Jednat s Trumpem? Sankcemi sužovanému Íránu moc jiných možností nezbývá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nezáleží na tom, kdo vyhrál americké volby, protože naše země a systém spoléhají na naši vnitřní sílu a hrdý, velký národ,“ prohlásil v první reakci na vítězství Donalda Trumpa íránský prezident Masúd Pezeškján. Dodal, že prioritou jeho vlády je posílení vztahů s okolními islámskými zeměmi.

Na republikánův první prezidentský mandát íránský režim nevzpomíná v dobrém.

Trump jednostranně vypověděl mezinárodní smlouvu o kontrole íránského jaderného programu a uvalil na íránskou ekonomiku další sankce.

Jeho politika maximálního tlaku měla oslabit íránské příjmy z prodeje ropy a dostat režim ajatolláhů na kolena. V Bagdádu v roce 2020 navíc nechal zabít generála Íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního, jednoho z klíčových mužů režimu.

Přesto se nyní v Íránu ozývají hlasy volající po komunikaci s novou americkou administrativou, a to i od špiček režimu.

K umírněnosti a pokusu vyjednat zrušení sankcí vyzval například bývalý předseda parlamentu a jaderný vyjednavač Alí Laridžání.

Americký list The New York Times (NYT) napsal, že pro jednání je i řada členů vlády –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ myslí si, že Trump rád uzavírá dohody tam, kde jiní selhali, a že jeho dominance v Republikánské straně zajistí případné dohodě dlouhou životnost.

„Nepromarněte tuto historickou příležitost ke změně ve vztazích mezi Íránem a USA,“ napsal bývalý politický poradce íránské vlády Hamíd Abútalebí v otevřeném dopise prezidentu Pezeškjánovi.

V červenci zvolená hlava státu (alespoň na Západě je Pezeškján považovaný za reformistu) by možná i souhlasila, záležet ale bude na názoru nejvyššího vůdce Alího Chameneího, respektive jeho nejbližších poradců.

Jisté je, že překážky jednáním budou klást někteří konzervativci z revolučních gard, pro něž by případné kompromisy v jednání s USA byly zradou na zavražděném Sulejmáním.

Konzervativní deník Hamšahrí přivítal výsledek amerických voleb titulkem „Návrat zabijáka“ a portrétem Donalda Trumpa v oranžové vestě a v poutech. Nicméně ani íránští konzervativci neříkají jednáním s Trumpem ne.

„Vůle k jednání vystupuje do značné míry z pragmatického konzervatismu, který je reprezentován nejvyšším duchovním vůdcem Sajjídem Alím Chameneím. Už při sestavování nové íránské vlády se několikrát vyjádřil v tom smyslu, že pragmatismus by měl zvítězit. Což dává určitý mandát prezidentovi Pezeškjánovi s tím začít,“ říká pro Seznam Zprávy politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně.

Kraus zdůrazňuje, že navzdory vzniku nové vlády je tím, kdo musí posvětit takové bezpečnostní, zahraničně politické rozhodnutí, právě Chameneí. On stanovuje limity, v jejichž rámci může jednat vláda.

„Íránci se opravdu potřebují na něčem domluvit, aby si odlehčili od těch dusivých mezinárodních sankcí. Íránská vůle tady určitě je a vychází z nejvyšších pater režimu,“ dodává politolog.

A za pravdu mu dává i schůzka íránského velvyslance s Trumpovým blízkým poradcem Elonem Muskem, k níž došlo v pondělí v New Yorku. Íránští představitelé, kteří o ní informovali NYT, ji označili za „dobrou zprávu“ s tím, že průběh setkání byl „pozitivní“. Schůzka na tajném místě podle nich trvala déle než hodinu.

Íránské vedení diskutuje o dvou konkurujících si strategiích, řekl NYT bývalý viceprezident Muhammad Alí Abtahí.

První z nich je neústupnost a posílení proxy milicí v regionu tak, aby odstrašily případné útoky Izraele i Spojených států. Takovými proxy skupinami jsou nejen palestinský Hamás a libanonský Hizballáh, ale i šíitské skupiny v Iráku nebo jemenští Húthíové.

Druhou strategií je naopak jednání s Trumpovou administrativou, které by mohlo pomoci churavějící ekonomice. A i mezi konzervativci jsou lidé, kteří už nevidí jinou alternativu, jak ekonomickou krizi zmírnit či zastavit. K ní se přidává neoblíbenost režimu u veřejnosti, která se s každým dalším propadem životní úrovně prohlubuje.

Otázkou je, jak by mohla případná dohoda mezi oběma státy vypadat. „Kdyby to byla dohoda podobná JCPOA (dohoda o kontrole íránského jaderného programu uzavřená Obamovou administrativou, pozn. red.) , dovedu si představit, že by to bylo pro Íránce akceptovatelné. Problém ale nastává v tom, jestli něco takového bude chtít i druhá strana, protože Donald Trump stál za tím, že tato dohoda, která byla respektována a dodržována, byla jednostranně Američany vypovězena,“ připomíná Kraus.

Poukazuje přitom i na další faktory, které mohou jednání ovlivnit, jako jsou konflikty v Pásmu Gazy, Libanonu i na Ukrajině. Pokud by například skončila ruská válka na Ukrajině, zmizel by další z klínů vražený mezi USA a Írán kvůli íránské vojenské a technologické podpoře Rusku.

Zatímco v Íránu se diskutuje o přístupu k Trumpově administrativě, v USA ministerstvo spravedlnosti obvinilo 51letého Afghánce Farhada Šakeriho z plánu Donalda Trumpa zavraždit.

Žalobce u soudu v Manhattanu se domnívá, že muže instruoval nejmenovaný důstojník Íránských revolučních gard, aby v září vypracoval plán na zabití republikánského kandidáta. Šakeri zůstává na svobodě, podle Američanů se skrývá v Íránu.

Odborník na Írán Josef Kraus to nepovažuje za příliš reálné. „Celé to považuji za nepravděpodobnou konspiraci. Je možné, že nějací jednotlivci mohli plánovat atentát, ale nedovedu si představit, že by to bylo součástí íránské zahraniční politiky. Kdyby to bylo úspěšné a provalilo by se, že za atentátem byli Íránci, tak by to reálně znamenalo válku mezi Spojenými státy a Íránem. Tu Íránci vůbec nechtějí,“ argumentuje.

Ministerstvo spravedlnosti také obvinilo dvě další osoby údajně naverbované k zabití amerického novináře, který byl otevřeným kritikem Íránu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Bagheí řekl, že podobná obvinění z pokusů o atentát na americké prezidenty byla vznesena již v minulosti a Írán je považuje za nepravdivá.

Podobné kroky podle něj riskují „další zkomplikování vztahů mezi Íránem a USA“.