Hrozba pro svět je větší než válka v Gaze. USA už staví obrannou koalici

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

O válce v Jemenu se donedávna psalo jako o největší humanitární krizi na světě i jako o zapomenutém konfliktu. Reakce jemenských Hútiů na válku v Gaze ale toto vidění radikálně mění - jejich útoky na tankery v Rudém moři ohrožují nejen izraelský zahraniční obchod, ale i světový obchod jako takový. Ve srovnání s tím zůstává válka Izraele s Hamásem stále jen regionálním konfliktem. Umírají při něm sice tisíce civilistů a Pásmo Gazy se mění v neobyvatelnou pustinu, ale obyvatel třetích zemí se s výjimkou sporadických demonstrací prakticky netýká.

I proto berou výhrůžky Hútiů vážně i ve Washingtonu. Americký ministr obrany Lloyd Austin v pondělí oznámil vznik desetičlenné koalice, která by měla lodě v Rudém moři před útoky Hútiů chránit. „Země, které se snaží prosazovat základní princip svobody navigace, se musí spojit, aby se vypořádaly s výzvou, kterou představuje tento nestátní aktér,“ píše se v Austinově prohlášení.

Vytvoření koalice přišlo krátce poté, co americké a britské lodě sestřelily více než desítku dronů nad Rudým mořem. Další dron zlikvidovala egyptská armáda poblíž města Dahab na Sinajském poloostrově.

Koalici tvoří podle ministra 10 zemí, další ale mají přibývat. V Rudém moři tak budou hlídkovat plavidla USA, Británie, Francie a dalších zemí. Z arabských států se zatím přidal Bahrajn, jednání probíhají i s dalšími. Část zemí je přitom ve složité situaci – například Saúdská Arábie se zúčastnila války v Jemenu na straně tamní vlády, nyní ale vyjednává s Hútii o uzavření mírové smlouvy a ukončení občanské války. Normalizovala také své vztahy s Íránem, který Hútie dlouhodobě podporuje jak finančně, tak i dodávkami zbraní.

Dilema řeší i Egypt, pro jehož ekonomiku jsou útoky na ropné tankery obřím nebezpečím. Z poplatků za plavbu Suezským průplavem dostal za poslední rok 9,5 miliardy dolarů. Pokud by přepravní společnosti své trasy změnily a nebezpečnému Rudému moři se vyhnuly, mohl by Egypt o své zisky přijít.

A trasy už řada firem opravdu změnila. Ve čtvrtek došlo k neúspěšnému pokusu o přepadení kontejnerové lodi Maersk Gibraltar, která směřovala do Suezského průplavu. Společnost A.P. Moller-Maersk se rozhodla pozastavit využívání Rudého moře svými plavidly. Firma Hapag-Lloyd, jejíž kontejnerová loď al Jasrah byla rovněž zasažena Hútíi, následovala jejího příkladu. Podle televize al-Džazíra se už průjezdu Rudým mořem vyhýbá 12 velkých přepravních společností.

Egyptská armáda už přitom s Hútii bojovala v rámci mezinárodní koalice vedené Saúdy. V roce 2015 byla vláda prezidenta Abdal Fattáha Sísího jednou z prvních, které se do arabské koalice proti Íránu přihlásily. O osm let později je situace zcela odlišná – k Hútiům Egypt sice žádné sympatie nepociťuje, zároveň má ale ambice vystupovat jako prostředník ve válce v Gaze a také zastánce tamních trpících civilistů. Právě snahou zastavit izraelské bombardování vysvětlují své útoky i Hútiové a egyptská vláda váhá, jak vysvětlit obyvatelstvu, že půjde do konfliktu s někým, kdo se zastává trpících lidí v Gaze.

Představitel Hútiů Muhammad Buchajtí prohlásil, že se rebelové postaví jakékoliv koalici vedené Spojenými státy, která bude operovat v Rudém moři. Zároveň varoval Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, že pokud se ke koalici přidají, mohou čekávat útoky na své ropné komplexy. A s těmi už mají Hútiové zkušenosti z posledních let, stejně jako s napadáním tankerů v úžině Bab al-Mandab.

Američané už po prvních útocích zvažovali, zda zařadit šíitské rebely na mezinárodní seznam teroristických organizací, nakonec k tomu ale po dohodě se sousedními státy nepřikročili.

Izrael, na který Hútiové útočí, dělí od Jemenu dlouhých 1500 kilometrů. Rakety dlouhého doletu nicméně Hútiové mají a podobně jako Hizballáh, další íránská proxy skupina, zjevně ještě nevyčerpali všechny své možnosti.

„Myslíme si, že Hútíové v Jemenu se stanou pro Izrael v dlouhodobém horizontu větší hrozbou než Hamás, nebo dokonce Hizballáh. Írán je považuje za hlavního hráče a součást strategie osy odporu,“ řekl nedávno íránský analytik Násir Imání.

Jak navíc poznamenal izraelský analytik a bývalý agent Mosadu Jossi Alfer, Hútiové se na rozdíl od Hizballáhu, který je pevně ukotven v libanonské politice, nemusí nikomu zodpovídat. Jinými slovy Hútiům nehrozí, že by je voliči potrestali ve volbách, jak se to může stát poslancům Hizballáhu.

Paradoxem je, že Hútiové a Izrael byli ještě před pár desítkami let spojenci. Hútiové, známí také jako Ansar Alláh (Podporovatelé Alláha), jsou zaidiští muslimové. Když jim v 60. letech vládl monarcha Zaidí, imám Badr, bojovali proti tehdejší sunnitské jemenské vládě. Ta si na pomoc pozvala vojska egyptského vládce Gamála Násira. A Egypt byl tehdy úhlavním nepřítelem židovského státu. Izrael proto tajně poslal Zaidiům (tehdy si ještě neříkali Hútiové) zbraně, které dříve ukořistil od Egypťanů. Samotní bojovníci ani nevěděli, od koho zbraně mají, izraelská pomoc byla ale znát a válka později skončila územním kompromisem.

Po arabském jaru se ale Zaidiové vrátili ke svým šíitským kořenům a přimkli se k Íránu. A tehdy začala jejich protiamerická a protižidovská politika, která je nyní vede do konfliktu s Izraelem i světovým obchodem v Rudém moři.