Článek
Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.
NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.
Obranná organizace již během jara rozhodla o vzniku čtyř bojových skupin umístěných na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Nyní chce v rámci dlouhodobějších plánů vytvořit jednotky, které budou přímo určené k nasazení v konkrétním regionu, kam budou pravidelně vyrážet ke cvičením.
„Tyhle jednotky budou cvičit spolu s domácími obrannými oddíly. A zvyknou si tak na místní terén, vybavení a naše nové, předem umístěné zásoby (techniky),“ prohlásil v pondělí Stoltenberg. Tímto způsobem by podle plánů NATO mohly fungovat například německé jednotky v Litvě či britské v Estonsku. Aliance chce do míst jejich nasazení dlouhodobě umístit část vojenské techniky, aby předešla zbytečně zdlouhavým přesunům.
Prezidenti a premiéři by na summitu měli podpořit vytvoření těchto jednotek, jejich konkrétní podobu budou jednotlivé země dolaďovat později. Podle Stoltenberga by se měly bojové skupiny, kterých má nyní aliance se zmíněným novým kvartetem celkem osm, postupně rozšířit až do velikosti brigády čítající až kolem pěti tisíc vojáků.
Šéf NATO podotkl, že k naplnění těchto plánů je potřeba vyšších výdajů na obranu. Zatímco dříve to bylo hlavní téma rozdělující Spojené státy a evropské země, které odmítaly přidávat peníze armádám, od začátku války na Ukrajině se k tomu již řada z nich přihlásila. Několik států včetně Česka by na summitu mělo znovu potvrdit záměr dosáhnout do roku 2024 dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
„Dvě procenta již přestávají být stropem a jsou stále více považována za základ,“ prohlásil dnes Stoltenberg. Podle dnes zveřejněných údajů letos na tento podíl HDP tvořený obrannými výdaji dosáhne devět zemí, za dva roky pak 19 z celkových 30.
NATO by na summitu rovněž mělo oficiálně změnit svůj postoj k Rusku. V současném dokumentu z roku 2010 ho označuje za strategického partnera. „Očekávám, že spojenci jasně řeknou, že Rusko představuje přímou hrozbu pro naši bezpečnost, naše hodnoty a pro mezinárodní řád založený na pravidlech,“ prohlásil Stoltenberg.
Američtí představitelé podle BBC tvrdí, že aliance bude „ostřejší“ rovněž vůči Číně. Kromě Spojených států na to prý tlačí také Velká Británie, ve Washingtonu a Londýně vyvolávají obavy přibývající hrozby Pekingu vůči Tchaj-wanu (psali jsme například zde).
Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters z NATO ale chtějí Německo a Francie vůči Číně postupovat zdrženlivěji.
