Jihoafrický velvyslanec v USA už v zemi není vítaný

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil velvyslance Jihoafrické republiky ve Spojených státech Ebrahima Rasoola za personu non grata. Rubio ho na síti X obvinil, že nenávidí prezidenta Donalda Trumpa, takže v USA již nyní vítaný.

„Jihoafrický velvyslanec ve Spojených státech už v naší skvělé zemi není vítaný,“ uvedl Rubio. Poznamenal, že americká vláda už s ním nemá o čem diskutovat. „Takže je považován za PERSONU NON GRATA,“ dodal.

Rubio ve svém příspěvku sdílel odkaz na konzervativní portál Breitbart, který napsal, že Rasool na pátečním zahraničněpolitickém semináři v Johannesburgu označil Trumpa za vůdce hnutí bílých šovinistů v USA a ve světě.

Trumpovo hnutí Make America Great Again (MAGA; Učiňme Ameriku opět skvělou) server označil jako odpověď na rostoucí demografickou rozmanitost v USA.

Kancelář jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy „vzala na vědomí politováníhodné vyhoštění velvyslance Jihoafrické republiky ve Spojených státech amerických pana Ebrahima Rasoola,“ uvádí se v jejím prohlášení. Ramaphosův úřad zároveň vyjádřil odhodlání budovat vzájemně prospěšné vztahy s Washingtonem.

Rasool je velvyslancem v USA od letošního ledna. Tento post již zastával v letech 2010 až 2015 za prezidenta Baracka Obamy. Agentura AP poznamenala, že v USA je vyhoštění velvyslance velmi neobvyklé, když mnohem častěji bývají vyhošťováni diplomaté na nižších pozicích.

Od svého lednového návratu do Bílého domu Trump opakovaně Pretorii obviňuje z rasové diskriminace potomků evropských kolonistů, především farmářů.

Trump nedávno oznámil, že USA kvůli tomu zastavují veškeré federální financování JAR a že umožní přesídlení bělošských jihoafrických farmářů a jejich rodin jako uprchlíků do USA.

Šéf Bílého domu na začátku února řekl, že JAR „velmi špatně zachází“ s „některými vrstvami obyvatel“, v narážce na zákon, který předtím podepsal jihoafrický prezident Ramaphosa. Norma má za cíl řešit rasové rozdíly ve vlastnictví půdy a umožňuje zabírat zemi, aniž by za to stát vyplácel náhradu.

Může se tak ale dít jen v okolnostech, kdy je to „spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem“ a za podmínky, že pozemek není využívaný a jeho vlastníci nemají v úmyslu ho rozvíjet.

Černošské obyvatelstvo v JAR i více než 30 let po skončení apartheidu vlastní jen malou část zemědělské půdy. Většina patří bělošské menšině, která tvoří méně než deset procent populace. To vede k frustraci kvůli pomalému postupu změn v zemi, uvádějí agentury.

Dalším sporným bodem ve vztazích mezi USA a JAR je přístup k Izraeli. Jihoafrická republika podala loni v srpnu u Mezinárodního trestního tribunálu podnět, v němž obvinila Izrael z genocidy v Pásmu Gazy.