Chce s rodinou vstávat bez zvuků izraelských stíhaček. Cena? 30 tisíc dolarů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Navzdory mezinárodnímu tlaku se Izrael připravuje na invazi do palestinského hraničního města Rafáh. Před násilím do něj z dalších částí Pásma Gazy uprchly stovky tisíc obyvatel a mezinárodní společenství se v případě izraelské ofenzivy obává o životy civilistů.

Izrael v úterý oznámil, že pro potřeby evakuace z města kupuje na 40 tisíc stanů, do nichž by se civilisté měli přesunout. Nutnost útoku na Rafáh vysvětlují Izraelci tím, že v něm stále působí čtyři prapory teroristického hnutí Hamás, bez jejichž zničení nemůže vojenská operace v Gaze dosáhnout svého cíle.

Palestinci i pracovníci humanitárních organizací se shodují v tom, že v celé oblasti už není jediné bezpečné místo - bomby běžně dopadají i tam, kde by podle izraelských úřadů mělo být bezpečno. I proto je nejjistější záchrana jediná - útěk do Egypta.

Pokusit se o ni chce i Palestinka Aláa Šatíla se svojí rodinou. Žena, jejíž příběh popsal server The Intercept, strávila posledních 40 dní ukrytá v Evropské nemocnici v Chán Júnisu. Z města Gaza utekla kvůli bombardování nejprve do Rafáhu, i odtamtud ji ale vyhnal letecký útok. Ani v nemocnici se ale rodina necítí v bezpečí a výbuchy v okolí jsou stále silnější.

Opustit Gazu ale není jednoduché - za takzvaný koordinační poplatek je egyptské společnosti Hala Consulting and Tourism Services potřeba zaplatit mezi 5 až 7,5 tisíce dolary za osobu (asi 125 až 190 tisíc korun), dítě do 16 let pak stojí okolo 2500 dolarů. Před válkou se tarif pohyboval mezi 250 až 600 dolary na osobu. Aláa tak musí shromáždit na 30 tisíc dolarů, aby rodinu dostala ven. Takové peníze pochopitelně nemá, snaží se proto je vybrat pomocí online sbírky.

„Dokonce i to, že si teď můžeme dovolit základní potřeby, je nad naše možnosti,“ řekla žena. Doufá, že se jí podaří peníze sehnat, aby mohla „spát bez úzkosti a probouzet se bez zvuků stíhaček a raket“.

Podobných crowdfundingových kampaní na záchranu palestinských civilistů se v posledních týdnech rozeběhla celá řada. Jednu z nich zaštítil novinář Jakub Szántó.

Ceník společnosti Hala Seznam Zprávám potvrdil i muž, kterému se Gazu podařilo opustit hned počátkem listopadu. Ještě předtím stihla odjet i jeho rodina.

„Obecně jsou dva způsoby, jak opustit Gazu. Jeden je ten, že se dostanete na seznamy osob s dvojím občanstvím, který vydávají každý den ambasády - na seznamu je denně 100 osob -, druhý je pak přes společnost Hala. První varianta je rychlejší, trvá asi tři dny, ta druhá může trvat i měsíc,“ řekl pod podmínkou anonymity muž, jenž využil svých kontaktů v USA.

Upozorňuje přitom i na možnost zaplatit lidem z egyptského ministerstva zahraničí za to, že něčí jméno zařadí přednostně na úkor někoho, kdo má egyptské a palestinské občanství.

Přechod sice oficiálně kontroluje Egypt, fakticky ale o tom, kdo a co přes něj přejde, rozhoduje Izrael. Ten také hranici několikrát na začátku války v Gaze bombardoval.

Peníze platí Palestinci výše zmíněné cestovce, která si bere svůj podíl a zbytek odesílá do Egypta úředníkům. Ti do 10 dnů zanesou jméno zájemce do „koordinačního rejstříku“, což cestujícímu umožní rychlé odbavení na hranici. Nezávislý egyptský zpravodajský kanál Mada Masr minulý měsíc v podrobné investigaci napsal, že byznys řídí obchodník s úzkými vazbami na egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího.

Mužem, který stojí v čele výnosného byznysu, je Ibrahím Arganí. Podle serveru Mada Masr se v jeho postavě protínají obchody, moc i mezinárodní vztahy. Z postavy, která před deseti lety prchala před spravedlností, se postupně stal jeden z nejvlivnějších egyptských podnikatelů, vůdce kmenové milice a spojenec egyptské armády v její válce proti terorismu.

Během prvních týdnů války přitom Egypt nedovoloval opustit Gazu cizincům a lidem s dvojím občanstvím. Jeho taktikou bylo tímto způsobem nutit ostatní země vyvíjet tlak na Izrael, aby svoji ofenzivu zastavil.

Už v listopadu od toho ale egyptská vláda upustila a zahájila evakuaci těchto lidí. Ta probíhala tak, že jejich domovské země daly Egypťanům seznam svých občanů, Egypt si ho potom nechal schválit od Izraelců a následně tyto lidi odvážel přímo na káhirské mezinárodní letiště. Podobný mechanismus později začal platit i pro držitele egyptských pasů.

Řada lidí svěřila své peníze podvodníkům, kteří se vydávali za „pracovníky koordinace“, aby své peníze už nikdy neviděla. „Ano, to se stalo mnohokrát. Slyšel jsem i o muži přímo ze společnosti Hala, který zmizel se 700 tisíci dolarů, egyptské úřady ho ale nakonec chytily,“ potvrzuje výše citovaný zdroj Seznam Zpráv.

Časem se celý systém centralizoval a prim má nyní výše zmíněná společnost Hala. Ta si kromě oficiálních vládních (egyptských i palestinských) seznamů začala dělat i svůj vlastní.

Úředníci v Gaze i Egyptě nicméně popírají, že by na místě fungoval systém vybírání poplatků od zájemců o vycestování. „Nemáme nic společného s uvalováním jakýchkoli poplatků za cestování občanům, nasloucháme kvůli tomu stížnostem. Nemáme ale v této záležitosti žádnou pravomoc,“ řekl panarabskému listu aš-Šark-al-Avsat úředník na straně přechodu kontrolované Hamásem.

„Je to nechutné,“ myslí si o vybírání obřích částek za evakuaci muž, jemuž se podařilo z Gazy utéci. „I kdyby to bylo jen za 500 dolarů. Chcete si jen zachránit život a oni za to vybírají peníze…“