Jednání na hraně červených linií. Některá tabu mohou padnout, soudí analytici

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Myslím, že jsme se dohodli s oběma, doufám, že to udělají,“ vzkázal americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu výrokem naznačil, že se podařilo dosáhnout dohody s oběma válčícími stranami. Vzápětí ovšem dodal, že se na příměří dohodl s Ruskem a s Ukrajinou se teprve musí dohodnout.

„Myslel jsem, že bude jednodušší jednat se Zelenským. Zatím to bylo těžší,“ uvedl Trump. Ukrajinského prezidenta ve středu obvinil z toho, že poškozuje mírová jednání, jelikož odmítá přijmout americký návrh a souhlasit s uznáním ruské kontroly Krymu.

Zda se podaří dohodu vyjednat, zůstává v tuto chvíli otázkou. Ze zpráv, které se dosud objevily, vyplývá, že Trumpův návrh obsahuje požadavek, který byl dosud za „červenou linií“ Kyjeva. Už v minulosti byla ovšem napadená země nucena z původních požadavků slevit.

Seznam Zprávy ve spolupráci se zahraničně-politickými analytiky shrnují, jaké červené linie si jednotlivé strany v minulosti vytyčily a kde leží nyní. A odhadují, kde se nachází v případě Washingtonu pod Trumpovou taktovkou.

Otázka červených linií se dostala do popředí v posledních dnech po tom, co Spojené státy podle uniklých informací přišly s návrhem, na jehož základě by uznaly nezákonnou anexi Krymu Ruskou federací a do budoucna rozvolnily sankce. Moskva by výměnou za to ukončila boje na Ukrajině, ačkoliv se nyní těší na frontě převaze, byť šanci na rozsáhlý průlom momentálně nemá.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dal najevo, že Ukrajina s takovým návrhem souhlasit nebude. V úterý vzkázal, že ruskou anexi Krymu neuzná, jelikož je to v rozporu s ukrajinskou ústavou. Už dříve přitom avizoval, že právě uznání jakýchkoliv okupovaných území za ruská je tou nejzásadnější červenou linií, co Kyjev má.

„Potřebujeme Trumpa, potřebujeme Spojené státy. Viděli jsme ostatně, co se stalo, když pozastavily dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací. Samozřejmě ale máme červené linie,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy politolog Oleksij Haran z ukrajinské Kyiv-Mohyla Academy.

Červené linie Kyjeva se podle něj týkají nejen uznání okupovaných území, ale také demilitarizace země.

„Proto jsme nemohli přijmout to, co bylo navrženo v Istanbulu (v prvním roce války, pozn. red.). Pokud bychom tak učinili, zůstali bychom zranitelní vůči další ruské agresi. Potřebujeme záruky - alespoň v podobě dostatečně velkých dodávek zbraní nebo ekonomického tlaku na Rusko,“ dodává s tím, že není vyloučené, že Ukrajina bude muset přijmout další bolestivé kompromisy.

Podle odborníka na východní Evropu z Glasgowské univerzity Huseyna Aliyeva sice téma postoupení Krymu a dalších okupovaných oblastí bylo donedávna na Ukrajině tabu, ale teď už někteří ukrajinští představitelé tuto alternativu připouštějí.

„Nebude to oficiálně přijato, ale taková je realita a situace na místě, nic s tím nemůžeme udělat,“ odhaduje. Možný ústupek by se podle něj mohl týkat i ukrajinského vstupu do NATO, směřování do Aliance má Ukrajina také v ústavě, ale spojenci momentálně této variantě nejsou naklonění.

Jasnou překážku ale pro Kyjev nadále představuje možné obsazení území, které v tuto chvíli kontroluje. I to ale podle některých informací americký návrh obsahuje. „Jakékoli další územní ztráty pro Ukrajinu představují červenou linii a s největší pravděpodobností nebude souhlasit s tím, aby v rámci dohody odevzdala Rusku další území,“ myslí si Aliyev.

To ostatně odpovídá i výkladu, který listu The Independent pod podmínkou anonymity v březnu představil vysoce postavený ukrajinský zdroj. Podle něj má Kyjev čtyři klíčové požadavky ukončení války - žádné další území postoupené Rusku, včetně území v částečně okupovaných oblastech, návrat dětí deportovaných do Ruska, osvobození civilistů, které Rusko nezákonně zadržuje a mezinárodní bezpečnostní záruky.

Moskva si dlouhodobě diktuje řadu podmínek. Ruský prezident Vladimir Putin ve svých projevech opakovaně ujišťuje, že nehodlá ustoupit z požadavků na čtyři ukrajinské oblasti, které nelegálně anektoval v roce 2022. A přestože dodnes nemá pod kontrolou většinu tamního území, chlubí se před domácím publikem jejich ziskem.

Moskva trvá také na tom, aby Ukrajina byla „neutrální a demilitarizovaná“, čímž poukazuje na okleštění jejích bezpečnostních záruk, což by mohlo poškodit budoucí pozici Ukrajiny.

Podle Aliyeva má v tuto chvíli tři zásadní červené linie, které při mírových jednáních podle dosavadních prohlášení nehodlá překročit.

Moskva nechce ztratit žádné oblasti, které v tuto chvíli okupuje. Kdyby o ně přišla, vnímala by to jako prohru. Přijmout by podle Aliyeva Moskva nedokázala ani ukrajinský vstup do NATO. V neposlední řadě požaduje uvolnění sankcí.

Odborník nicméně odhaduje, že i na ruské straně je prostor pro ústupky. „Pokud by se rozvolnily sankce a bylo zaručeno, že Ukrajina nevstoupí do NATO, Rusko bude pravděpodobně ochotné ustoupit, pokud jde o kontrolu nad všemi čtyřmi regiony, které anektovalo,“ myslí si Aliyev.

Také Washington coby zprostředkovatel mírových jednání má své červené linie. Podle expertů oslovených Seznam Zprávami jsou ale nejrozvolněnější, což je důsledkem nevyzpytatelné povahy Donalda Trumpa.

„Trump je ve svém chování rozmarný, stačí se podívat na jeho přístup k celním sazbám,“ připomíná ředitel Centra mezinárodních studií na ukrajinské Národní univerzitě v Oděse Volodymyr Dubovyk.

Odborníci v poslední době upozorňují, že americkému prezidentu Trumpovi zřejmě dochází trpělivost a pomalu se zbavuje odpovědnosti za mírová jednání, která zatím nepřinesla žádné výsledky.

Podle Aliyeva by pro Washington a jeho další pokračování v mírových jednáních mohlo být potenciálně zlomové, pokud by se dostal do situace, která pro ně bude nevýhodná z finančního hlediska nebo při ní ztratí svou tvář.

Něco takového by podle něj nastalo, pokud by byla Ukrajina nucená přijmout tak velké ústupky, které by se v podstatě rovnaly kapitulaci země nebo by přišla o území bohatá na vzácné nerosty, o které Trump dlouhodobě usiluje.

„V takovém případě by k nim Spojené státy neměly přístup a to by potenciálně mohlo vypadat jako prohra, a proto se tomuto scénáři bude Trump chtít vyhnout,“ odhaduje Aliyev.

Podobně to vidí i expertka na Rusko Jenny Mathersová z Aberystwyth University. Podle ní se zdá, že Trump nemá červenou linii, co se týče činů, které Rusko na Ukrajině páchá. Trump v minulosti v reakci na ruské útoky vzkázal, že je „velmi naštvaný“ a „není šťastný“, razantních kroků se ale vyvaroval.

„Něco jiného by však bylo, kdyby Putin udělal něco, kvůli čemu by Trump vypadal hloupě, nějakým způsobem ho veřejně ponížil, “ uvedla pro ukrajinský server The Kyiv Independent.