Ještě v dospívání neuměla číst. Teď je podruhé nadějí na záchranu Amazonie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jelikož má podporu prezidenta, mezinárodní komunity a v podstatě i brazilské společnosti, mám naději, že se jí – znovu – povede dobře. Úspěch Mariny je úspěchem Brazílie i světa,“ komentuje pro Seznam Zprávy jmenování nové brazilské ministryně životního prostředí Mariny Silvy tamní koordinátor organizace Saúde e Alegría, která se zaměřuje na udržitelný rozvoj Amazonie, Caetano Scannavino.

Mezi bojovníky za ochranu přírody není jediný, kdo doufá, že právě tato osobnost bude po letech, kdy se situace v brazilském pralese zhoršovala, znamenat zásadní změnu.

Jméno zkušené političky, environmentalistky a dlouholeté aktivistky je synonymem naděje už podruhé. A podruhé stojí před řadou nelehkých úkolů.

Marina Silva se znovu stala ministryní životního prostředí dvacet let poté, co se tohoto postu ujala poprvé; tehdy vydržela ve funkci pět let. Působila také jako senátorka, třikrát neúspěšně kandidovala na prezidentku. V Brazílii jí často říkají prostě „Marina“.

Jako ministryně se na začátku tisíciletí zasloužila o razantní snížení odlesňování v amazonském pralese. Díky opatřením, která prosadila, tak například průměrný přírůstek odlesňování od roku 2004 do roku 2012 klesl o 80 procent, připomíná brazilský server InfoAmazonia.

Ocenění za ochranu brazilského pralesa sbírala i na mezinárodní scéně. V roce 1996 získala například Goldmanovu cenu, které se přezdívá Nobelova cena za životní prostředí.

V roce 2007 ji britský deník The Guardian vybral mezi 50 nejvýznamnějších lidí, kteří „mohou zachránit planetu“, a ve stejném roce získala i hlavní cenu OSN v oblasti životního prostředí (Champions of Earth).

Brazilský rezort životního prostředí byl ale v uplynulých letech zanedbávaný, Silva ho přebírá v těžké době. Odlesňování v pralese po vládě krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara zrychluje a bují v něm nelegální zemědělství, těžba dřeva a nerostných surovin a pytlačení.

Dnes jedna z nejvýraznějších osobností ochrany brazilského pralesa se narodila v malém amazonském státu Acre na severozápadě země. Vyrostla ve velmi chudých podmínkách mezi sběrači kaučuku (seringueiros). Její rodiče měli dohromady 11 dětí, ale tři z nich zemřely.

Marina v dětství trpěla vážnými zdravotními problémy. Několikrát prodělala malárii, žloutenku, přežila otravu těžkými kovy, když se léčila z nemoci přenášené písečnými mouchami, uvádí americký týdeník Time. Matka jí zemřela v 15 letech.

V mládí si jako silně věřící evangelička přála být řádovou sestrou. Nakonec v ní ale převládl smysl pro ochranu amazonského pralesa. Přestože ještě jako teenagerka neuměla číst, nakonec absolvovala historii na univerzitě v Acre.

Na aktivistickou cestu ji přivedl v 80. letech dnes legendární bojovník proti vykácení brazilského pralesa, tehdy předseda Unie zemědělských dělníků, Xapuri Chico Mendes. Díky němu se Silva přidala do odborového svazu a společně s dalšími muži, ženami i dětmi se propojovala do lidských řetězů (empates) bránících buldozerům v dalším kácení.

Život jejího guru ale skončil předčasně – po výhružkách smrtí ho v roce 1988 zastřelil farmář Darcy Alves.

Mendes, kterého vláda deklarovala jako „patrona brazilského životního prostředí“ a ovlivnil generaci ochránců přírody a tvůrců legislativ, dodnes prostupuje brazilskou společností skrze filmy, knihy a své myšlenky. Právě Marina Silva je vnímaná jako jeho následovnice.

Poloha brazilského státu Acre.

Silva také vstoupila do vznikající Strany pracujících (PT) současného prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. V roce 1990 byla zvolena poslankyní a o čtyři roky později se stala v 36 letech nejmladší brazilskou senátorkou. Když na začátku roku 2003 Lula přebíral prezidentský post, Silva byla jmenována první ministryní životního prostředí.

Nominace Mariny Silvy i pro Lulovo aktuální třetí prezidentské období nebyla od začátku jasná, píše francouzský Le Monde. Původně se totiž hovořilo o Simone Tebetové, která nakonec zastává pozici ministryně pro plánování.

Vztahy obou politiků byly navíc dlouho špatné. Silva totiž z Lulovy vlády v roce 2008 odešla po střetech s ostatními členy kabinetu, kteří podle ní nebrali otázku životního prostředí dost vážně.

Společnou cestu našli znovu až po 15 letech, před loňskými prezidentskými volbami ve společensky polarizované Brazílii. Lulu tehdy veřejně podpořila proti krajně pravicovému Bolsonarovi (o volbách podrobněji zde).

Staronovou brazilskou ministryni čeká na jejím rezortu hodně práce. Ochránci klimatu a vědci se shodují, že negativní jevy v amazonském pralese (deforestrace, nelegální těžba, pytlačení) nabraly na síle právě od začátku vlády exprezidenta Bolsonara v roce 2019, který často před ochranou klimatu upřednostňoval ekonomické zájmy a zemědělskou lobby.

To vedlo mimo jiné i k tomu, že vládní environmentální agentury přišly o zdroje financí.

Silvu tak například čeká obnovení hlavních kontrolních orgánů, jako jsou Brazilský institut pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje (Ibama) nebo Institut Chica Mendese pro ochranu biodiverzity (ICMBio). Měla by se zapojit do boje proti organizovanému zločinu a vyjednat návrh kompenzačních mechanismů na ochranu území, uvádí příkladem InfoAmazonas.

Usilovat také musí o snižování odlesňování do konce desetiletí. Jen za rok 2022 bylo podle brazilské platformy PlenaMata vykáceno téměř 600 milionů stromů, což pro lepší představu přirovnává tak vysoký úbytek stromů k tomu, jako kdyby zmizela metropole Rio de Janeiro, a to dokonce 8,5krát. Tématu jsme se více věnovali v tomto textu.

„Marina bude muset vrátit to, co fungovalo v minulosti, ale při pohledu do budoucna (také uznat), že environmentální výzvy, kterým Amazonie čelí, jsou nyní naléhavější a složitější než v době, kdy byla před lety ve funkci,“ okomentoval pro Financial Times výzvy Leandro Ramos, ředitel kampaní Greenpeace Brazílie.

Naděje jsou do Silvy vkládány velké. První plány představila už při slavnostním uvedení do funkce z kraje ledna, napsal brazilský server Exame. Tehdy zmínila cíle, mezi nimiž nechybí obnova „12 milionů hektarů znehodnoceného území s potenciálním vytvořením 260 tisíc pracovních míst“.

Svůj rezort přejmenovala na „Ministerstvo životního prostředí a klimatické změny“, což značí, že si je vědomá nutnosti řešit i toto pro svět stále aktuálnější téma. Brazílie by se podle ní také měla vrátit k závazkům definovaným Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. 

Zdůraznila dále, že životní prostředí a rozvoj nejdou proti sobě, ale mohou jít ruku v ruce. „Už není třeba odlesňovat… Musíme čelit výzvě zvýšit produkci prostřednictvím zvýšení produktivity založeného na technologiích,“ uvedla již dříve pro FT, jak vidí budoucnost.

Na právě probíhajícím ekonomickém fóru v Davosu pak vyzdvihla v rámci ochrany klimatu pro Brazílii dvě klíčová témata. Předně „získat zpět ztracený čas a zvrátit způsobené škody“ z dob Bolsonarovy vlády. A také: „posunout klimatickou agendu dál, než se kdy podařilo na jiných frontách“.

V Davosu pak také potvrdila již dříve Lulou vyslovený závazek, že Brazílie sníží do roku 2030 úroveň odlesňování na nulu.