, zakladatelku analytické společnosti R.Politik.

Ruská zpravodajská služba FSB mezitím ve čtvrtek uvedla, že v Azovském moři poblíž Krymu zadržela ukrajinskou loď za to, že neuposlechla pokynů ruských úřadů. O den později Rusko uzavřelo téměř 70 procent Azovského moře, vodní plochy, kterou sdílí spolu s Ukrajinou. Důvod? Nácvik střelby.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko a Spojené státy se v posledních dnech mohou blížit k opakování kubánské raketové krize z roku 1962. Prezident Putin pak tento týden řekl, že situace na východní Ukrajině připomíná „genocidu“. Podle ruské hlavy státu je v regionu silná rusofobie, která je prvním krokem právě ke genocidě. „Vidíme a víme, co se děje na Donbasu. Rozhodně to vypadá jako genocida,“ cituje BBC Putina.

Putinova slovo odsoudily Spojené státy. Bidenova mluvčí Jen Psakiová uvedla, že Rusko je známé svou „rétorikou a dezinformacemi“. Na Ukrajině pak vyjádření vyvolalo obavy, že Putin hledá záminku pro vojenskou invazi do země.

S hrozbou konfliktu na stole pak ruské ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo seznam požadavků na ukončení aktuální krize. Hlavním z nich bylo, aby se Severoatlantická aliance „oficiálně distancovala od rozhodnutí summitu NATO v Bukurešti v roce 2008, podle něhož se Ukrajina a Gruzie stanou členy NATO“.

Spojené státy se podle Guardianu snažily přesvědčit Rusko, že Ukrajina se k Alianci v nejbližší době nepřipojí, od pátku ale Moskva požaduje formálnější prohlášení. „O vztahu NATO s Ukrajinou rozhodne třicet členských států NATO a Ukrajina, nikdo jiný,“ reagoval generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 podle agentury Bloomberg uvedli, že „jednotně odsuzují posilování vojenských sil a agresivní rétoriku Ruska vůči Ukrajině“.

„Vyzýváme Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky týkající se transparentnosti vojenských aktivit,“ uvedli ministři v prohlášení, které následovalo po jednání v anglickém Liverpoolu, jež hostila britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

„Jasně jsme řekli, že vpád Ruska na Ukrajinu by měl obrovské následky, za které by se tvrdě platilo,“ uvedla Trussová na tiskové konferenci v poslední den víkendového jednání.

Podle agentury AP lze očekávat, že vrcholní diplomaté zemí skupiny G7 na konec jednání zveřejní důrazné varování vůči Moskvě. Zatím není jasné, jaká budou jejich případná opatření. Co se týče ekonomických sankcí, země G7 podle Trussové „zvažují všechny možnosti“.

Na Ukrajině podpora vstupu do NATO v posledních letech značně roste. Důvodem je podle průzkumů stále větší agrese jejich východního souseda. Zatímco v prosinci 2020 vstup země do NATO podle průzkumu nevládního think tanku Ukrajinské centrum pro ekonomická a politická studia podporovalo 47,7 procenta respondentů, v dubnu 2021 vstup do NATO podporovalo 53,8 procenta dotázaných.

„Putin je zodpovědný za to, že je stále méně pravděpodobné, že Ukrajina bude dělat to, co po ní chce. Ukrajina je prozápadní a méně ruská v důsledku toho, co Putin udělal v roce 2014,“ řekl deníku The New York Times bývalý americký vyslanec při NATO Ivo Daalder.

Podle britského deníku The Times je aktuálně podél ukrajinských hranic rozmístěno až 90 tisíc ruských vojáků. Na základě dat serveru Global Fire Power pak deník podrobně porovnal výzbroj obou států.

Zatímco Rusko disponuje milionem profesionálních vojáků, třinácti tisíci tanky, 789 stíhači, 538 vrtulníky, 15 torpédoborci a 64 ponorkami, ukrajinská flotila nemá jediný torpédoborec ani ponorku. Ukrajina pak výrazně zaostává i v počtu profesionálních vojáků (přibližně 260 tisíc), tanků (2430), stíhačů (42) i vrtulníků (34).