Článek
Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci dvou svých ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se funkce vzdal, ve středu odmítl možnost, že by odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za 80 let musí vláda pokračovat v práci.
Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry, uvedla britská média.
„Toto je přesně doba, kdy byste očekávali, že vláda neodejde a bude pokračovat v práci,“ řekl Johnson podle agentury Reuters poslancům. Připomněl, že ekonomika čelí těžkým časům kvůli ruské agresi na Ukrajině. Prohlásil také, že jeho vláda provádí „největší snížení daní za desetiletí“.
Britská stanice BBC ve středu v podvečer informovala o tom, že skupina ministrů, kteří žádají Johnsonovu rezignaci se vydala do premiérova sídla v Downing Street 10. Mezi nimi například ministr dopravy Grant Shapps, ministr pro záležitosti Walesu Simon Hart nebo ministr pro záležitosti Severního Irska Brandon Lewis. Podle zpravodaje deníku The Times byl součástí delegace i nový ministr financí Nadhim Zahawi.
K ministrům, kteří požadují, aby Johnson odstoupil, se podle BBC na místě přidala i skupina těch, kteří chtějí, aby premiérské křeslo neopouštěl. Mezi nimi například ministryně kultury Nadine Dorriesová, která platí za jednoho z nejloajálnějších členů Johnsnonova kabinetu.
Podle zpravodaje deníku The Sun si Johnson zval jednoho po druhém do své kanceláře, aby s nimi promluvil.
V úterý pozdě večer pak britská média přinesla zprávy o tom, že Johnson propustil ministra pro bydlení a regionální rozvoj Michaela Govea. I on byl jedním z těch, kteří ve středu na premiéra apelovali, aby odstoupil.
Johnson čelil tvrdé kritice například od šéfa labouristů Keira Starmera. Ian Blackford ze Skotské národní strany (SNP) se ministerského předsedy ptal, „kolik ještě ministrů musí odejít, aby vzal pero a podepsal rezignaci“.
K demisi znovu vybídl Johnsona i konzervativní poslanec a exministr pro brexit David Davis. „Před šesti měsíci jsem vyzval premiéra k rezignaci, protože už tehdy bylo jasné, že jeho vládnutí vytváří řadu problémů, které paralyzují vládu. Dnes ho žádám, aby udělal čestný krok a aby dal přednost národním zájmům před zájmy vlastními,“ řekl Davis v parlamentu.
Vládu opouštějí další
Po úterní rezignaci dvou ministrů opouštějí vysoké posty další. Za posledních 24 hodin již z Johnsonovy širší vlády odešlo více než 32 britských poslanců, což je vůbec nejvíce za jediný den v britské historii. Počty rezignačních dopisů ovšem stále narůstají.
Demisi ve středu oznámili ministerský náměstek pro rodinu Will Quince, náměstek ministra pro bydlení a místní samosprávy Stuart Andrew, státní tajemník pro školství Robin Walker a konzervativní poslankyně a tajemnice ministerstva dopravy Laura Trottová.
Andrew uvedl že, odchází „se zármutkem“. Dodal, že vždy ctil loajalitu a jednotu pokud jde o konzervativní stranu, nicméně nyní musel svůj postoj přehodnotit. „Někdy nastává chvíle, kdy se musíte zaměřit na svou vlastní osobní integritu, a tato chvíle nastala právě teď,“ napsal na twitteru. „Vzhledem k dění v posledních dnech jsem neměl jinou možnost, než odstoupit,“ dodal.
Nový ministr financí Nadhim Zahawi, který představil své priority v úřadu, vyzval k jednotě Konzervativní strany a na dotaz novinářů ohledně možných předčasných voleb reagoval slovy, že to je na premiérovi. „Mohu jen říct svým kolegům, že lidé nevolí rozdělený tým. Musíme stát při sobě,“ citovala ho rozhlasová stanice BBC 4 po rezignaci Quinceho.
Podle britských médií má Johnson sice stále podporu vysoce postavených členů vlády, včetně šéfa resortu obrany Bena Wallace a ministryně zahraničí Liz Trussové, klesá mu ale podpora voličů. Podle průzkumu organizace YouGov, o němž informoval server Politico, si 69 procent voličů myslí, že by Johnson měl skončit. To je o 11 procentních bodů více než před měsícem.
Televize Sky News zveřejnila i odhady pro případné předčasné volby. Podle nich by nyní vyhrála Labouristická strana, která by získala kolem 300 poslanců, zatímco konzervativci by měli asi 245 mandátů. O křeslo ve sněmovně by podle tohoto odhadu přišel i Johnson.
Už tento měsíc by se podle serveru Politico mohly konat volby vedení konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922. Jeho členové by mohli prosadit dřívější stranické hlasování o důvěře Johnsonovi. Za současných pravidel se totiž může konat nejdříve po 12 měsících, přičemž poslední se uskutečnilo začátkem června. V něm Johnson obstál, když získal podporu 211 poslanců, proti jich bylo 148.
Skandály Borise Johnsona
Od červnového stranického hlasování ale v Konzervativní straně dál roste nespokojenost. Zatím poslední kritiku si Boris Johnson vysloužil poté, co 30. června kvůli údajnému sexuálnímu napadení dvou mužů rezignoval Christopher Pincher, náměstek hlavního whipa, což je poslanec dohlížející, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů.
Pinchera jmenoval Johnson do funkce letos v únoru. Po vypuknutí této kauzy nejprve tvrdil, že o vyšetřování nic nevěděl. Downing Street později uvedla, že premiér na případ zapomněl, a Johnson se za pochybení omluvil.
Důvěru ve vlastní straně Johnson u mnohých ztratil kvůli skandálu zvanému Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v koronavirovém lockdownu. Kvůli této kauze čelí Johnson i vyšetřování imunitního výboru, zda lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila koronavirová opatření. Závěry vyšetřování se podle serveru Politico očekávají na podzim.
