Jsou chudí, přesto pomáhají. Země, která je jedním z hlavních cílů Ukrajinců

Ukrajinské území už opustily více než čtyři miliony lidí. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky čelí největšímu náporu sousední Polsko, Rumunsko nebo také malé Moldavsko. Tento východoevropský stát od vypuknutí války přijal téměř 400 tisíc uprchlíků, z nichž asi čtvrtina na jeho území zůstala.

„S příchodem války se Moldavsko ze dne na den stalo zemí, kam začalo proudit nejvíce uprchlíků na počet obyvatel,“ uvedla pro Seznam Zprávy Kateřina Fuksová z organizace Člověk v tísni, která se momentálně nachází přímo v zemi. „Máme tady hranice s oděskou oblastí. Oděsa zatím bombardovaná není, bojíme se ale, že bude. Pokud by se tak stalo, situace se zhorší. Už takhle sem utíkají všichni, kdo utíkají z jihu Ukrajiny.“

Rozlohou je Moldavsko oproti Česku zhruba poloviční a obyvatel země čítá přibližně 2,6 milionu. Stát není členem NATO a prozatím ani členem Evropské unie. Druhý zmíněný „detail“ se Moldavsko začátkem března rozhodlo změnit a oficiálně podalo žádost o vstup do bloku.

Možná nejdůležitější charakteristikou Moldavska je ovšem vzhledem k aktuální situaci fakt, že jde o jednu z nejchudších zemí v Evropě, podle údajů MMF má v přepočtu na obyvatele po Ukrajině druhý nejnižší HDP v Evropě. Průměrný měsíční plat se zde v přepočtu na koruny pohybuje okolo 8,7 tisíce. Podle Dimy Al-Khatibové z Rozvojového programu OSN, na kterou se odkazuje agentura AFP, dopadne nejen válka, ale i energetická krize a pandemie covidu-19 na Moldavsko těžce.

„I v Česku jsme teď poznali energetickou krizi, naše zkušenosti jsou ale nic oproti situaci tady,“ přiblížila tamní realitu Fuksová. „Moldavsko je na ruských energiích stoprocentně závislé a energetická krize tady ve velkém začala někdy kolem Vánoc. Energie jsou schopné lidem spolknout i půlku platu.“

Kromě přílivu uprchlíků válka pro Moldavsko znamená také odříznutí přístupu k běžným dovozním kanálům přes Ukrajinu a Černé moře i k jeho vývozu do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu. Alternativní trasy a dodavatelé jsou dražší, a tak rostou náklady i v dalších sektorech.

Moldavané se tak nacházejí ve velké energetické chudobě a nepomáhá jim ani inflace. Podle Fuksové trpí především venkov, kde mnoho lidí dospělo do bodu, kdy není možné si doma ani zatopit. „Právě do této situace pak přišla obrovská vlna uprchlíků, lidé jim ale přesto otevřeli své domovy,“ uvedla pracovnice Člověka v tísni.

„Na to, jak chudá země to je, se zachovala neuvěřitelně solidárně. Od prvních dnů války Moldavané na nic nečekali a hned začali s pomocí – stáli na hranicích, vařili uprchlíkům jídlo, organizovali jejich přesuny. Až později do toho vstoupila i vláda, naprostou většinu zátěže ale absorbovala místní společnost,“ vysvětlila dále Fuksová.

Uprchlíci i nyní žijí v Moldavsku převážné v domácnostech. Oficiální uprchlická centra v zemi sice fungují, v současnosti jsou jejich kapacity ale naplněné zhruba ze 40 procent nebo ještě méně. Ulevit rodinným rozpočtům se proto pokouší i Člověk v tísni.

Organizace společně se Světovým potravinovým programem a s Generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise spustila program, v jehož rámci domácnosti hostící uprchlíky obdrží zatím jednorázový příspěvek v přepočtu asi 4500 korun. „Nyní pracujeme s místními radnicemi a municipalitami na tom, abychom získali nějaké rozumné seznamy těchto rodin,“ informovala Fuksová.

Člověk v tísni, který s pomocí českých dárců vybral na pomoc Ukrajině více než miliardu korun, ale pomáhá i v jiných oblastech. Krátce po vypuknutí války například rozdal malé granty moldavským neziskovkám, kterým v důsledku uprchlické krize docházejí peníze.

Další finance pak putovaly již specializovanějším subjektům, mezi které patřily například organizace poskytující právní pomoc prchajícím lidem nebo organizace pomáhající onkologickým dětem. Pomoci se od české organizace dostalo také neziskovkám, které se věnují prevenci obchodu s lidmi.

Peníze pak začaly putovat i do oblastí, kde lze mluvit o dlouhodobé udržitelnosti. Granty tak získaly například organizace, které pořádají akce pro děti, a snaží se je zapojit do moldavské každodennosti. Lidé, kteří v Moldavsku momentálně zůstávají, v něm podle Fuksové totiž hodlají přečkat i zbytek války.

„V úplném začátku utíkali lidé, kteří přesně věděli, kam jdou, jelikož měli třeba příbuzné na Západě. Postupem času ale začali jezdit ti, kteří to nevěděli a kteří z Ukrajiny ani odjet nechtěli, nic jiného jim ale nezbývalo.“

Možnosti Moldavska přijmout další Ukrajince prchající před válkou jsou ale podle tamního ministra zahraničí Nica Popesca téměř vyčerpány a země potřebuje pomoc od svých spojenců.

„Jsme nejkřehčím sousedem Ukrajiny… Potřebujeme pomoc, abychom to ustáli,“ sdělil politik koncem března listu Financial Times. „Tahle válka je pro Moldavsko velkým problémem. Není v ničím zájmu, aby Moldavsko nebylo schopno udržet svou současnou politickou a socioekonomickou stabilitu.“

„Jsme odhodláni učinit Moldavsko bezpečným místem, kde lidé mohou najít bezpečí, klid a důstojnost. Ale představte si, co to znamená pro náš zdravotní systém, naše vzdělávací systémy, naši policii, naši správu hranic,“ upozornil ministr ve spojení s počty uprchlíků, které již do jeho země přišly.

Aby se země mohla lépe vyrovnat s dopady války na Ukrajině, rozhodly se ji například Spojené státy podpořit dalšími 50 miliony dolarů, tedy více než miliardou korun. Peníze, které země v neděli Moldavsku přislíbila, jsou nad rámec 30 milionů dolarů, jejichž poskytnutí bylo oznámeno již minulý měsíc a které měly za cíl stát podpořit v pomoci uprchlíkům během příštích šesti měsíců.

Minulý týden Moldavsko spolu se svými protějšky ze Slovenska a Rakouska navštívil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Trojice společně vyjádřila plnou podporu představitelům Moldavska v době, kdy musí čelit hned několika krizím, a Lipavský podle ministerstva navštívil také uprchlická centra, kde ocenil, jak země zvládá uprchlickou vlnu.

Ani po stránce finanční však Česko nestojí stranou. Ministerstvo zahraničí ČR přispělo zhruba 10 miliony korun na další fungování moldavské nevládní organizace Centrum domácí péče, která poskytuje naléhavou humanitární pomoc uprchlíkům, a Česko také nabídlo Moldavsku finanční a hmotnou pomoc v hodnotě téměř 3,5 milionů eur.

„Prostředky pocházejí i od českých nevládních organizací působících v Moldavsku, které využívají peníze získané od české společnosti. Ta projevila velkou míru solidarity,“ informuje na svém webu české ministerstvo.

Do pomoci se ale zapojila třeba i Evropská unie a také jednotlivé země bloku. Německo ve spolupráci s Francií a Rumunskem v úterý hostilo dárcovskou konferenci, jejíž účastníci přislíbili Moldavsku pomoc ve výši v přepočtu 16,9 miliard korun. Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová do Berlína přivezla seznam projektů, na kterých by se západní státy mohly podílet.

Moldavsko – stejně jako jiné státy – má s Ruskem vlastní nepříjemné zkušenosti. V roce 1990 se lidé na východním břehu řeky Dněstr v tehdejší Moldavské sovětské socialistické republice rozhodli, že navzdory rozpadu impéria chtějí i nadále žít v Sovětském svazu. Moldavsko nicméně patřilo mezi první odbojné republiky a usilovalo o nezávislost.

Události vedly ke krátké občanské válce. Ruští vojáci obsadili východní břeh řeky, rozpadu Svazu už ale zabránit nemohli, a vznikla tak samostatná Moldavská republika. Rusko ovšem udrželo předmostí – Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol, kterou žádný stát neuznal.

Podporu Ruska má region, kde na úzkém pruhu území neuznané republiky žije necelých 500 tisíc obyvatel, dodnes. Z hlediska Moldavska i Evropské unie a v podstatě celého světa nicméně žijí v právním vakuu. Svět neuznává jejich instituce, jejich volby a ani jejich hranice.

Když Rusko v roce 2014 obsadilo Krym, někteří z podněsterských představitelů si stejnou budoucnost představovali i pro svůj region. Válka, která se momentálně odehrává na Ukrajině, tak jistě způsobuje vrásky zbytku malého Moldavska, jehož armáda silou zrovna neoplývá. Může se právě na Podněstří zaměřit Rusko příště?

Hrozbou ale region může být i pro Ukrajinu, která v uplynulých dnech informovala, že by oblast mohla Rusům posloužit jako zdroj pro novou vlnu bojů. Tvrzení, že se ruské jednotky na jeho území přesouvají a mohou se připravovat na útok na Ukrajinu ze západu, však Podněstří označilo za „zcela nepravdivé“. V regionu by v současnosti mělo být nasazeno asi 1500 ruských vojáků.

„Role Podněstří je v tomto konfliktu poměrně nejasná. Zatím se tam nic neděje, poslední dobou ale přichází čím dál tím více fake news o jeho mobilizaci a o tom, že odtamtud mohou vyjet vojáci třeba směrem na Oděsu,“ přiblížila situaci Fuksová z Člověka v tísni. „Vláda tyhle zprávy dementuje, je to ale velmi nečitelné a komplikuje to situaci tady.“