Konec stanného práva v Jižní Koreji. Opozice viní prezidenta z pokusu o převrat

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý pozdě večer místního času v mimořádném televizním projevu oznámil vyhlášení stanného práva, informoval Bloomberg a další světové agentury.

Hlava státu mluvila o silách podporujících Severní Koreu, ale zároveň kritizovala opozici. Jižní Korea je prezidentská republika, takže Jun k vládnutí nepotřebuje většinu v parlamentu. Ten ale ovládá opozice, takže prezidentova vláda měla v posledních měsících potíže s prosazením svého programu.

Jihokorejští poslanci později odhlasovali požadavek, aby prezident Jun Sok-jol stanné právo zrušil. Během hlasování vstoupili do parlamentu vojáci. Na střeše přistály vrtulníky. Později armáda parlament opustila a uvedla, že stanné právo v zemi zůstane zachováno, dokud ho nezruší prezident. Ten v průběhu noci ustoupil a stanné právo odvolal, což následně potvrdila i vláda.

Seznam Zprávy přinášejí přehled základních informací o situaci v Jižní Koreji.

„Vyhlašuji stanné právo, abych ochránil svobodnou Korejskou republiku od hrozby ze strany severokorejských komunistických sil, abych vymýtil podlé proseverokorejské protistátní síly, které drancují svobodu a štěstí našeho lidu, a abych ochránil svobodný ústavní řád,“ prohlásil Jun Sok-jol podle agentury Reuters.

Prezident v projevu vysílaném ve 23:00 místního času (15:00 SEČ) nespecifikoval, o jaké hrozby se jedná ani jaká konkrétní opatření chystá.

Zároveň ale obvinil opozici, že si vzala „jako rukojmí parlamentní proces“ a snaží se uvrhnout Jižní Koreu do krize. Podle prezidenta opoziční představitelé sympatizují s KLDR.

„Eliminuji protistátní síly tak rychle, jak to jen bude možné a normalizuji situaci v zemi,“ řekl v projevu a požádal lid, aby mu věřil a strpěl „některé nepříjemnosti“.

Jihokorejská armáda po prezidentově projevu oznámila zákaz činnosti parlamentu a politických stran. Pod kontrolou státu měla být i média a vydavatelství, píše Reuters s odkazem na jihokorejskou agenturu Jonhap.

Ta už předtím informovala, že vchod do parlamentní budovy byl zablokovaný. Jeden z opozičních poslanců vypověděl, že se dovnitř dostal tak, že přelezl plot. BBC uvedla, že uvnitř budovy jsou příslušníci jihokorejských speciálních sil. Na střeše přistály helikoptéry. Policisté se před budovou střetli s demonstranty.

Navzdory všemu se konala parlamentní schůze. Přítomných bylo 190 ze 300 členů parlamentu a všichni hlasovali pro zrušení stanného práva, informovala americká CNN.

Jihokorejské zákony stanoví, že vláda musí stanné právo odvolat, pokud o to požádá většina poslanců v parlamentu. Stejný zákon zakazuje, aby byli na základě stanného práva zatýkáni poslanci, uvedla agentura Reuters.

Později armáda parlament opustila s prohlášením, že stanné právo v zemi zůstane zachováno, dokud ho nezruší prezident. Poslanci i proto i přes noc čekali v jednacím sále.

Prezident Jun ve středu o půl páté ráno (20:30 SEČ) oznámil záměr stanné právo zrušit. Ustoupil tak po pěti a půl hodinách od projevu. Formálně to udělá, jakmile se mu podaří shromáždit dost členů vlády, aby to odhlasovali.

Prezident vystoupil s nočním projevem ve chvíli, kdy se jeho vláda nachází v krizi. Opoziční liberální Demokratická strana, která drží většinu v parlamentu, přijala nedávno kroky směřující k impeachmentu několika předních prokurátorů, tedy ústavnímu procesu vedoucímu k jejich sesazení.

Junova konzervativní Strana lidové moci má zároveň potíže prosadit státní rozpočet na příští rok. Prezident také nedávno odmítl výzvy k nezávislému vyšetřování skandálů jeho manželky.

Lídr opoziční Demokratické strany I Če-mjong dal krátce po prezidentově projevu najevo, že hodlá v parlamentu vyhlášení stanného práva zablokovat. Ve stejném duchu se vyjádřil i předseda Junovy Strany lidové moci Han Dong-hun, který stanné právo označil za chybu. Jak jsme psali výše, později ho parlament skutečně odvolal.

„Tanky, obrněné transportéry a vojáci ze zbraněmi a noži budou vládnout zemi,“ prohlásil I Če-mjong v živém vysílání vysílaném přes internet. „Ekonomika Korejské republiky se nenávratně zhroutí. Mí drazí spoluobčané, přijďte prosím k Národnímu shromáždění,“ vyzval.

Později strana vyhlášení stanného práva označila za „v podstatě státní převrat“. Poukázala na to, že prezidentovo rozhodnutí odporovalo ústavě, protože podle ní musí hlava státu rozhodnutí projednat na zasedání vlády, což se nestalo.

Situaci sledují i Spojené státy, které mají v zemi asi 28,5 tisíce vojáků. „Doufáme a očekáváme, že veškeré politické spory v Jižní Koreji budou vyřešeny mírově a v souladu s vládou práva,“ řekl náměstek amerického ministra zahraničí Kurt Campbell. Washington očekává, že rozhodnutí parlamentu bude respektováno, uvedl později mluvčí resortu.

Korejská měna won po oznámení klesla na dvouleté minimum k dolaru.

Napětí mezi oběma korejskými státy letos skutečně roste. KLDR totiž z Jižní Koreje oficiálně učinila svého úhlavního nepřítele. Až dosud jím byly Spojené státy.

Režim Kim Čong-una podnikl sérii kroků namířených proti jihu od testu nových zbraní přes propagandistické vysílání až po posílání balonů s exkrementy přes hranici.

Soul zároveň kritizoval angažmá severokorejských jednotek ve válce na Ukrajině na straně Ruska. Tamní představitelé naznačili, že by to mohlo vést k zesílení jihokorejské pomoci Kyjevu. Jižní Korea patří mezi zbrojařské velmoci, ale zatím Ukrajině pomáhala zejména humanitárně.

Bývalý americký diplomat působící v Soulu Sydney Seiler varoval, že Pchjongjang může nestability využít. „Musíme upínat zraky na Severní Koreu a dívat se, jestli spatří příležitost, jak toho využít,“ řekl v rozhovoru s americkou CNN.