Trump k Putinovi a Zelenskému: Přisvojte si oba vítězství a zastavte zabíjení

Tisková konference ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského skončila. Americký prezident Donald Trump je na cestě na Floridu.

Online reportáž z jejich jednání tedy končí. Děkujeme za pozornost.

„Měli jsme produktivní setkání,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod tiskové konference. Mluvili o protivzdušné obraně, záchraně ukrajinských dětí unesených do Ukrajiny i spolupráci v oblasti dronů.

Zelenskyj potvrdil, že debatovali také o prodeji střel dlouhého doletu, ale s ohledem na citlivost celé záležitosti se k tomu odmítl vyjádřit podrobněji. „Rusko se bojí tomahawků, vědí, co dokážou v kombinaci s dalšími ukrajinskými zbraňovými systémy,“ řekl později.

O ukrajinských útocích na ruskou energetickou infrastrukturu prý s Trumpem nemluvili.

Prezidenti probrali i nadcházející Trumpovu schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti. Její přesný termín zatím není jasný. „Důvěřujeme Spojeným státům, máme důvěru v to, že prezident Trump chce ukončit tuto válku,“ řekl ukrajinský prezident.

Tématem schůzky byly podle něj také budoucí bezpečnostní garance pro Ukrajinu. Trump rozumí, že nejnáročnější budou debaty o územních otázkách, řekl Zelenskyj.

„Setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bylo velmi zajímavé a srdečné, ale řekl jsem mu, stejně jako jsem to důrazně navrhl prezidentu Putinovi, že je čas zastavit zabíjení a uzavřít dohodu,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

„Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, ať rozhodne historie! Už žádná střelba, žádná smrt, žádné obrovské a neudržitelné výdaje. Tato válka by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem. Každý týden jsou zabíjeny tisíce lidí. Už ne, běžte domů v míru za svými rodinami,“ dodal Trump.

Ukrajinský prezident po jednání s Trumpem hovořil s lídry evropských zemí. Podle agentury Reuters o tom informovala ukrajinská média s odkazem na své zdroje.

Americký prezident odletěl ze svého sídla v prezidentském vrtulníku Marine One. Opustil Bílý dům, aniž by odpověděl na otázky novinářů. U reportérů se nezastavil ani na letišti, kde přestoupil do letadla Air Force One.

Má na víkend namířeno do svého golfového resortu na Floridě Mar-a-Lago.

Ukrajinský prezident odjel ze schůzky s šéfem Bílého domu. Reportéři před budovou viděli, jak nastoupil do svého vozu. Zatím nejsou známé žádné podrobnosti z jednání za zavřenými dveřmi.

Zelenskyj by měl každou chvílí vystoupit na tiskové konferenci z parku před Bílým domem, píše BBC.

Ukrajinský prezident Zelenskyj po začátku války opakovaně řekl, že nebude nosit oblek dokud válka neskončí a na projev solidarity se svými vojáky nosil pouze vojenský oděv. Letos se jeho styl začal měnit. V únoru ho v Bílém domě kritizovali právě mimo jiné proto, že si na schůzku s Trumpem nevzal oblek.

„Obléká se pro své pohodlí,“ řekl jeho návrhář Viktor Anisimov v rozhovoru pro deník The New York Times..

Dodal, že většina lidí se nezajímá o Zelenského oděv, spíš se ptají, kdy skončí válka. „Moje máma mi vždy říká, ať se ho zeptám kdy to bude,“ sdělil návrhář a dodal, že se ho nikdy nezeptal.

Když byl v lednu osloven, aby se staral o oblékání ukrajinského prezidenta, plánoval prezidenta posunout vhodnějším směrem, ale hned v únoru přišla zmíněná kritika v Bílém domě.

Anisimovův úkol - vylepšit styl oblékání ukrajinského prezidenta - byl najednou ošemetný. Kdyby se po situaci v Bílem domě Zelenskyj vzdal svého vojenského oděvu, vypadalo by to, jako že se přizpůsobuje Trumpovi. Návrhář se proto rozhodl pro postupnou změnu. Tentokrát už ho americký prezident veřejně pochválil za „stylové sako“.

Donald Trump se pravděpodobně rozhodl dát Vladimiru Putinovi další šanci ukončit válku, aniž by Rusku hrozily sankce nebo aby Ukrajině prodal střely s plochou dráhou letu Tomahawk, píše ve svém rozboru úvodních prohlášení Trumpa a Zelenského reportér Seznam Zpráv zaměřující se na Ukrajinu a Rusko Martin Novák:

Americká a ukrajinská delegace jednají v Bílém domě u společného oběda. Fotograf agentury Reuters Jonathan Ernst zachytil, co se bude podávat:

Prezidenti a jejich delegace se odebrali k jednáním za zavřenými dveřmi. Přinášíme pět hlavních závěrů z úvodu schůzky.

Dodání střel Tomahawk na Ukrajinu by znamenalo velkou změnu. Jde o střelu, která letí velmi nízko a vyhýbá se radarům protivzdušné obrany, kopíruje zemský povrch. Dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti 1600 až 2500 kilometrů. Dosud mohou Ukrajinci používat britské rakety Storm Shadow a americké ATACMS s doletem 300 kilometrů.

Pokud by tedy ukrajinská armáda odpálila Tomahawk ze svého území nebo z moře (Američané je v minulosti odpalovali hlavně z ponorek a lodí), teoreticky by mohla zničit nepřátelský objekt nejen v Moskvě nebo Petrohradě, ale až na Uralu.

Tomahawky jsou pět a půl metru dlouhé, nesou hlavici o hmotnosti půl tuny a jeden kus přijde na dva miliony dolarů. Spojené státy je začaly vyrábět v 70. letech uprostřed studené války se Sovětským svazem, ale velkou roli v konfliktech hrály až od 90. let.

Právě tyto střely odpálili Američané na úvod operace Pouštní bouře v roce 1991, která vedla k vytlačení Iráku z okupovaného Kuvajtu. Tomahawky zahájily také válku, která skončila v roce 2003 pádem režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Naposledy americká armáda střely použila letos v květnu při útoku na íránská jaderná zařízení.

„Tomahawky mají na ruské straně ekvivalent ve střelách Kalibr nebo Ch-101. Rusové je odpalují z lodí nebo ze strategických bombardérů. Případně i rakety Iskander, odpalované ze země,“ vysvětluje Seznam Zprávám slovenský vojenský analytik Vladimír Bednár.

„Účinnost sestřelení takových střel ukrajinskou protivzdušnou obranou se pohybuje na úrovni zhruba 50 procent. Lze předpokládat, že ruská efektivita likvidace tomahawků by mohla být obdobná,“ přemítá.

„Jenže ruské území je obrovské a Rusko má mnoho cílů, které nemůže všechny ochránit protivzdušnou obranou. A tomahawky mají rozhodně větší ničivou sílu než drony, kterými Ukrajinci už nyní úspěšně zasahují ruské rafinerie a další místa,“ poukazuje na slabinu země, která už přes tři a půl roku vede plnohodnotnou válku proti svému sousedovi.

Trump sice řekl, že o dodání střel dlouhého doletu Tomahawk na Ukrajinu budou se Zelenským jednat, ale později naznačil, že to nejspíš nebude na pořadu dne. „Doufejme, že válku dokážeme ukončit bez tomahawků,“ prohlásil.

Podle něj Spojené státy střely samy potřebují. „Máme povinnost zajistit, aby USA měly zásoby,“ dodal Trump. Podle něj by jejich dodání Ukrajině znamenalo eskalaci – to jsou slova, která v této souvislosti zaznívala v posledních dnech z Moskvy.

Zelenskyj o střely znovu projevil zájem. „Potřebujeme tomahawky,“ řekl. Zároveň ale naznačil existenci i jiných možností.

Podle něj má i Ukrajina Američanům co nabídnout. „Spojené státy jsou velmi silné,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina jim ale prý může pomoci s výrobou dronů. Jeho země má s jejich produkcí a nasazením bohaté zkušenosti, jde o nejdůležitější zbraň války. Trump projevil o ukrajinské drony zájem.

„Nenávidí se. Nemají se rádi,“ komentoval Donald Trump vztah mezi prezidenty Ukrajiny a Ruska, když dostal otázku, jestli je lepší vyjednavač Vladimir Putin nebo Volodymyr Zelenskyj. „Mají mezi sebou spoustu zlé krve,“ dodal.

Zelenskyj zase dostal otázku na to, jaký je rozdíl mezi diplomatickým přístupem Trumpa a jeho předchůdce Joea Bidena. „Prezident Trump má šanci válku ukončit. Prezident Biden už není prezident, a tak nemá šanci ukončit tuto válku,“ odpověděl Zelenskyj. Trump prohlásil, že „jeden z nich je kompetentní a druhý zcela nekompetentní“.

Oba prezidenti se neshodnou v názoru na to, zda chce Putin ukončit válku. Podle Trump si to přeje, podle Zelenského je nutné ho k tomu „dotlačit“.

Trump a Zelenskyj už zasedli v Bílém domě k jednacímu stolu. Na americké straně byli kromě prezidenta také viceprezident J. D. Vance a ministři zahraničí, obrany, financí. Delegace se sešli v místnosti, kde obyčejně zasedá americká vláda.

Trump na úvod prohlásil, že věří ve vyřešení války na Ukrajině. „Věci jdou velmi dobře,“ zhodnotil. Zopakoval, že tento konflikt zdědil po předchozí administrativě.

Trump pochválil Zelenského sako. „Myslím, že vypadá krásně v tom saku. Doufám, že si lidé všimnou. Je opravdu velmi stylové,“ řekl americký prezident.

Při onom únorovém setkání, které skončilo krachem, v Bílém domě kritizovali ukrajinského prezidenta za to, že si neoblékl oblek. Na dotaz ohledně možných dodávek střel dlouhého doletu, odpověděl, že o tom budou jednat.

Zelenskyj v úvodu znovu vyzval k uzavření příměří a snaze dostat Rusko k vyjednávacímu stolu. „Chceme jen mír, to je to důležité,“ prohlásil Zelenskyj. „Ta nejdůležitější věc pro ukrajinský lid, který čelí každý den útokům, jsou silné bezpečnostní garance,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu. Americký prezident Donald Trump ho jako tradičně přivítal u vchodu, prohodili několik slov a pak se přesunuli dovnitř.

Zelenského cíl je dnes jasný: Chce Trumpa přesvědčit, aby Ukrajině poskytl střely s plochou dráhou letu Tomahawk, kterými by jeho země dokázala zasáhnout cíle daleko na ruském území. Hodily by se mu ale i dodávky dalších zbraní. Chce také Trumpa přesvědčit k prohloubení spolupráce obou zemí, například při vývoji dronů.

Ruský prezident Vladimir Putin nicméně v předvečer schůzky telefonicky žádal, aby Trump zmíněné střely Ukrajině neprodával. Šéf Bílého domu dřív naznačil, že by s dodávkami souhlasit mohl, ale po hovoru s Putinem se vyjádřil zdrženlivěji.

Začátek schůzky byl avizovaný na 19:00 středoevropského letního času, ale na příjezd ukrajinského prezidenta se stále čeká. Zpoždění ale nemusí naznačovat žádný problém, při podobných setkáních bývají běžná.

„Šanci na mír by se nikdy nemělo bránit. Kontext ohlášeného setkání Trump–Putin v Budapešti je ale neúprosný, než aby nám dovolil si myslet, že teď už opravdu válka na Ukrajině skončí,“ domnívá se vedoucí komentářové rubriky Seznam Zpráv.

„Je to trapné pro EU i NATO,“ komentoval pro agenturu Reuters plán druhého summitu Trump-Putin vysoce postavený evropský představitel. „Načasování je klíčové. Hrozba Tomahawků (dodání střel na Ukrajinu, pozn. red.) roste a zničehonic se chce Putin sejít. Ale pokud Trump dokáže něco vymyslet, měl by to udělat,“ dodal.

Podle experta na geopolitiku Botonda Feledyho se Putin díky volbě Budapešti může pokusit „trefit několik ptáků jedním kamenem“. „Povede rozhovory o válce na Ukrajině ve státě EU, aniž by se jich zúčastnili lídři EU,“ podotkl analytik v rozhovoru pro agenturu Reuters.

„Putin tak symbolicky udeří Evropu do břicha mnohem silněji hned na několika úrovních, než kdyby se ta schůzka konala v Turecku nebo jinde,“ podotýká Feledy. Podle něj je možné, že z jednání bude stejně jako v srpnu na Aljašce vyloučený Zelenskyj. To by mohlo potenciálně zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Budapeští a Kyjevem.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal už v roce 2023 zatykač na Putina. Důvodem je podezření z nařízení nelegálních deportací dětí z okupovaných území Ukrajiny po ruské invazi 24. února 2022.

Orbánovské Maďarsko oficiálně letos v červnu oznámilo generálnímu tajemníkovi OSN, že odstupuje od Římského statutu, tedy zakládající smlouvy Mezinárodní trestní soudu.

Podle článku 127 Římského statutu ale vystoupení nabude právní účinnosti až po roce, tedy 2. června 2026. Do té doby zůstává Maďarsko plnoprávným členem ICC a je stále povinno spolupracovat na vyšetřováních a vydávání zatykačů.

Přesto se Putina zatknout nechystá. „Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil v pátek podle agentury ČTK šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

Bez komplikací se ale neobejde ani hledání cesty, kterou se Putin vydá do Budapešti na očekávané druhé setkání s Trumpem v tomto roce. Podrobně v následujícím textu: