Johnson bojuje o funkci. Útokem na BBC i čistkou v Downing Street

Na britskou veřejnoprávní organizaci mají Johnson a jeho konzervativní kabinet spadeno už delší dobu, konkrétní kroky ale dosud nepodnikli. Na pozadí nynější politické krize, největší, jaké kdy premiér čelil, se ale podle britských médií rozhodl konat. Jeho kabinet chce – navzdory rychle rostoucí inflaci – zmrazit výši koncesionářského poplatku. A získat si tak přízeň uvnitř Konzervativní strany i mezi voliči.

Na jednu domácnost vychází takový poplatek na 159 liber za rok, v přepočtu 4660 korun. A konzervativci, kteří nyní jednají o finančním rámci s platností od letošního dubna, jej chtějí zmrazit právě na této částce, ačkoliv dosud koncesionářský poplatek rostl spolu s mírou inflace.

BBC, jež letos v říjnu oslaví sto let existence, by tak nakonec mohly v příštích letech v kase chybět přes dvě miliardy liber (skoro 60 miliard korun), píše list The Daily Mail. A protože tento způsob financování tvoří tři čtvrtiny jejího rozpočtu, musela by společnost přistoupit k výrazným škrtům.

Ministryně kultury Nadine Dorriesová uvedla, že poplatek hodlá zmrazit na dva roky. A do budoucna – budou-li konzervativci stát pořád v čele Spojeného království – chce zcela přehodnotit systém financování BBC. „Dny státem financované televize jsou u konce,“ okomentovali budoucí plány podle Dailu Mailu její blízcí spolupracovníci.

Jasno by mělo být v roce 2027, existenci koncesionářského poplatku má BBC garantovanou do začátku roku 2028. Příští řádné volby Británii sice čekají až v květnu roku 2024, ale s ohledem na nynější politickou situaci se jich možná kabinet nedočká ve stávajícím složení.

Pozornost médií i veřejnosti je upřena zejména na premiéra Johnsona, mimochodem dlouholetého kritika BBC. Ministerský předseda v současnosti čelí vážné krizi, která vyvěrala z aféry Partygate – série odhalení hned několika nepovolených vládních večírků. Na ni upozorňovala ve svém zpravodajství i BBC.

„Premiér si myslí, že ti, kteří informovali o jeho porušování zákonů, by za to měli zaplatit, zatímco on z toho vyvázne,“ řekla britská poslankyně Lucy Powellová, jež působí jako stínová ministryně kultury za labouristy.

Kvůli kupícím se skandálům Johnsonova popularita rychle klesá. Podporu ztrácí podle deníku The Guardian i u těch, kteří v předčasných volbách v prosinci 2019 hlasovali pro Konzervativní stranu. Tedy zejména u lidí z pracující třídy, kteří slyšeli na Johnsonovo heslo „Dokončíme brexit“.

Premiér se podle britských médií nyní připravuje na kroky, které mu mají zachránit místo v čele země. Dotknou se jeho nejbližších – Johnson má údajně v plánu zbavit se blízkých spolupracovníků z Downing Street 10. Konzervativní poslanec Tim Loughton ale pro deník The Times uvedl, že plánovaná čistka nebude mít na premiérovu politickou záchranu velký vliv.

Přesné číslo není známé, podle The Times ale Johnsonovi vyjádřili oficiální cestou – tedy dopisem – nedůvěru desítky konzervativních poslanců. Mezi nimi právě i Tim Loughton.

Těch, kteří proti Johnsonovi vystoupili veřejně, je ovšem už o poznání méně. Podle iTV jde o šestici konzervativců. Prvním z nich byl Roger Gale, jeden z nejdéle sloužících poslanců v současném Westminsteru a již dlouholetý Johnsonův kritik.

Nesouhlasně se k premiérově setrvání ve funkci vyjádřil i šéf skotských konzervativců Douglas Ross. Ten Johnsona v reakci na jeho středeční vystoupení v Dolní sněmovně, kde potvrdil svou účast na zakázaném večírku a omluvil se za ni, vyzval k rezignaci. „On je premiér – je to jeho kabinet, který přichází s těmito pravidly (koronavirovými), a on musí nést odpovědnost za své činy,“ uvedl Ross podle serveru Politico.

Ministr školství Nadhim Zahawi ale popírá, že by kabinet zahájil misi na záchranu Johnsona, že by se členové vlády snažili odvést pozornost. Když se ho BBC ptala, jestli je premiérova pozice pevná, Zahawi na třetí pokus odpověděl: „Ano, je, protože je to člověk a všichni děláme chyby.“