Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hned krátce po úterním oznámení o zajetí dvou Číňanů bojujících v řadách ruských sil v Doněcké oblasti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že má informace o dalších 155 čínských občanech bojujících v řadách ruských invazních sil. Domnívá se, že ve skutečnosti jich bude ještě více.
Rusové podle něj rekrutují Číňany především přes sociální sítě, jako jsou TikTok, Weibo a další čínské platformy, kde šíří náborová videa. Na takové reklamy tam lze narazit velmi snadno. V některých případech jde o propracovanější propagandu, jako jsou videa zobrazující „drsné“ muže, v jiných spíše připomínají inzeráty na pracovní dovolenou.
Další se sestávají ze slepenců screenshotů a výpovědí lidí, kteří se údajně chystají opustit Čínu a přidat se k ruské armádě. Cílem všech těchto videí je jediné – nalákat nové rekruty, shrnuje britský deník The Guardian.
Všechny inzeráty zdůrazňují výši nabízené odměny – přihlašovací bonus v rozmezí 60 tisíc až 200 tisíc čínských jüanů (asi 180 až 600 tisíc korun) a měsíční plat přibližně 18 tisíc jüanů (54 tisíc korun).
Jak takové náborové video vypadá, ilustruje The Guardian na záběrech, které nasbíraly statisíce zhlédnutí napříč sociálními platformami. Video připomíná profesionálně zpracovaný ruský náborový spot, doplněný čínskými titulky. Zobrazuje obyčejné muže, kteří opouštějí svá každodenní zaměstnání, aby se připojili k boji, a apeluje na diváky otázkami: „Chcete taky ukázat svou sílu? Je to cesta, po které toužíte? Jste tvrdý muž? Buďte jako oni!“
V dalším virálním videu oslovuje ruská influencerka v čínštině více než 300 tisíc svých sledujících a přesvědčivě vyjmenovává finanční benefity vstupu do ruské armády. Zmiňuje náborové bonusy, pravidelné měsíční platby od ruské vlády a armády, ale také příspěvky na bydlení, zdravotní péči či podporu pro rodiny s dětmi.
Slib stabilního příjmu a možnost rychlého získání ruského občanství dlouhodobě cizince motivují. Prezident Vladimir Putin už v květnu 2023 podepsal dekret, který výrazně zjednodušuje cestu k občanství pro cizince, kteří v ruské armádě odslouží alespoň jeden rok. Moskva se přitom zaměřuje především na státy sužované ekonomickými problémy, kde mladí lidé často marně hledají práci a stabilní příjem.
Strategie, která v sobě kombinuje ekonomickou nabídku a politickou motivaci, otevírá dveře pro novou vlnu rekrutů ze zahraničí. Pro mnohé jde o lákavou – a možná i jedinou – šanci na nový začátek.
Výskyt čínských žoldnéřů na Ukrajině ukazuje, jak konflikt postupně stále více nasává vojáky z ciziny, protože ruské ztráty rostou. A ztráty mezi takovými bojovníky nejsou zdaleka tak citlivé, jako například mezi muži na povinné vojenské službě nebo odvedených do armády v rámci povinné mobilizace.
Na Ukrajinu již Moskva poslala žoldnéře z Nepálu, Indie, Jemenu, Kuby, Somálska a také přibližně desítky tisíc vojáků pravidelných jednotek KLDR, kteří dorazili do Ruska, aby se zúčastnili bojů proti ukrajinským silám v Kurské oblasti na západě Ruska.
Kvůli minimálnímu výcviku i špatným podmínkám se ale jen málo z nich vrací domů. V podcastu 5:59 to potvrdil i ruský exilový novinář Alexej Kovaljov, který připomíná, že Somálci, Nepálci nebo Indové přišli do Ruska s vidinou práce v civilním sektoru.
„Nakonec se ale ocitli v první linii jako součást útočných jednotek ruské armády a přijímali rozkazy v jazyce, kterému nerozuměli. Byli vyděšení. Jejich jediným posláním bylo stát se tělem, které bude stát v cestě ukrajinské kulce,“ řekl novinář.
