Jednání o Černém moři může Kyjev připravit o úspěch. A bojí se i státy NATO

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zklidnění situace v Černém moři už se mezi ukrajinskou a ruskou stranou podařilo jednou vyjednat, a to už v prvním roce války, kdy se obě strany dohodly na vývozu obilí. Teď s dalším pokusem a snahou vytvořit širší dohodu přicházejí Spojené státy.

Námořní bezpečnost se stala hlavním tématem pondělní schůzky v saúdskoarabském Rijádu mezi americkými a ruskými diplomaty, oznámil mluvčí Kreml Dmitrij Peskov. Konkrétní závěry ze schůzky ale zatím nejsou. Jednání podle agentur skončilo po dvanácti hodinách, prohlášení se očekává v úterý.

Pozastavení bojů na moři by obnášelo atraktivní body pro obě strany. Zatímco Rusko by z něj mohlo těžit vojensky, a oslabit tak jednu z neúčinnějších vrstev ukrajinské obrany, Kyjevu by mohla pomoci volnější cesta pro export obilí, které pro něj zůstává ekonomicky zásadní.

Cesta k uzavření dalšího, alespoň selektivního příměří ovšem bude komplikovanější. Napovídají tomu protichůdná prohlášení amerických a ruských představitelů.

Moskva na jedné straně deklarovala, že by ráda obnovila dohodu o obilí z roku 2022. Vidina Spojených států na klid v Černém moři je ovšem rozsáhlejší. V nedělním vysílání americké televize CBS hovořil americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz o tom, že by mohlo vzniknout i „námořní příměří“. Navrhl, že by to vedlo k diskuzi o „linii kontroly, která je skutečnou přední linií“.

Otázkou také zůstává, jakým způsobem by se k tomu postavila ukrajinská strana. Pro ni by totiž podobná dohoda mohla znamenat významnou vojenskou ztrátu. Od začátku války se jí podařilo úspěšně vytlačit ruské síly ze západní části moře, což zůstává jedním z nejvýraznějších vojenských úspěchů Kyjeva ve více než tři roky trvající válce.

Minimálně po bezpečnostní stránce by tak Ukrajina z částečného námořního příměří příliš netěžila.

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že v současnosti má jeho země „situaci na moři pod kontrolou“. Podle něj by tak rozhovory „ve skutečnosti nic nezměnily“.

Ukrajinský opoziční poslanec Oleksij Gončarenko pak pro stanici BBC poznamenal, že příměří na moři by přineslo výhody Rusku. „Ale pokud do něj zahrneme zastavení útoků na přístavní infrastrukturu, zastavení odpalování raket z ruských vojenských plavidel v Černém moři, může to být dobrý krok,“ podotkl.

Že by dohoda byla výhodnější pro Moskvu, podotýká i analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Vidíme, že minimálně v roce 2023 zde došlo k jedněm z nejúspěšnějších ukrajinských operací, právě v případě vyhnání ruské Černomořské flotily přímo z Krymu a města Sevastopol. Moskva by těžila z toho, že by Ukrajina přišla o oblast, do které investovala hodně prostředků, rozvíjela tam svou bezpečnost na moři, včetně dronů,“ popsal pro Seznam Zprávy Havlíček.

Dodává ale, že by z toho těžila i Ukrajina. „Ruská strana se snaží využívat Černé moře k podkopávání ukrajinského ekonomického modelu. Zejména tedy útoky na černomořské přístavy, ať už to je v Oděse, nebo v dalších několika klíčových místech, která Ukrajina využívá k vývozu primárně tedy agrární produkce na světové trhy, ale i celé řady dalších komodit.“

Taková dohoda by se pak dotkla i dalších států na pobřeží Černého moře. Deník Financial Times (FT) popsal, že představitelé Rumunska a Bulharska se obávají jakýchkoli významných změn stávajícího stavu. Domnívají se, že by se tím mohl rozšířit operační prostor ruského námořnictva.

Jakákoli dojednaná dohoda tak bude podle očekávání výhodná pro Moskvu a mohla by ovlivnit bezpečnost těchto evropských zemí, aniž by jim dala možnost vyjádřit se.

„Jde o naše sousedství a my Rusům nevěříme, pokud jim bude umožněna větší volnost,“ řekl pro FT jeden z představitelů balkánských států.

Omezení útoků by navázalo na dřívější selektivní pozastavení bojů, které se už teď má týkat útoků na energetickou infrastrukturu. Obě strany se ovšem vzájemně obviňují z porušování tohoto příměří.

Od začátku také panoval rozkol v tom, jak ambiciózní mají pondělní jednání v Saúdské Arábii být. Většinou se o nich mluvilo pouze jako o technických rozhovorech, které mají doladit už zmíněné dohody z minulého týdne.

Tomu nasvědčuje i velmi skoupé prohlášení ukrajinské delegace po nedělním jednání s Američany. Pro tuto verzi svědčí i složení ruského týmu, ve kterém chybí těžké váhy diplomacie.

Spojené státy ovšem vyjádřily naději, že se podaří „realizovat a rozšířit částečné příměří“. Waltz dokonce vyslovil myšlenku zahájit rozhovory o dohodě o „linii kontroly“ mezi oběma stranami nebo i tom, jak by mělo fungovat kontrolování a udržování míru při případném příměří.

Prohlášení Trumpova blízkého poradce zapadají do dlouhodobých snah americké administrativy o co nejrychlejší uzavření příměří a následně i mírové dohody. Ta by podle jejích prohlášení mohla vzniknout do Velikonoc.

Pokusy ale naráží na neshody obou stran na zásadních bodech, přičemž Moskva dlouhodobě odmítá ustoupit ze svých základních požadavků, včetně územních nároků na velkou část Ukrajiny.

Nepřistoupila ani na debaty o třicetidenním úplném příměří, o kterém jednaly Spojené státy s Ukrajinou a Kyjev s ním souhlasil. Kreml deklaroval už dříve, že bude chtít komplexní dohodu, která by ale v mnoha otázkách musela přistoupit na jeho požadavky.

„Významnou část ruské strategie tvoří také snahy o to, přesunout zodpovědnost za co nejvíce nezdarů takovýchto vyjednávání na Ukrajinu. To znamená ukázat na ni, že porušuje příměří nebo že není konstruktivní. To bude rétorika, kterou uslyšíme z Ruské federace ještě hodně,“ očekává Havlíček.

Vedle debat o uzavření dohod tak panují rovněž obavy o jejich dodržování. Ruské útoky na ukrajinské území nadále pokračují. Například v pondělí dopadly ruské rakety na ukrajinské město Sumy a zranily desítky lidí.

„Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastrukturní zařízení města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar. Také Rusko hlásí, že ukrajinské útoky na jeho území pokračují.