Článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu uvedl, že Ukrajina potřebuje přímé rozhovory s Moskvou, aby mohla v oblasti Donbasu na východě země ukončit válku proti silám, které mají ruskou podporu.
„Musíme říct pravdu, že válku nebudeme schopni zastavit bez přímých jednání s Ruskem. Dnes to již uznávají všichni vnější partneři, ale někteří vnitřní to neuznávají,“ řekl Zelenskyj. „Nebojím se přímého rozhovoru s nimi, nebojíme se přímého dialogu,“ prohlásil ve výročním projevu před parlamentem.
Zelenskyj mluvil v době, kdy v lotyšské Rize končí setkání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Spojenci odsoudili seskupování ruských vojáků na ukrajinsko-ruské hranici.
Jednání Ruska označil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg za „nevyprovokované a nevysvětlené“. Odradit Rusko od možného útoku chce NATO prostřednictvím ekonomických a politických sankcí. Na možném posílení vojenských kapacit ve východním křídle NATO se státy neshodly.
„Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny,“ řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí. Požaduje nicméně, aby země byla ve svém jednání transparentnější a ustoupila od útočné rétoriky.
Kromě desítek tisíc vojáků na ukrajinsko-ruské hranici Moskva na místě shromažďuje i vojenskou infrastrukturu včetně těžkých zbraní, dělostřelectva nebo bezpilotních letounů, uvedl Stoltenberg. Podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala se ruských vojáků v pohraničí nachází přes 100 tisíc, cituje jeho slova server Euronews. Země se navíc domnívá, že migrační krize na hranicích Evropské unie a Běloruska s aktuálním jednáním Ruska souvisí.
Ukrajina proto požaduje, aby NATO představilo protiruské sankce a kroky, které povedou k posílení vojenské spolupráce s Kyjevem. Severoatlantická aliance by se podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby měla podílet na odstrašení Ruska od útoku na Ukrajinu, řekl před setkáním v Rize.
„Vyzveme spojence, aby zapojili Ukrajinu do sestavování odstrašovacího balíku,“ řekl podle agentury Reuters novinářům Kuleba. Součástí takového souboru má podle něj být příprava ekonomických sankcí vůči Rusku, pokud se Moskva „rozhodne pro nejhorší scénář“. Kuleba alianci rovněž vyzval k posílení vojenské a obranné spolupráce s Ukrajinou.
Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Blinken podle agentury Reuters na tiskové konferenci v Rize označil přesuny ruských jednotek v poslední době za „neobvyklé“.
V této souvislosti také poznamenal, že jakékoli akce Ruska zvyšující napětí by ve Spojených státech vyvolaly „velké znepokojení“. Řekl dále, že agrese ze strany Ruska na Ukrajinu bude mít vážné následky.
Moskva nicméně možný útok popírá a Severoatlantickou alianci varuje, aby na Ukrajině nepřekročila pomyslnou míru toho, co je pro Rusko stále ještě přípustné. „Vytváření takových hrozeb (na Ukrajině) pro nás znamená překročení červené čáry. Ale doufám, že k tomu nedojde. Doufám, že zvítězí zdravý rozum, odpovědnost jak pro naše země, tak pro světové společenství,“ uvedl v úterý na zasedání investičního fóra ruský prezident Vladimir Putin.
„Jestliže se na území Ukrajiny objeví nějaký druh útočných systémů, doba letu do Moskvy bude sedm deset minut a v případě hypersonických zbraní pět minut. Jen si to představte,“ řekl dále. „Co máme v takové situaci dělat? Budeme muset vytvořit něco podobného ve vztahu k těm, kteří nás takto ohrožují. A můžeme to udělat hned,“ dodal. O možnosti rozmístit ruské jaderné zbraně na svém území, pokud by se alianční zbraně ocitly v Polsku, informoval v úterý běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dal ochotu jednat o konfliktu na východě Ukrajiny přímo s Putinem najevo už dříve. Šéf Kremlu k tomu tehdy řekl, že proti této myšlence není, ale „jednání pro jednání“ odmítl s tím, že by bylo nutné předem připravit odpovídající agendu.
Trvající zdrženlivý postoj potvrdil ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když podle agentury TASS dění v Donbase označil za „občanskou válku, kterou lze zastavit pouze jednáním Ukrajinců s Ukrajinci“. Odmítl přitom, že by Rusko bylo jednou ze stran tohoto konfliktu, čímž zopakoval dosavadní postoj ruského vedení v této věci.
