Článek
Podle deníku The Guardian premiér Johnson odpoledne v rozhovoru s prezidentem Putinovi vyjádřil své „hluboké znepokojení“ nad ruskou agresí a varoval, že další vpád na Ukrajinu by byl „tragickým přepočítáním“.
„Premiér vyjádřil své hluboké znepokojení nad současnou nepřátelskou aktivitou Ruska na ukrajinské hranici. Zdůraznil, že je třeba najít cestu vpřed, která respektuje jak územní celistvost Ukrajiny, tak právo na sebeobranu,“ uvedla mluvčí Downing Street.
Podle agentury AFP řekl prezident Putin britskému předsedovi vlády, že Severoatlantická aliance „není ochotná“ řešit ruské obavy. Agentura ale zároveň s odvoláním na zdroje z Downing Street uvádí, že se ruští představitelé mají shodovat na potřebě „mírového řešení“ situace na Ukrajině.
„Lídři obou států se shodli, že další zhoršení situace není v ničím zájmu. Předseda vlády zdůraznil důležitost dialogu a diplomacie a potřebu zapojit Ukrajinu do rozhovorů,“ uvedl podle agentury Reuters premiérův úřad.
Hovor mezi oběma státníky byl původně plánovaný na pondělí, Johnson byl ale nucený jednání odložit. Důvodem byla nutná přítomnost Johnsona v Parlamentu, kde musel kvůli kauzám ohledně pořádání večírků ve svém sídle během lockdownu bránit svou vládu.
Johnson se ještě před hovorem s Putinem sešel v úterý s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským. Na úterní tiskové konferenci v Kyjevě Johnson řekl, že Evropa aktuálně čelí „pochmurné realitě“.
Spojené království už od začátku letošního napětí mezi Ukrajinou a Ruskem stojí na straně Ukrajiny, které zaslalo vojenskou výzbroj a jako možnost nadále zůstává i nasazení britských vojáků na ukrajinském území.
Stále rostoucí počet ruských vojáků u ukrajinských hranic britský premiér označil za „možná největší demonstraci nepřátelství vůči Ukrajině za našeho života“ a znovu vyjádřil podporu ukrajinské nezávislosti.
Případná ruská invaze by podle Johnsona byla „politickou i humanitární katastrofou“ pro Ukrajinu a „vojenskou katastrofou pro Rusko i svět“. Britský předseda vlády vyzval na tiskové konferenci Rusko, aby „ustoupilo a zapojilo se do diplomatických jednání“, napsala veřejnoprávní stanice BBC.
Britský předseda vlády dodal, že ze strany Spojeného království v případě pomoci Ukrajině nejde o „projev nepřátelství vůči Rusku, ale demonstraci toho, že se vždy postaví za svobodu a demokracii a ukrajinskou suverenitu tváří v tvář agresi“.
Ruská veřejnost by podle Johnsona také měla vědět, že pokud dojde k invazi, Ukrajinci budou klást „tvrdý a krvavý odpor“. „Rodiče a matky v Rusku by se nad tím měli zamyslet,“ řekl Johnson během výzvy směrem k prezidentu Putinovi, aby Rusko zmírnilo napětí. Putin pak podle Johnsona „drží zbraň“ Ukrajině u hlavy a snaží se „překreslit bezpečnostní mapu Evropy“.
Americký prezident Joe Biden mezitím ve středu schválil rozmístění 3 000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Z nich 1 000 se už na evropském kontinentu nachází a přesune se v nejbližších dnech z Německa do Rumunska.
Nově přicestují 2 000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku, sdělil mluvčí Pentagonu John Kirby. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Rozhodnutí o vyslání dodatečného kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny, u jejíchž hranic Rusko soustředilo na 100 tisíc svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.
