Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský prezident Vladimir Putin nakreslil Západu další červenou čáru, když tento týden oznámil první změnu jaderné doktríny od roku 2020. Na papíře si tak staví cestu k použití jaderných zbraní vůči Ukrajině či Západu, pokud se situace na bojišti změní v jeho neprospěch.
Konkrétně šéf Kremlu prohlásil, že Rusko bude nově považovat za důvod k použití jaderných zbraní „agresi proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, za účasti nebo podpory jaderného státu“ za „společný útok na Ruskou federaci“.
Putin také dodal, že Rusko by zvážilo „možnost“ použití jaderných zbraní, pokud by vůči němu byl zahájen masivní útok raket, letadel a dronů, což by představovalo „kritickou hrozbu“ pro suverenitu země.
Taková definice odkazuje nejen na Ukrajinu, která jadernými zbraněmi nedisponuje, ale také na vojenskou podporu, kterou dostává od zemí NATO s jadernými zbraněmi, jako jsou Spojené státy, Velká Británie a Francie.
Moskva by mimo jiné podle nové doktríny také útok na svého spojence Bělorusko považovala za útok na samotné Rusko a mohla by se mu bránit jadernými zbraněmi. Bělorusko a Rusko už roky tvoří svazový stát, který ale zůstává převážně na papíře.
Analýza: Jak reálná je ruská jaderná hrozba?
Rusko má propracovanou strategii využití jaderných zbraní v případě hrozícího neúspěchu v konvenční válce. Ale prohrává na Ukrajině už dost, nebo ještě ne? Hranice, kdy by Kreml nasadil jaderný arzenál, je nejasná.
Výhrůžky, které zřejmě budou obsažené v nové ruské jaderné doktríně, patří podle listu The Financial Times k nejpřímějším, které prezident vyslovil k použití jaderných zbraní od února 2022, kdy oznámil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Změna doktríny jako zdvižený prst pro Západ
Přesto se dá číst změna doktríny zejména jako varování pro západní země. Debaty o ní totiž přichází v době, kdy přes oceán probíhají jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy, v nichž Kyjev žádá o uvolnění zákazu na používání západních raket proti cílům hluboko na ruském území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj argumentuje tím, že by Kyjev byl díky omezení zákazu schopný zneškodnit ruská vojenská letiště, z nichž mohou startovat letouny vypouštějící řízené střely či klouzavé bomby na Ukrajinu a zbrzdit tak páchané škody.
Americký prezident Joe Biden nicméně v neděli řekl, že se ještě nerozhodl, zda nechá Ukrajinu použít rakety dlouhého doletu i k úderům proti cílům hluboko v Rusku. Právě obavy z ruské reakce jsou podle listu The New York Times nyní důvodem, proč ve Washingtonu váhají.
„Největší pozornost vzbudila slova, že v případě agrese nejaderného státu, který získá pomoc nebo podporu jaderného státu, může Rusko zvážit použití jaderných zbraní. Toto znění bylo speciálně navrženo tak, aby ovlivnilo současnou debatu o povolení Ukrajiny používat zbraně dlouhého doletu,“ popsal pro ruský nezávislý server Meduza vedoucí projektu ruských jaderných zbraní v Institutu OSN pro studium odzbrojení Pavel Podvig.
Jak by se změnily schopnosti Ukrajiny po souhlasu Západu.
Putin ostatně už dříve tento měsíc vyjádřil svou nespokojenost s těmito jednáními, když prohlásil, že by takový krok „znamenal, že země NATO - Spojené státy a evropské země - jsou ve válce s Ruskem“.
Přestože přesné znění nové doktríny není jasné a její části Putin pouze naznačil ve svém projevu, není pochyb, že vzhledem k autokratickému vedení země se tato oznámení v oficiálním dokumentu opravdu objeví.
Nynější znění ruské doktríny říká, že ruské jaderné odstrašování je namířeno zejména proti zemím a aliancím, které disponují jadernými zbraněmi. A má odlišnou formulaci pro druh konvenčního útoku, který by mohl vyvolat použití jaderných zbraní, a upřesňuje, že takový útok musí ohrožovat „samotnou existenci státu“.
Taktika jaderného zastrašení
Už od zahájení invaze před dvěma lety se Putin snaží využít sílu svého obrovského jaderného arzenálu, aby přiměl západní země ustoupit z vojenské pomoci Ukrajině. Přestože si ruské chrastění jadernými zbraněmi vysloužilo široké odsouzení, ukázalo se jako vysoce účinné proti západním vůdcům, kteří se snaží zmírnit rizika svých rozhodnutí, jak upozorňuje Peter Dickinson z think-tanku Atlantic Council.
Sám mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v souvislosti s nynějšími debatami přiznal, že jde zejména o vzkaz západním státům.
„Musí to být považováno za specifický signál; signál, který tyto země varuje před důsledky, pokud se zúčastní útoku na naši zemi různými prostředky, ne nutně jadernými,“ řekl Peskov.
Nabízí se tak opět otázka, kde jsou ještě hranice ruského blafování a kdy už jsou namístě obavy.
Putinovo blafování
Ruský prezident kreslí před klíčovým rozhodnutím Západu další červenou čáru. Zatímco varuje před eskalací konfliktu nejen na Ukrajině, v minulých měsících se ukázalo, že většinou zásadní reakce nepodniká.
V reakci na Putinovy poznámky řekl šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak, že Rusko „už nemá nic jiného než jaderné vydírání k zastrašování světa“.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v rozhovoru pro televizi MSNBC pak označil Putinovy komentáře za „naprosto nezodpovědné“. Ke klidu vyzval také Peking, když prezident Si Ťin-pching varoval před použitím jaderných zbraní.
Politika odstrašování není nic nového. Ostatně už od konce druhé světové války ji využívá jak Rusko, tak Spojené státy. Taktika stojí na myšlence, že pokud by válčící státy zahájily velké jaderné údery, vedlo by to k vzájemně zaručenému zničení.
Existují však také taktické jaderné zbraně, což jsou menší hlavice určené ke zničení cílů bez rozsáhlého radioaktivního spadu, které by nyní mohlo Rusko také využít.
V uplynulém desetiletí ruská administrativa výrazně zvýšila financování ruských ozbrojených sil, včetně jaderného arzenálu. Ten zahrnuje nové modely, jako jsou mezikontinentální balistické rakety a také hypersonické zbraně či střely s jaderným pohonem.
