Článek
Řada vědců, kteří se zabývají výzkumem vesmíru, jsou optimisté. Předpokládají, že se nalezení známek vzdáleného života ještě sami dočkají, v lepším případě že to bude už během několika příštích let.
„Žijeme v nekonečném vesmíru, s nekonečným množstvím hvězd a planet. A mnohým z nás je zřejmé, že nemůžeme být jediné inteligentní bytosti. Nyní máme technologie a schopnosti, abychom zodpověděli otázku, jestli jsme v kosmu sami,“ řekla britské stanici BBC profesorka Catherine Heymansová, ředitelka Skotské královské observatoře v Edinburghu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA nedávno odhalil známky možného života mimo sluneční soustavu. Na planetě nazvané K2-18b, vzdálené od Země 120 světelných let, nalezl stopy molekuly dimethylsulfidu, organické sloučeniny, kterou produkují živé organismy. Planeta je podle astronomů v příznivé vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla být voda, tedy základ pro rozvoj života, jak ho známe na Zemi.
Zda se informace o životě na K2-18b potvrdí, by se mělo ukázat zhruba během následujícího roku.
Profesor Nikku Madhusudhan z Astronomického institutu Cambridgské univerzity, který vede studii o planetě, pro BBC řekl, že pokud bude výsledek pozitivní, radikálně to změní způsob, jakým uvažujeme o hledání života.
Objevy vesmírného teleskopu Jamese Webba
Webbův vesmírný teleskop vznikl ve spolupráci NASA, ESA (Evropská vesmírná agentura) a Kanadské vesmírné agentury. Jde o nejmodernější a nejvýkonnější vesmírný teleskop, který kdy lidstvo vytvořilo. Vesmír pozoruje v infračerveném spektru, které je lidskému oku skryto. Dokáže tak vidět objekty, procesy a události, které člověk pouhým okem nevidí.
„Pokud najdeme známky života na úplně první planetě, kterou zkoumáme, zvýší to možnost, že život je ve vesmíru obvyklý,“ uvedl astronom, podle kterého k takové významné proměně našeho chápání vesmíru dojde během následujících pěti let.
Pokud jeho tým nepotvrdí život na K2-18b, má v pořadí nejméně desítku dalších planet s podobně vhodnými podmínkami, které zkoumá. A i když se nenajde nic, výzkum poskytne důležité poznatky při hledání života na takových planetách.
Projekt profesora z Cambridge je přitom pouze jedním z mnoha, které v současnosti probíhají po celém světě. Některé se zaměřují na planety sluneční soustavy, jiné na mnohem vzdálenější místa ve vesmíru.
K novým objevům by měly pomoci i nové technologické nástroje. Například zmíněný Webbův vesmírný teleskop je sice velmi silný, má ale také své limity. Kvůli oslnění není schopen rozeznávat v dalekém vesmíru planety srovnatelně velké se Zemí (K2-18b je osmkrát větší) nebo tak blízko k jejich mateřským hvězdám.
Rozhovor s Jiřím Grygarem
Legenda české astronomie v rozhovoru s šéfredaktorem Seznam Zpráv Jiřím Kubíkem říká, že by se mělo skončit s lety živých lidí do vesmíru.
NASA proto plánuje ve 30. letech postavit novou observatoř vybavenou moderním světelným štítem, který by minimalizoval světlo z hvězdy, kolem níž obíhá sledovaná planeta. Bude tak možné lépe zaznamenat atmosféru planet podobných té naší.
Kvalitnější výzkum možného života ve vesmíru by měl usnadnit také extrémně velký dalekohled umístěný v chilské poušti. Má největší zrcadlo ze všech vyrobených přístrojů s průměrem 39 metrů, a tak dokáže rozpoznat mnohem více detailů v planetárních atmosférách než jeho předchůdci.
V naší sluneční soustavě se pozornost soustředí na jeden z Jupiterových měsíců nazvaný Europa. Pod jeho ledovým povrchem je oceán, který do vesmíru chrlí oblaky vodní páry. Na začátku 30. let by měly k tomuto měsíci dorazit dvě mise, jedna z NASA a druhá z Evropské vesmírné agentury.
