Článek
Rozhodl o tom v pondělí vrchní soud v Londýně, který však zamítl možnost přímého dovolání. To znamená, že nejvyšší soud nejprve rozhodne, zda se vůbec bude záležitostí zabývat. Australan Julian Assange je v Británii stále ve vazbě a spolu se svými právníky bojuje proti vydání do USA, kde mu hrozí až 175 let vězení.
Londýnský soud původně začátkem ledna loňského roku rozhodl, že Assangea do USA s ohledem na jeho duševní zdraví nevydá. USA však lékařské zprávy napadly a uspěly s odvoláním. Cestu k Assangeovu vydání do USA v prosinci otevřel britský odvolací soud.
Americká justice Assange viní ze špionáže, především kvůli zveřejnění tajných dokumentů týkajících se amerických vojenských misí v Afghánistánu a Iráku na serveru WikiLeaks. Web je mimochodem stále v provozu, od roku 2006 zveřejňuje diplomatické depeše a informace týkající se válečných konfliktů či rozkrývá případy korupce a porušování lidských práv.
Projekt WikiLeaks Assange založil se skupinou stejně smýšlejících lidí. Podle reportéra časopisu The New Yorker Raffiho Khatchadouriana, který s Assangem několik týdnů cestoval, Assange přijal kočovný životní styl za vlastní a provozoval WikiLeaks za neustálého pohybu po celém světě.
Za svoji práci Assange obdržel několik novinářských ocenění, např. v červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“. Ne všechny reakce na WikiLeaks byly ale pozitivní. Svět si existence serveru začal ve velkém všímat právě v letech 2010 až 2011.
Začalo to zveřejněním dvou utajovaných videí americké armády z útoků z iráckého Bagdádu, na nichž americká armáda z vrtulníku zastřelila 18 civilistů. Při nich zemřelo několik lidí, a to včetně dvou novinářů agentury Reuters.
V ten samý rok web zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či Afghánistánu, které na světlo světa dostal vojín Bradley Manning.
Bradley Manning, který prodělal operaci pohlaví a nyní vystupuje jako Chelsea Manningová, serveru WikiLeaks předal na 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.
Uniklé informace podle prohlášení americké administrativy výrazně ohrozily bezpečí a životy agentů v terénu a informátorů, s nimiž pracují. Za Assangeovu svobodu se postavil například čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej nebo organizace Amnesty International (AI). „Pracuje se stejným typem informací, se kterými pracují novináři neustále,“ komentovala pro The New York Times Julia Hallová z Amnesty International.
