„Lukašenko není idiot.“ Kyjev přiznal tajné jednání

Výsledkem tajných jednání Kyjeva s běloruskou diktaturou v Minsku je podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova i to, že na Ukrajinu už z Běloruska delší dobu nelétají rakety.

Budanov to v úterý prohlásil v pořadu Jiní lidé. Naději na to, že se Bělorusko zapojí do ruské války proti Ukrajině přímo, podle něj už ztratil i sám ruský prezident Vladimir Putin.

„Ať se nám Lukašenko líbí, nebo ne, není to idiot. On sám je tím prvním, kdo chce zabránit opakování situace z 24. února 2022. Tehdy nebyl jeho názor brán v potaz. Jak je vidět, poučil se z toho,“ řekl Budanov.

Šéf vojenské rozvědky dodal, že se i díky kontaktům s Lukašenkem povedlo zabránit vstupu Běloruska do války a opětovnému útoku na Kyjev a úderům z Běloruska.

Způsobů kontaktů s běloruskou diktaturou bylo podle Budanova více. „Využili jsme všechny možné prostředky, které jsme měli. Využili jsme dokonce jednoho poslance, to je také pravda,“ uvedl.

Poslance i přímo jmenoval. Mělo jít o Jevhenije Ševčenka, který byl zvolen na kandidátce prezidentské strany Služebník lidu. Z ní byl ovšem před dvěma lety vyloučen kvůli veřejné podpoře Lukašenkova režimu.

„Využíváme jeho možnosti komunikace a jeho vazeb už dlouho. V zásadě jsme se s tím nikdy netajili,“ dodal k tomu Budanov.

Ševčenko na Ukrajině platí za kontroverzního poslance a média o něm píšou jako o „Lukašenkovu fanatikovi“.

V létě 2020, když se v Bělorusku ve velkém protestovalo proti zfalšovaným prezidentským volbám a režim demonstranty zabíjel, mučil a věznil, vyzval Ševčenko Bělorusy, aby Lukašenkovi „odpustili jeho hříchy a zločiny“. Bělorusové podle něj protestovali, protože se nudili.

V dubnu o rok později se Ševčenko vydal do Minsku, aby se s Lukašenkem „poznal“ a diktátora skutečně v jeho kanceláři navštívil. Cesta prý byla z jeho vlastní iniciativy a jeho strana po něm pak chtěla vysvětlení.

O měsíc později ho strana Služebník lidu vyloučila ze svých řad. Předcházelo tomu Ševčenkovo pochválení Lukašenkova režimu za únos novináře Ramana Prataseviče z letadla společnosti Ryanair. Ševčenko také platil za politika, kterému byly blízké proruské postoje a jenž vystupoval na ruských propagandistických kanálech.

Běloruský nezávislý server Naša Niva píše o Ševčenkovi jako o (v Bělorusku) známé postavě, jež platí za lobbistu Lukašenkova režimu na Ukrajině. Jeho výroky a účasti na propagandistických akcích pak používala režimní propaganda k vytváření dojmu legitimity Lukašenkovy vlády.

Loni v březnu se měl Ševčenko údajně pokusit vycestovat do Polska. Kvůli zákazu, který platí pro muže od 18 do 60 let, ho ale celníci nepustili.

V červenci 2022 pak Ševčenko přišel na jednání parlamentu v uniformě ukrajinských ozbrojených sil, čímž –⁠ vzhledem ke své pověsti –⁠ vyvolal mezi poslanci poprask. Nakonec byl z jednání vyhnán kolegy kvůli „dehonestaci skutečných obránců Ukrajiny“.

Ševčenko posléze vysvětloval, že přišel v uniformě, „protože je na to zvyklý“. Dodal také, že ho rozvědka zapojila do „speciální operace“.

„Moje mise skončila, teď se chci přizpůsobit a pochopit, co je to parlamentní činnost v těchto podmínkách,“ tvrdil poslanec, který se loni v červenci zúčastnil schůzce parlamentu poprvé od začátku ruské invaze.

Budanov tudíž Ševčenkova loňská slova o úkolu od rozvědky potvrdil.

Výroky o jednání s běloruským režimem také částečně osvětlují vztahy Kyjeva a Minsku. Je tudíž otázkou, zda je Budanovo „prozrazení“ komunikace s Lukašenkem čistě náhodné. Následuje totiž jen krátce poté, co se v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůbec poprvé setkal s exilovou lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.

Setkání to bylo vskutku krátké – podání ruky a pár slov, ale náhodné pravděpodobně nebylo. Došlo k němu v německých Cáchách, kde Zelenskyj přebral Cenu Karla Velikého. Cichanouská byla na místě jako loňská laureátka.

Kyjev se dosud kontaktům s Cichanouskou, která žije v litevské emigraci, vyhýbal. Objevovaly se zprávy, že je to kvůli tomu, aby Zelenskyj Lukašenka „nedráždil“ a ten se nezapojil do agrese proti Ukrajině přímo a vojensky.

Ukrajinci se do této doby omezovali vlastně jen na kontakt s běloruskými dobrovolníky z pluku Kaustuse Kalinouského, který na Ukrajině válčí proti ruským okupantům.

Rezervované vztahy popsala loni na podzim v rozhovoru pro Seznam Zprávy i sama Cichanouská.

„Musím říct, že přístup Ukrajinců k Bělorusům je v tuto chvíli smíšený. (…) Vláda prezidenta Zelenského je velmi opatrná, pokud jde o veřejnou komunikaci s mojí administrativou. Domnívám se, že je to z toho důvodu, že nechtějí provokovat Lukašenka, a my Ukrajince nechceme nijak poškozovat,“ uvedla politička.

Přiznala tehdy, že si se Zelenským ještě ani nevolala a že pozvání do Kyjeva nedostala. Tvrdila ovšem, že její úřad má „velmi dobré a těsné vztahy na pracovní úrovni s poradci prezidenta Zelenského a ukrajinským parlamentem“.

Běloruská nezávislá média letos v lednu také s odkazem na nejmenované unijní diplomaty psala, že Ukrajinci chtěli zablokovat Cichanouské účast na oficiálních událostech na úrovni EU. Za příklad mělo sloužit, že nebyla pozvána na jednání Lublinského trojúhelníku, tedy platformy Litvy, Polska a Ukrajiny.

V únoru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak prohlásil, že nepovažuje schůzky s běloruskou opozicí za potřebné.

Tudíž –⁠ i když nedělní setkání se Zelenským v Cáchách proběhlo pouhou formou krátkého blahopřání, jistou váhu má. „Prohodili jsme pár slov, ale nebylo to plnohodnotné setkání. Přála bych si, aby naše první oficiální setkání bylo bilaterální, ne na cestách,“ uvedla k tomu Cichanouská.

Zároveň pro televizi Belsat uvedla, že je patrné, že ukrajinská strana otevřeněji komunikuje. Na mysli měla odpověď Zelenského na novinářský dotaz ohledně Běloruska, jenž dostal při své návštěvě Říma minulý pátek.

„Nevěřím, že Bělorusko je Rusko. Rusko dělá všechno pro to, aby se z Běloruska stalo Rusko… (…) Ale je tu přes 70 % obyvatel Běloruska, kteří jsou dnes proti Rusku, kteří nesouhlasí s válkou a podporují Ukrajinu. A to je velký rozdíl. To ukazuje, že navzdory informační politice, navzdory jakémukoli narativu, Bělorusové bojují,“ řekl ukrajinský prezident.

Cichanouská k Zelenského odpovědi uvedla, že „(Zelenskyj) rozumí situaci“. „Ale bez ohledu na to, jaká bude (Zelenského) komunikace, budeme podporovat Ukrajinu. Vítězství Ukrajiny je koneckonců v zájmu Běloruska,“ dodala.

Podle polského deníku Rzeczpospolita teď mohou se situací pohnout i trvající spekulace o zdravotním stavu běloruského diktátora. Ten se sice už opakovaně objevil na veřejnosti, ovšem viditelně není ve formě, a dál se proto objevují „klepy“ –⁠ například o možném onemocnění srdce.

„Myslím, že to seznámení se Zelenského a Cichanouské v Cáchách je důvodem pro aktivizaci kontaktů Ukrajiny s touto částí běloruské demokratické opozice,“ citoval polský list ukrajinského politologa Volodymyra Fesenka.