Článek
Bydlí v severoukrajinském Černihivu a místo skleněných tabulí má teď okna zakrytá plastovou potravinovou fólií. Při ruském bombardování města se mu rozbila, teď je vysloužilý architekt Oleksandr Zhyla nemá jak opravit. „Vůbec nás to nezahřívá,“ přiznává se smíchem pro americký deník The New York Times.
Podobný problém teď řeší statisíce dalších Ukrajinců. Odhadem je po celé zemi rozbitých až milion oken. Sklo na jejich opravu ale chybí a zima se rychle blíží. Konkrétně v Černihivu klesla minulý týden teplota ze sedmadvaceti stupňů téměř na bod mrazu.
S výrobou skla měla Ukrajina problémy už před ruskou invazí. Jedna z jejích největších skláren na Donbase byla před několika lety během proruského povstání vybombardována a následně zavřena. Země se tak ve výrobě skla silně spoléhala na Rusko a Bělorusko. Se začátkem války se ale obchodní vazby přerušily.
Téměř všechno ukrajinské sklo se tak teď dováží z dražších evropských trhů. To ale není jediný problém. K výrobě skla je potřeba roztavit písek, k tomu je nutné obrovské množství energie. S celosvětově rostoucími cenami elektřiny a plynu tak roste i cena skla: Obyčejná okenní tabule teď může stát dokonce čtyřnásobek toho, co ještě před pár měsíci.
Právě proto si spousta lidí nemůže dovolit okna opravit, ani když dovnitř začne vanout studený vzduch. Ukrajinci se snaží alespoň hledat alternativy, ty ale nefungují.
Rozhovor o válečné strategii Ukrajinců
„Ukrajina má na větší akce tak měsíc a půl až dva, než se počasí začne lámat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus. Tou dobou by podle něj mohli na frontu dorazit i první mobilizovaní Rusové.
Překližka sice zakryje díru ve zdi, vnitřní prostor ale zůstane tmavý a působí depresivně. A zbytky ubrusů nebo plastové fólie, které spousta lidí používá, sice propouští sluneční světlo, špatně ale těsní. Lidé se tak v noci choulí pod třemi přikrývkami a děsí se zimy.
Ta bývá na Ukrajině obzvlášť intenzivní. Trvá téměř půl roku, od poloviny října do poloviny března, a teploty mohou klesat až k deseti stupňům pod nulou.
Humanitární agentury se snaží Ukrajince na zimu připravit. Nakupují přikrývky, kabáty, čepice a boty za desítky milionů dolarů. A v neposlední řadě se pokoušejí opravit rozbitá okna.
„Jednoduché okénko za sto dolarů může tuto zimu zabránit umrznutí celé rodiny,“ zdůraznil pro The New York Times zakladatel humanitární skupiny Global Empowerment Mission, která už na Ukrajině nainstalovala tisíce oken, Michael Capponi.
„Všichni spěchají. Právě teď děláme, co můžeme,“ sdělila zástupkyně zemského programového ředitele francouzské humanitární organizace ACTED Frances Oppermanová. Tato organizace teď Ukrajincům pomáhá zaplatit opravu oken.
Od začátku války bylo v celé zemi zničeno asi 140 tisíc obytných budov a poškozeno 44 milionů metrů čtverečních bytů. Organizace spojených národů uvedla, že miliony Ukrajinců teď také žijí v domech, které neposkytují dostatečnou ochranu před drsnými zimními podmínkami.
