Jednejte s námi, nebo zemřou další lidé, varuje Británie Francouze

Velká Británie apelovala na Francii, aby znovu začala vyjednávat o krizovém plánu Borise Johnsona na snížení počtu malých člunů, které se snaží přes Lamanšský průliv přeplout. Francie souhlasí s tím, že nejlepším řešením je spolupráce, praktiky Londýna ji ovšem pobouřily natolik, že vyjednávání pozastavila.

Trvalo to pouhých 48 hodin od středečního tragického utonutí 27 migrantů v Lamanšském průlivu a vztahy mezi Velkou Británií a Francií se dostaly na bod mrazu.

Situace se vyostřila po tom, co britský premiér ve čtvrtek večer na svém twitterovém účtu zveřejnil třístránkový dopis, který krátce předtím zaslal francouzskému prezidentovi Emmanueli Macronovi. Rozebíral v něm plány, které by vedly ke snížení počtu migrantů v průlivu. Podle The Times byl tón dopisu sice zdvořilý, podtext byl ale jasný: Ke středeční tragédii vedla francouzská neschopnost zaujmout proaktivnější přístup.

Francie okamžitě Johnsona za zveřejnění dopisu kritizovala. Britský premiér ale svého rozhodnutí, které vyústilo v mimořádný diplomatický spor, nelituje, uvedl mluvčí Downing Street. Dopis byl podle něj napsán v „duchu spolupráce a partnerství“.

Naštvaná Francie přišla s odvetou jen několik hodin po zveřejnění dopisu. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin zrušil pozvání pro britskou ministryni vnitra Priti Patelovou na víkendové jednání, při kterém měly země za pomoci evropských spojenců dojít k vhodnému řešení migrační krize v Lamanšském průlivu.

Podle vysoce postaveného zdroje v britské vládě, se kterým mluvily The Times, se musí Francie vrátit k jednacímu stolu, aby předešla dalším úmrtím. Náš plán bude „zkouškou jejich odhodlání zabránit dalším ztrátám na životech“, uvedl tento zdroj. „Musíme to napravit. V Lamanšském průlivu nemohou každý týden umírat děti,“ apeloval.

„Faktem je, že kvůli urážce, kterou způsobil tweet, budou umírat další lidé, a to je smutná situace,“ uvedl další britský vládní zdroj.

V dopise, který se v úterý večer objevil na Twitteru, Johnson Macrona žádal o souhlas se zavedením společných hlídek důstojníků pohraničních sil a britských bezpečnostních složek na francouzských plážích. Macron ovšem namítl, že by mohly ohrozit francouzskou suverenitu, a návrh zamítl.

Johnson francouzského prezidenta v dopise také požádal o to, aby schválil bilaterální dohodu, na základě které by Francie přijímala nazpět migranty, již do Británie přes kanál připlují. Británie je přitom připravená přijímat děti bez doprovodu s vazbami na zemi.

Francouzští představitelé tvrdí, že jsou celoevropské dohodě o navracení otevřeni. Ovšem jen pokud bude Británie souhlasit se zpracováváním žádostí o azyl u migrantů, kteří se nacházejí ve Francii, ale chtějí do Británie. Britská vláda se k tomu ale staví odmítavě. Obává se zvýšení počtu žadatelů o azyl.

Spor nabral na síle po tom, co se zjistilo, že mezi zemřelými migranty byla i čtyřiadvacetiletá Baran Nuri Muhamadaminová, Kurdka ze severního Iráku, která do Británie cestovala za svým snoubencem. V Lamanšském průlivu ve středu utonulo dalších sedm žen, jedna z nich přitom byla těhotná, a tři děti.

Obě země slibují, že se zasadí o to, aby k dalším úmrtím nedocházelo. Společné řešení je ale kvůli neshodám, které zesílil Johnsonův dopis, zdá se, v nedohlednu.

„To, co se stalo v posledních dnech, je z lidského hlediska příliš vážné na to, abychom se podvolili snadným způsobům. Víte, že Francie už dlouho přebírá svou odpovědnost v otázkách migrace,“ připomněl Emmanuel Macron novinářům.

Francie kritizovala zejména způsob, jakým se Johnson rozhodl komunikovat. „O těchto otázkách se s lídry nebavíme prostřednictvím tweetů a dopisů. Nejsme whistlebloweři,“ ohradil se proti tomu francouzský prezident Macron s tím, že by rád s Johnsonem komunikoval na seriózní úrovni tak jako s ostatními státníky. Slíbil, že se zasadí o to, aby byly hranice lépe chráněny, aniž by přitom zapomínal na humanismus, píše Le Monde.

Francouzský ministr a mluvčí vlády Gabriel Attal uvedl, že to, co v dopise stálo, neodpovídalo tomu, co reálně Johnson s Macronem ve středu večer probírali. „Máme dost dvojitých řečí. Máme dost toho, jak externalizují problémy,“ řekl Attal. Odkázal přitom také na brexit a Johnsona obvinil z toho, že spoléhá na to, že všechny problémy vyřeší Evropská unie. „Takhle to nefunguje. Funguje to prostřednictvím spolupráce,“ dodal.

I někteří Britové přitom uznávají, že způsob komunikace, který Downing Street zvolila, nebyl úplně šťastný. „Rozumím, proč to udělali. Chtěli ukázat, že jsou aktivní, vyvinout na Francii tlak, aby se pokusila krizi řešit. Potřebujeme ale jejich pomoc, pokud chceme zastavit tok žadatelů o azyl skrze Lamanšský průliv,“ uvedl Lord Darroch of Kew, bývalý britský stálý zástupce při Evropské unii.

„Náhlé zveřejnění (dopisu) ve čtvrtek v 10 hodin večer jejich času bylo velmi špatným krokem,“ řekl bývalý britský velvyslanec ve Francii a bezpečnostní poradce Cameronovy vlády Lord Rickettes s tím, že Británie snad ani jinou odpověď očekávat nemohla. Hlavním cílem Borise Johnsona bylo podle něj oslovit konzervativní poslance a britskou veřejnost a přesvědčit je o tom, že „neztratil glanc“.

Zrušení pozvání ministryně Priti Patelové bylo ale podle Lorda Rickettese chybou, jelikož cílem jednání mělo být nalezení „praktického řešení k zastavení lidského neštěstí“.