Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Polybromované difenylethery, známé pod zkratkou PBDE a v praxi používané zejména jako zpomalovače hoření, byly už v minulosti spojeny s celou řadou nemocí a zdravotních problémů. Nová studie je vůbec poprvé spojila s rizikem úmrtí na rakovinu.
Vědci v rámci výzkumu, na který upozornila televize CNN, porovnávali hladinu těchto chemikálií v krvi 1100 Američanů zapojených do Národního průzkumu zdraví a výživy (viz infobox níže).
Šlo o tzv. longitudinální výzkum, což znamená, že je určitý vzorek populace sledován dlouhodobě (až desítky let). V tomto případě šlo o federální program, jehož cílem je přinést celou řadu cenných informací o zdraví americké populace.
Ve Spojených státech je vysoké vystavení těmto látkám (přítomným zejména v elektronice a nábytku) dlouhodobě známý problém. Například podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) má většina Američanů v krvi třikrát až desetkrát víc těchto látek, než je běžné například u Evropanů.
Ani Evropská unie se ale polybromovaných difenyletherů úplně nezbavila.
Jak výzkum probíhal?
Vzorky krve pro zjištění úrovní PBDE byly odebrány v letech 2003 a 2004. Když se vědci po dvaceti letech podívali na úmrtní listy, zjistili, že jedinci s vysokými hodnotami umírali na rakovinu podstatně častěji. Konkrétně bylo úmrtí na různé druhy rakovin u těch s nejvyššími hodnotami PBDE o 300 % víc než u těch s nejnižšími hodnotami.
PBDE spojovaly s rakovinou i starší výzkumy, tentokrát je to ale poprvé, co se podařilo potvrdit spojení přímo s úmrtím na rakovinu.
„Nová studie spojuje PBDE s úmrtími na rakovinu, což potvrzuje, že spojení mezi těmito zpomalovači hoření a úmrtností na rakovinu je skutečné,“ řekl CNN Leonardo Trasande, profesor pediatrie a populačního zdraví z newyorského akademického zdravotnického centra NYU Langone Health.
Zákaz, ale s výjimkami
Historicky se PBDE masivně využívaly od 70. let, kdy se začaly přidávat do nábytku a elektroniky kvůli zvýšenému počtu požárů v domácnostech.
Polybromované difenylethery mají tři hlavní podskupiny - dvě byly v EU zakázány v roce 2004, ta třetí pak v roce 2017. Jde nicméně o zákaz výroby, nikoliv o stažení z oběhu veškerých výrobků obsahujících tyto látky. Ani výroba navíc není zakázána absolutně.
„Pro první dvě podskupiny PBDE zakázané v roce 2004 si vybojoval výjimky recyklační průmysl. To znamená, že například i plasty obsahující tyto látky se mohly nadále recyklovat, čímž se PBDE vrací do oběhu,“ řekla Seznam Zprávám odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží a v odpadech Jitka Straková, která působí v české neziskové organizaci Arnika a spolupracuje i s mezinárodní sítí IPEN (International Pollutants Elimination Network).
Co to znamená v praxi, podle ní dobře ilustruje „tristní“ zjištění Arniky z roku 2018. Organizace tehdy analyzovala vzorky dětských hraček nakoupených v 18 evropských zemích včetně Česka a u čtvrtiny z nich zjistila přítomnost antimonu a bromu, což indikuje, že byly vyrobeny z plastů obsahujících PBDE.
„Je to tedy tak, že se tyto vysoce jedovaté látky sice zakázaly, ale na druhou stranu se de facto povolilo, abychom se vzdali kontroly nad jejich recyklací,“ řekla odbornice.
Ze třetí podskupiny PBDE dostal podle Strakové výjimku automobilový a letecký průmysl, přičemž v EU má úleva platnost až do roku 2036. Do konce loňského roku byla také umožněna u elektroniky, která se zahřívá.
V minulosti se látky podle Strakové přidávaly do různých druhů textilií, polstrovaného nábytku a elektroniky, zejména pak skříní televizorů a počítačů. Dnes se s nimi, jak již bylo zmíněno, mohou lidé v EU setkat v automobilech a letadlech, nábytku vyrobeném před rokem 2004, části elektroniky vyrobené do roku 2023 a ve výrobcích vyrobených z tzv. černého plastu, viz příklad s dětskými hračkami.
Nejohroženější jsou děti
Do těla se PBDE podle Strakové dostávají primárně tak, že se uvolňují do prachu, který člověk vdechne. Nejvýraznější je to podle odbornice u dětí - ty jsou menší, a tedy i blíž k zaprášeným povrchům, prach více vdechují i proto, že znečištěné ruce nebo předměty strkají do pusy.
Navíc se PBDE mohou do těla dostat i stravou, protože se vážou na tuky. Posledním způsobem je kontakt s kůží, který je ale nejméně častý.
Kromě dětí podle Jitky Strakové do nejohroženější skupiny patří také pracovníci v recyklačních továrnách, kde jsou vysoké koncentrace PBDE.
Negativní dopady PBDE
Mezi dlouho prokázané negativní efekty PBDE, které vedly k mezinárodnímu zákazu, patří podle expertky Jitky Strakové neurotoxicita, tedy působení na nervový systém. Asi nejznámějším dopadem na lidi je v tomto ohledu způsobování mentálního postižení či nízkého IQ zejména u dětí.
Kromě toho PBDE prokazatelně způsobují endokrinní disrupci. To znamená, že ovlivňují endokrinní (hormonální) systém. V lidském těle se totiž chovají tak, že v podstatě napodobují hormony a tím přispívají k celé řadě chorob, jako je například obezita, cukrovka, nebo negativně dopadají na rozmnožovací soustavu lidí.
Problematičnost PBDE podle Strakové spočívá zejména v tom, že se tyto látky přirozeně nikde v přírodě nevyskytují. Životní prostředí, ale například ani lidské tělo tyto látky nemá jak odbourat či rozložit. Když se tam tedy dostanou, zůstávají velmi dlouho a hromadí se.
