Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Měsíc po zadržení lodi ropného tankeru Eagle S kvůli podezření z poškození několika podmořských kabelů v Baltském moři došlo k dalšímu incidentu.
Tentokrát je v epicentru loď Vežen, kterou zadržela švédská pobřežní stráž v neděli poté, co došlo k poškození optického kabelu Ventspils spojujícího Lotyšsko se Švédskem přes ostrov Gotland.
Od loňského podzimu jde už o třetí případ (v listopadu to byla čínská loď Yi Peng 3), kdy je civilní loď vyšetřována z podezření ze sabotáže podmořské infrastruktury.
Z dostupných informací vyplývá, že nový případ vykazuje stejný vzorec jako dva předešlé. Shrnujeme je v odpovědích na základní otázky.
Co se stalo?
K poškození kabelu Ventspils došlo v noci na neděli. Příčinu zatím podle telekomunikačních společností nelze s jistotou určit, podle lotyšské veřejnoprávní televize LSM ale provozovatelé kabelu soudí, že na vině mohl být „vnější“ vliv.
Lotyšsko podle agentury Reuters nejprve podezíralo trojici lodí. Ještě v neděli nicméně švédské úřady informovaly o zadržení nákladní lodi Vežen.
Tu švédská námořní stráž eskortovala do teritoriálních vod, kde se na ni i nalodil její personál. Posádka nyní podle švédské prokuratury čelí vyšetřování z možné sabotáže.
Přibližná poloha incidentu:
O jakou loď jde a co říká její vlastník?
Vežen plula pod vlajkou Malty, ale patří bulharské společnosti Navibulgar, která se k ní i aktivně hlásí a na svém webu uvádí, že nemá žádné informace o tom, že by posádka mohla škodu způsobit úmyslně.
Firma ujišťuje, že bude s vyšetřovateli plně spolupracovat. Dále v prohlášení zmiňuje, že loď mohla kabel přetnout kotvou v důsledku nepříznivých meteorologických podmínek.
Server Maritime News, který se specializuje na lodní dopravu, k tomu s odkazem na data společnosti Kpler a informace ze systémů pro sledování námořního provozu dodává, že loď plula z ruského přístavu Usť-Luga a vezla náklad síry. Dodává, že přestože loď spravuje bulharská firma, registrovaným vlastníkem je hongkongská společnost Hai Kuo Shipping 2015B Limited.
Mohlo jít skutečně o nehodu?
To samozřejmě nelze vyloučit. Ostatně zatím ani není stoprocentně potvrzeno, že kabel skutečně poničila Vežen. Způsob, jakým manévrovala, a několik dalších faktorů ale nápadně připomínají starší podobné případy. Zdůvodnění špatným počasím se navíc nezdá být opodstatněné.
Co je na případu podezřelé?
Podle švédské meteorologické služby v noci na neděli foukal vítr dosahující rychlosti mezi 8 až 10 metry za sekundu, což nelze považovat za bouři. „Není to moc silný vítr. Je to pod 14 metrů za sekundu, což je spodní hranice varování před vichřicí,“ citovala meteorology agentura Reuters.
Článek Maritime News k tomu dodává, že podle dostupných dat v okolí Gotlandu nebyly ani nijak zvlášť silné proudy a vlny dosahovaly normální výšky.
Vežen podle záznamu trasy - podobně jako tanker Eagle S i čínská lod Yi Peng 3 (ta je podezřelá z přerušení kabelů spojujících Švédsko s Litvou a Německo s Finskem) - podezřele manévrovala a upravovala rychlost, když přímo v místě polohy kabelu zpomalila a vychýlila se z kurzu, načež později zase zrychlila.
Už se také objevily fotografie, které naznačují, že Vežen má viditelně poškozenou kotvu.
„Kombinace snížení rychlosti, nepravidelných odchylek od kurzu, známého poškození infrastruktury a fyzických důkazů na kotvě zapadá to známého vzorce tak jasně, že není možné to ignorovat. I když se konkrétní příčiny těchto událostí mohou lišit, všechny vykazují téměř identický sled činností,“ napsal k tomu pro Maritime News expert na lodní dopravu Alex Stuart-Grumbar.
Podobně se vyjadřují i další.
„Kdyby šlo o jeden incident, může to být náhoda. V určitém bodě už se ale musíte ptát, jestli nesledujeme jistý vzorec,“ řekl například už na začátku ledna Seznam Zprávám expert na odolnost kritických informačních infrastruktur Jonas Franken.
Jak vážné je poškození samotného kabelu?
Podle lotyšských médií se komunikačním společnostem podařilo přesměrovat provoz jinými trasami, takže nedošlo k žádným citelným výpadkům spojení. Následovat bude fyzická oprava kabelu.
Tak tomu je v drtivé většině podobných případů. Optické kabely mají obyčejně naddimenzovanou kapacitu a spojení se téměř vždy dá přesměrovat jinudy. Cena za opravu se ale většinou pohybuje v milionech eur.
Ukazuje něco na nějakého státního aktéra?
V aktuálním případu zatím otevřeně nepadlo nic o podezření na zapojení jakéhokoliv jiného státní aktéra. U obou předchozích případů z poslední doby ale vyšetřovatelé pracují s variantou, že poškození iniciovalo Rusko.
