Článek
Čínský a americký ministr obrany se setkali v Singapuru mimo hlavní program bezpečnostního fóra Šangri-la, aby probrali ústřední témata mimořádně napjatých vztahů mezi oběma mocnostmi. Oba sice historicky první vzájemné jednání ohodnotili pozitivně, padaly ale i silné výroky.
Ministr obrany Číny Wej Feng-che deklaroval, že Peking je kvůli vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu ochotný jít do války. Oddělení tohoto ostrova od Čínské lidové republiky by podle něj čínské armádě „nedalo jinou možnost než za každou cenu bojovat“.
Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl, že USA se zavázaly dodržet status quo a tedy i uznávat tzv. politiku jedné Číny. Peking se ale podle něj nesmí pokusit pnutí mezi Čínou a Tchaj-wanem řešit silou.
Nad rámec toho Austin také Čínu vyzval, aby se vyvarovala „destabilizačním a provokativním činnostem“, které páchá její armáda. Konkrétně mluvil o čínských letadlech, která létají do blízkosti ostrova každý den a „podkopávají mír a stabilitu v regionu“.
Vztahy mezi USA a Čínou jsou v poslední době obzvlášť vyostřené. Silné rozhořčení Číny vyvolal například nedávný výrok prezidenta USA Joea Bidena, který řekl, že Spojené státy by v případě útoku Číny na Tchaj-wan pomohly ostrov bránit.
Spojené státy mají sice už od roku 1979 s Tchaj-wanem přerušené oficiální vztahy a neuznávají ho jako samostatný stát. S ostrovem ale mají USA silné neoficiální styky a snaží se ho v mocenské bitvě proti svému největšímu rivalovi podporovat na všech frontách.
Poté, co Biden pronesl, že by USA Tchaj-wan bránily, opakovaně od něj nebo od představitelů Pentagonu zaznívalo, že tím nebyla myšlena změna politiky jedné Číny.
A v souladu s tím jsou i poslední výroky Austina – ten nadále ujišťoval, že USA oficiálně Tchaj-wan jako samostatný stát uznat nehodlají, ale zároveň nechtějí dopustit vojenské napadení Tchaj-wanu Čínou.
K věci se už vyjádřilo i tchajwanské ministerstvo zahraničí, podle kterého jsou výroky Číny o nezávislosti Tchaj-wanu „absurdní“, protože ostrov „nikdy nebyl pod jurisdikcí čínské vlády a Tchajwanci nepodlehnou hrozbám silou“.
Fakticky je Tchaj-wan na čínské vládě nezávislý, má svoji vládu i armádu, ale Čína blokuje jeho uznání jakožto samostatného státu ostatními zeměmi.
Peking také už několikrát zopakoval, že Tchaj-wan považuje za „vzbouřeneckou provincii“, čímž dává najevo, že případnou invazi by Čína nebrala jako napadení suverénního státu, ale za vyřizování problémů na vlastním území.
Nad rámec častých přeletů čínských letadel nad ostrovem napětí s USA a jejich spojenci zvyšuje i rozmisťování zbraní na ostrovy v Jihočínském moři a Pacifiku, často ve sporném území.
V posledních dnech na sebe Čína strhla pozornost i kvůli nebezpečným incidentům na nebi. Čínská vojenská letadla se například podle Kanady pokusila na začátku měsíce odklonit z dráhy kanadský hlídkový letoun v mezinárodním vzdušném prostoru u Severní Koreje, kde Kanada plnila misi OSN.
Pár dní poté Čínu z agrese obvinila Austrálie, podle níž čínská stíhačka nad Jihočínským mořem (v mezinárodním prostoru) přiletěla k australskému průzkumnému letounu a v bezprostřední blízkosti začala odpalovat klamné cíle proti raketám. Smetí z klamných cílů podle Austrálie dokonce skončilo i v motoru australského letadla, kterému se jen se štěstím nic nestalo.
