Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Desítky muslimských dívek, které se v pondělí po letních prázdninách opět vydaly do školy, byly poslány domů. Odmítly si totiž sundat tradiční muslimský oděv abáju, který je nově ve francouzských školách zakázaný.
Téměř 300 dívek si v první školní den obléklo abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Chtěly tak dát najevo svůj nesouhlas s nedávným rozhodnutím francouzské vlády.
Ta minulý měsíc dívkám zakázala, aby do školy chodily v abáje, po tom, co se shodla, že jde o projev náboženské příslušnosti, který je v rozporu s francouzskou sekulární politikou. Zákaz vztáhla i na kamíz, mužskou obdobu abáji.
Francouzský zákon z roku 2004 zakazuje nošení nápadných náboženských symbolů. V rámci něj z francouzských škol zmizely velké křesťanské kříže, židovské jarmulky i muslimské šátky. Na abáju se až do minulého měsíce přímý zákaz nevztahoval.
„Jako mladá francouzská muslimka se dnes v této zemi cítím být terčem a obětí nespravedlnosti,“ svěřila se stanici France Info devatenáctiletá dívka, která vystupuje pod jménem Assa. „Jsme stále středem veřejné debaty, i když netvoříme většinu populace,“ postěžovala si.
Většina z téměř tří set dívek, které v pondělí vyrazily do školy v abáji, souhlasilo, že se převléknou a mohly tak začít s výukou, uvedl v úterý pro stanici BFM francouzský ministr školství Gabriel Attal. Celkem 67 dívek však výzvu neuposlechlo a byly poslány domů.
Dívky, které musely školu opustit, dostaly dopis pro své rodiny, ve kterém stojí, že „sekularismus není omezení, ale svoboda“. Attal vzkázal, že pokud v abáje přijdou do školy i příště, bude zahájen „nový dialog“.
Nechápeme to
Vláda tvrdí, že v porovnání s 12 miliony žáky, kteří v pondělí zahájili školní docházku, je počet dívek, které přišly v abáji, zanedbatelný. Svědčí to podle nich o tom, že se zákaz ve společnosti setkal s širokým přijetím.
Řada muslimských dívek si však na rozhodnutí francouzské vlády stěžuje a tvrdí, že mu nerozumí. Říkají, že abája pro ně nepředstavuje projev náboženského vyznání, ale jednoduše kus oblečení.
„Jsou to šaty, jen šaty. Určitě je nosí muslimky, ale i nemuslimky, které prostě chtějí nosit dlouhé šaty,“ vysvětluje Assa. „Jak rozeznají abáju od dlouhých šatů?“ ptá se v reakci na nový zákaz.
Přečtěte si
Environmentální dumping. Tak označuje francouzský ministr dopravy letenky za 10 i méně eur, které v rámci slevových akcí nabízejí nízkonákladoví dopravci. To je pro něj v časech klimatických změn nepřijatelné.
Podobné názory jako Assa vyjadřují i další muslimské dívky, které vyzpovídali novináři stanice France Info.
„Když mluvíme o závoji, je to pro mě náboženské. Ale abája jsou jen šaty! Někdy nemám nutně chuť si vzít například džíny. Když dívky nosí krátké oblečení, jsou kritizovány, když nosí dlouhé oblečení, jsou kritizovány… Už ani nevíme, co si máme oblékat!,“ stěžuje si Tayra z francouzského Marseille.
Podle dívek existují ve školách mnohem důležitější problémy, než je abája. Například šikana. „Chtěla bych, aby nás nechali v klidu vrátit se do školy, jako tomu bylo v minulosti,“ uvedla Assa.
Rozporuplné reakce
Na politické scéně vládní rozhodnutí sklidilo rozporuplné reakce. Jak upozorňuje server Al-Džazíra, pravicové politiky zákaz potěšil, zatímco zástupci silně levicových stran mluví o porušování občanských svobod.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se za zákaz postavil. Řekl, že ve Francii existuje „menšina“, která „se zmocňuje náboženství a zpochybňuje republiku a sekularismus“. Takové chování podle něj vede k těm „nejhorším důsledkům“.
Macron odkázal na brutální vraždu francouzského učitele Samuela Patyho, který byl před třemi lety zabit, protože v hodině ukazoval karikatury proroka Mohameda. „Nemůžeme se chovat, jako by k teroristickému útoku, k vraždě Samuela Patyho, nedošlo,“ uvedl Macron v pondělí v rozhovoru pro kanál YouTube s názvem HugoDecrypte.
Proti zákazu se ohradilo sdružení zastupující muslimy s názvem Akce za práva muslimů, které vyzvalo francouzskou Státní radu, aby vydala soudní příkaz proti zákazu abájí a kamízů.
Podle šéfky odborového svazu CGT Sophie Binetové opatření „stigmatizuje část populace“ a „zastiňuje skutečné problémy“, se kterými se francouzské školy potýkají, například nedostatek učitelů. Podobné obavy vyjádřili i rodiče žáků i ředitelé škol a učitelé.