Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve věku 80 let zemřel bývalý americký voják William Calley, který byl jediným Američanem odsouzeným za masakr stovek neozbrojených vietnamských civilistů ve vietnamské vesnici My Lai v březnu 1968. O dubnovém úmrtí bývalého poručíka, který se stal tváří jednoho z největších válečných zločinů v americké vojenské historii, v pondělí informoval americký list The Washington Post (WP).
Calley podle úmrtního listu zemřel v hospici ve městě Gainesville na Floridě a jeho rodina na žádosti médií o vyjádření nereagovala.
Calley v roce 1968, kdy mu bylo 24 let, dostal rozkaz vyčistit osadu My Lai, která byla součástí vesnice Son My, od partyzánů, kteří tam údajně měli základnu. Ve skutečnosti byla ale plná civilistů. Podle vietnamské bilance bylo zabito 504 lidí, včetně mnoha žen, seniorů a dětí. Vojáci také znásilňovali dívky a ženy. Veřejnost se o masakru dozvěděla až v listopadu 1969.
Jediným odsouzeným byl pak Calley, který dostal v USA za prokázané zavraždění 22 lidí v roce 1971 doživotí. Před vojenským soudem vypověděl, že pouze plnil rozkazy svých nadřízených. Původně obvinění čelili další tři vojáci.
Za mřížemi Calley strávil jen tři dny, než jej nechal tehdejší prezident Richard Nixon propustit do domácího vězení. V domácím vězení Calley strávil tři roky, po nichž byl podmíněně propuštěn. Pak se usadil v Columbusu ve státě Georgia a pracoval tam ve tchánově klenotnictví, o masakru v My Lai mluvit s historiky a novináři odmítal. Podle jeho přátel se ale soukromě přiznal k činům, z nichž byl obviněn, a naučil se s tím žít, uvedla agentura Reuters.
Poprvé se Calley veřejně omluvil až v roce 2009. „Není dne, kdy bych necítil lítost nad tím, co se tehdy v My Lai stalo,“ řekl. „Je mi líto Vietnamců, kteří byli zabiti, jejich rodin, amerických vojáků, kteří se toho zúčastnili, a jejich rodin. Je mi to velmi líto,“ dodal.
Útok z března 1968 byl součástí operace na vesnici Son My (My Lai 4 byla jednou z jejích několika osad), o které se Američané domnívali, že je baštou jihovietnamských partyzánských jednotek Vietkong. Útok na vesnici byl zahájen za podpory dělostřelectva a vrtulníků před osmou hodinou ranní a již v prvních minutách se zvrhl v masakr neozbrojených vesničanů. Podle vietnamských údajů zahynulo při útoku, který trval tři hodiny, 504 lidí, z toho přes 170 dětí. Nejmladší oběti byl jeden rok, nejstarší 82 let. Američtí vyšetřovatelé dospěli ke 347 obětem. Američtí vojáci také srovnali se zemí na 300 domů a vybili 800 kusů dobytka. Později se zjistilo, že ve vesnici byli nanejvýš čtyři ozbrojení a několik neozbrojených partyzánů. Z roty byl zraněn jediný americký voják, který se sám postřelil do nohy.
