Je tu nový Rishi. Z přednosti, která vynesla Sunaka na výsluní, je přítěž

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krátce předtím, než oslavil rok ve funkci britského premiéra, se Rishi Sunak odhodlal k odvážnému kroku. Když se mu přestala vyplácet sázka na klidnou sílu, rozhodl se, že z pragmatického politika se má stát lídr, který je připraven dělat radikální rozhodnutí a přinést zemi změnu.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že přesvědčit britskou společnost novou imagí se mu zatím příliš nepodařilo. Snahy o změnu vnímání své osoby mu komplikuje snové bohatství i skutečnost, že ho Britové z předchozích let znají jako „spolehlivého politika bez výrazného charismatu“, odhadují odborníci.

V době, kdy Sunak usedl na premiérské křeslo, měla za sebou britská politika dosti turbulentní časy. Po tom, co na pozici premiéra po řadě skandálů rezignoval Boris Johnson a jeho nástupkyně Liz Trussová skončila ve funkci po 45 dnech, potřebovala Konzervativní strana v čele klidného a stabilního politika. Sunak byl tehdy ideálním kandidátem.

„Když byla Trussová po tom velice rychlém dobrodružství a panice, kterou způsobila na trzích, nucena odstoupit, byl Sunak přirozeným nástupcem právě proto, že byl protikladem toho, co ztělesňovala Trussová, která byla neřízenou střelou,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Váška z Institutu mezinárodních studií na FSV UK.

Během posledních měsíců se ale začalo ukazovat, že z toho, co jej do čela Británie přivedlo, se nakonec stala spíše nevýhoda.

Opoziční Labouristická strana oproti konzervativcům v průzkumech výrazně posílila. Sunakova popularita se dostala na úroveň popularity Borise Johnson v době, kdy čelil mnohým skandálům a nakonec skončil. Vůdce labouristů Keir Starmer si před ním vybudoval desetiprocentní „náskok“.

„Měl dvě možnosti, buď se držet téhož a doufat, že přijde zázrak a labouristy postihne nějaký skandál, jinak to trpně dopracovat k té epochální porážce, nebo zkusit změnu,“ domnívá se Váška.

Britský premiér se rozhodl pro druhou možnost a odstartoval rozsáhlý politický rebranding, změnu své politické značky. Ve svých projevech se začal stále více profilovat jako „kandidát změny“, jako „muž, který chce říct, proč se zemi daří špatně - a jak to napraví,“ shrnuje to politická analytička stanice BBC Laura Kuenssbergová.

O příchodu „Rishiho 2.0“ začala psát britská média už koncem září, kdy zachytila první náznaky toho, že britský premiér usiluje o politickou proměnu.

Na základě Sunakova rozhodnutí odložit zákaz prodeje nových automobilů se spalovacím motorem, odhadovala, že se britský premiér chystá odchýlit od „zelené“ politiky. Za vstřícným mlčením, kterým přešel ostré výroky ministryně vnitra Suelly Bravermanové o uprchlících, hledala posun k ostřejší rétorice v tématech, která dělí společnost.

Zpečetěním Sunakovy proměny v „kandidáta změny“ pak podle nich měl být jeho nedávný projev na konferenci Konzervativní strany v Manchesteru. Slovo „změna“ v něm mimochodem padlo hned třicetkrát.

Nezvykle probíhal už samotný začátek. Ještě předtím, než Sunak vystoupil, promluvila jeho manželka Akshata Murthyová. V poměrně emotivní řeči Sunaka přivítala na jevišti coby svého „nejlepšího kamaráda“, který je „vtipný, pozorný a soucitný“ a „tvrdě pracuje na tom, aby pro Británii udělal správnou věc“.

Sunak v navazujícím projevu oznámil, že zruší výstavbu vysokorychlostní železnice z Birminghamu do Manchesteru, vyrazí do boje proti kouření a vapování. Pustil se i na pole takzvaných kulturních válek, kterému se dosud spíše vyhýbal, když zpochybňoval platnost transgenderové identity, shrnuje deník The Guardian.

Kromě kroků, které měly voliče i spolustraníky přesvědčit, že je připraven provádět radikální změny, ale mluvil také o své matce, která po tom, co do Británie přišla z Tanzánie vedla svou vlastní malou firmu - Sunakovu lékárnu. Vzpomínal i na ikonu britské konzervativní politiky Margaret Tatcherovou, která ráda připomínala, že je dcerou hokynáře.

Podle politické komentátorky serveru Sky News Beth Rigbyové se snažil ve svém projevu dávat důraz na tradiční hodnoty s cílem ukázat se voličům v novém světle.

Reagoval tak pravděpodobně na tendence, které delší dobu zachycují průzkumy, tedy, že se voliči z pracující třídy začínají odklánět od Konzervativní strany, jelikož mají pocit, že zastupuje zejména bohaté jedince a vlivné firmy a k problémům „obyčejných“ lidí má daleko.

Podle Vášky není příliš pravděpodobné, že se právě Sunakovi podaří toto přesvědčení změnit. „Nevím, jestli to může fungovat, vzhledem k tomu, jaké je jeho osobní zázemí, jeho pohádkové bohatství, jaká je celá jeho profesní dráha od doby, co vystudoval,“ tvrdí.

Rishi Sunak chodil na jednu z nejlepších placených škol v Británii, Winchester College, ve studiu pokračoval na prestižní Oxfordské a Standfordské univerzitě. Předtím než se vydal na politickou dráhu, pracoval pro investiční banku Goldman Sachs a dva multimiliardové hedgeové fondy, připomíná stanice BBC.

Společně se svou manželkou Akshatou, která je dcerou indického miliardáře Narayana Murthyho, spoluzakladatele technologického gigantu Infosys, patří mezi 250 nejbohatších britských osobností a rodin. Jejich společný majetek dosahuje hodnoty zhruba 700 milionů liber.

Ani proměna v akčního politika, který přináší radikální změny, zřejmě nebude pro Sunaka jednoduchá, jelikož pro většinu Britů zůstává ztělesněním pragmatického a rozumného politika.

Podle Vášky dosud Sunakův politický styl charakterizovala na jedné straně „tichá, spolehlivá kompetentnost, nedogmatičnost a pragmatismus“, na straně druhé však „nápadný nedostatek charismatu či výrazné osobitosti, kterou konzervativci u svých čelných představitelů oceňují“.

Typickým představitelem takového politika je podle něj Boris Johnson, kterému se navzdory privilegovanému původu podařilo díky vzdorovitosti profilovat se jako „pozoruhodně populistický a v určitém smyslu až antisystémový hráč“. „To je něco, do čeho se bude Sunak stylizovat velmi obtížně,“ domnívá se Váška.

Politickým rebrandingem se Sunak pravděpodobně nesnaží oslovit pouze voliče, ale také představitele své vlastní strany, mezi kterými má poměrně vratkou pozici.

Podle Vášky je Sunak uvnitř Konzervativní strany spíše tolerován než milován, a zástupy nadšených podporovatelů za ním rozhodně nestojí. Kromě jeho technokratické image, a neschopnosti strhnout davy, za to může i role, kterou sehrál při politickém pádu Borise Johnsona, který se i přes mnohé eskapády ve straně těší velké oblibě.

Podle deníku The Financial Times se řada konzervativních politiků už nyní připravuje na to, že Sunaka v případě volební porážky sesadí a sami stanou v čele strany. Výraznou pozici si na nedávné konferenci vydobyla například ministryně Bravermanová, která v plamenném projevu varovala před „migračním hurikánem“, i bývalá premiérka Trussová.

Jen několik dní předtím, než Sunak oslavil rok ve funkci britského premiéra, dokonce 25 konzervativních poslanců oznámilo, že je připraveno vyslovit nedůvěru jeho vedení po tom, co strana utrpěla katastrofální porážku v doplňovacích volbách do Dolní sněmovny. Ztratila dva mandáty ve svých tradičních baštách.

Většina konzervativních politiků je ale podle britských médií smířena s tím, že Sunak stranu dovede do příštích voleb. A to zejména proto, že další střídání ve vedení by straně, která v posledních letech zažila turbulentní změny, příliš neprospělo.

„Musí hrát i nadále vyváženou roli, politickou hru i dovnitř vlastní strany, aby v ní udržel konsenzus a jednotu a aby šla do voleb alespoň nějakým způsobem sjednocená,“ domnívá se analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Své kroky podle něj musí Sunak dobře zdůvodňovat a dobře o nich komunikovat se členy Konzervativní strany. Měl by také dávat prostor různorodým názorům, ať už na podobu migrační či „zelené“ politiky.