„Jsme připraveni na velké bitvy,“ hlásí Ukrajina. Rusko mezitím ostřeluje

Analytici předpovídají, že Rusko zahájí velkou ofenzivu od města Izjum směrem na západ na město Dnipro, píše to deník The New York Times s odkazem na americké armádní zdroje.

Rakouský kancléř Karl Nehammer by se v pondělí měl sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, informuje o tom agentura AFP. Nehammer nedávno přímo v Kyjevě navštívil i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už počet ukrajinských uprchlíků od začátku invaze vystoupal na 4,5 milionu lidí. Tak „masové vysídlování“ podle úřadu Evropa nezažila od 2. světové války. Asi 90 % lidí, kteří z Ukrajiny uprchli, jsou ženy a děti.

Dopady mezinárodních sankcí na ruskou ekonomiku jsou bezprecedentní a Spojené státy na ni budou dál vyvíjet tlak, řekl dnes v rozhovoru na televizi CNN poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Reagoval mimo jiné na otázku, jak mezinárodní společenství uvažuje o podmínkách pro přímé zapojení do války na Ukrajině, kde dochází k „masovému zabíjení“. Podle amerického tisku se množí otázky ohledně o efektivity ekonomických opatření namířených proti Moskvě.

Sullivan také ujišťoval, že Washington, který tento týden rozšířil sankce proti ruským bankám a „elitám“, bude dál na ruské hospodářství „tlačit“. Nový balík trestních opatření schválila také EU, rychlý konec dovozu plynu a ropy z Ruska se ale zatím nerýsuje. Sullivan dnes podle agentury Reuters uvedl, že prezident Biden vede s evropskými partnery rozhovory o omezení závislosti na ruské ropě.

V jihoukrajinském městě Cherson, které ruská armáda obsadila před několika týdny, dnes lidé demonstrovali proti ruské okupaci. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC protest zřejmě rozehnala armáda. Proti ruské invazi demonstroval dnes také v centru Moskvy ruský lidskoprávní aktivista Oleg Orlov a ve finské metropoli vytvořili improvizovaný památník dětským obětem z ukrajinského Mariupolu.

Stovky lidí se dnes v německém Hannoveru a Frankfurtu účastnily demonstrací proti ruské invazi na Ukrajinu. V obou městech manifestovalo i několik stovek Rusů, kteří protestovali proti údajné diskriminaci rusky mluvících občanů a také za mír. Informovala o tom agentura DPA. Akce v obou městech se konaly za přísného dohledu policie. Podle agentury Reuters byly všechny manifestace pokojné.

Protestovalo se i v sobotu:

Ukrajina doposud už identifikovala kolem 500 osob podezřelých z válečných zločinů spáchaných od začátku agrese, kterou Rusko zahájilo 24. února. Britské televizní stanici Sky News to dnes řekla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová.

V nejnovějším reportu britských zpravodajských služeb zveřejněném ministerstvem obrany stojí, že Rusko kvůli velkým ztrátám bude verbovat nové posily z řad „dlouho vysloužilých vojáků“. Kromě toho bude podle Britů Moskva chtít také naverbovat vojáky z moldavského Podněstří.

Letiště u města Dnipro je po ruském ostřelování zcela zničené, píše CNN s odkazem na místní ukrajinské úřady. „Z letiště už nic nezbylo. Rakety tam ale nepřestávají dopadávat,“ stálo podle americké televize v prohlášení.

Obyvatelé ukrajinského Mariupolu jsou násilně zadržováni v táboře v regionu Penza v Ruské federaci, informovala ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. V současné době je zde zadržováno více než 400 Ukrajinců, z nichž většina jsou ženy a děti, a to včetně kojenců, řekl Denisovová. Dětí má být v táboře 147, uvedla ombudsmanka.

Slovensko by podle názoru ministra vnitra Romana Mikulce (OLaNO) mohlo Ukrajine poslat i stíhačky MiG-29. V diskuzním pořadu V politice stanice TA3 ale ministr zároveň řekl, že tato možnost podle něj zatím není „ve hře“, píše deník Pravda. „Podle mého názoru tu už dávno neměly být,“ řekl ministr ohledně stíhaček ruské výroby.

V diskuzní relaci Za 5 minut 12 RTVS pak ministr obrany Jaroslav Naď (OLaNO) potvrdil, že Slovensko jedná s Ukrajinou o možné dodávce samohybných houfnic Zuzana. Doplnil, že v tomto případe by nemělo jít o darování, ale o prodej. Zda půjde o verzi Zuzana 2000 nebo Zuzana 2 je podle něj otázkou debaty, píše Pravda.

Ohledně dosluhujících stíhaček MiG-29 bude podle ministra obrany problém „udržet je ve vzduchu“, protože ze Slovenska odchází ruští mechanici, ktěří měli na starost jejich údržbu. „Zdá sa. že ruská strana neplní své smluvní vztahy,“ řekl ministr s tím, že „čím dříve se MiGy rozhodneme uzemnit, tím lépe“.

Ukrajinští zdravotníci z řad uprchlíků před válkou budou moci v Česku první tři měsíce pracovat bez uznání diplomu. Počítá s tím návrh, který ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce dnes Válek dále uvedl, že zhruba z 300.000 uprchlíků, kteří dorazili do Česka z Ukrajiny, se zatím do systému zaregistrovaly jako zdravotničtí pracovníci „spíše stovky“ lidí.

„Velmi rychle jim chci umožnit, aby mohli pracovat na odděleních ve všech zdravotních zařízeních, a to lékařům i sestrám,“ řekl ministr. „Těm, kteří mají zájem, chci umožnit udělat si aprobaci. Chci jim to zjednodušit, ale v souladu se zákonem. Chci, aby to bylo korektní, jednoduché, férové,“ dodal.

V televizním rozhovoru ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pravděpodobně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem až po očekávané velké bitvě o východní oblast Donbasu.

Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že jeho síly provedly raketové údery v ukrajinské Dněpropetrovské, Mykolajivské a Charkovské oblasti.

„V noci ve vesnici Zvoněcké v Dněpropetrovské oblasti vysoce přesné rakety zničily velitelství a základnu nacionalistického praporu Dněpr… Vysoce přesné střely v oblasti obce Stará Bohdanivka v Mykolajivské oblasti a na vojenském letišti Čuhuiv v Charkovské oblasti zničily odpalovací zařízení ukrajinských protiletadlových raketových systémů S-300,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov. Deník The Guardian nicméně uvádí, že ukrajinská strana dosud zásah zmíněných míst nepotvrdila.

Ruští vojáci zakázali obyvatelům města chodit na shromáždění a vyhrožují místním, že je odříznou od komunikace, vody, plynu i topení, uvádí ukrajinská média. Ve městě v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny žije necelých 50 tisíc lidí.

Rostoucí ztráty lidské síly při invazi na Ukrajině chce Moskva nahradit vysloužilci, kteří armádu opustili v posledních deseti letech. Informovala o tom dnes britská vojenská zpravodajská služba. Moskva je, pokud jde o vlastní ztráty, velmi zdrženlivá, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale připustil, že jsou značné. Podle Kyjeva je už z boje vyřazeno 19.300 ruských vojáků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém agentuře AP zopakoval, že je ochoten jednat s Moskvou o míru, přestože pokračují ruské útoky na civilní obyvatelstvo. „Nikdo nechce vyjednávat s lidmi, kteří mučí tento národ. To je pochopitelné. Ale nechceme ztratit příležitosti, pokud ji máme, k diplomatickému řešení,“ řekl mimo jiné.

Podle britské vojenské rozvědky, jejíž informaci dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo obrany, k záměrům Moskvy, jak zvýšit údernou sílu na Ukrajině, patří také snaha získat rekruty z Podněstří, které ovládají proruští separatisté.

Papež František při dnešním kázání na Svatopetrském náměstí vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině, které by podle něj mělo vést k dosažení míru prostřednictvím skutečných jednání. Na Květnou neděli, kterou začíná předvelikonoční svatý týden, se ve Vatikánu podle agentury Reuters shromáždily desetitisíce věřících.

„Odložte zbraně. Nechť začne velikonoční příměří, ale ne proto, abychom znovu nabili zbraně a pokračovali v boji. Ne. Příměří k dosažení míru prostřednictvím skutečných jednání,“ řekl František na závěr kázání.

Papež mimo jiné prohlásil, že „hloupost války“ vede lidi k páchání „nesmyslně krutých činů“. Vyjádřil také lítost nad „nespravedlivou smrtí“ manželů, synů, uprchlíků prchajících před invazí, mladých lidí, ale i „vojáků vyslaných zabíjet své bratry a sestry“.

Absolvoval jsem s Olafem Scholzem telefonický rozhovor, řekl ukrajinský prezident. „Oba jsme zdůraznili, že všichni viníci válečných zločinů by měli být identifikováni a potrestáni. Jednali jsme také o protiruských sankcích, obraně a finanční podpoře Ukrajiny,“ uvedl Volodymyr Zelenskyj na twitteru.