Článek
Když v sobotu večer oznámil íránský generální prokurátor Mohammad Džafar Montazeri zrušení obávané mravnostní policie, zavládlo na Západě nadšení. Lidé v Íránu ho ale nesdílejí - zprávu považují spíše za fake news nebo za úhybný krok, kterým režim mate Západ, aby poté v represích pokračoval.
„Není to pravda. Možná změnili formu, ale stále existují. Tak mocní a brutální, jak jen mohou být. Dávají otázky, ať už jsou v civilu, nebo za zdmi věznice,“ napsala Seznam Zprávám pod podmínkou anonymity mladá žena pocházející z města Sanandadž v íránském Kurdistánu.
Kamery místo policistů
Podobně se vyjádřila i další žena z druhého největšího íránského města Mašhadu: „Je to jen show, stejným způsobem budou postupovat i v případě hidžábu,“ naráží na tvrzení prokurátora, podle něhož by měly íránský parlament a justice přezkoumat desítky let starý zákon o nošení hidžábu a během „týdne či dvou“ by ho režim mohl upravit.
Íránský prezident Ebráhím Raísí mezitím v sobotu prohlásil, že republikánské a islámské základy Íránu jsou zakotveny v ústavě. Existují podle něj ale „metody implementace ústavy, které mohou být flexibilní“.
Hlasy Íránek na Seznam Zprávách
Přečtěte si výpovědi účastnice íránských protestů i novinářky z Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda.
Íránka z Mašhadu také Seznam Zprávám poslala příspěvky Íránců z diskuze na sociální síti, kde se hned několik uživatelů shodlo, že zpráva o konci mravnostní policie není pravdivá a že režim může k postihu lidí místo obávaných jednotek používat bezpečnostní kamery. Zmiňují také případ, kdy byla banka nucena propustit zaměstnankyni poté, co se ukázalo, že obsloužila klienta a neměla hidžáb.
O podobném případu informoval i twitterový účet Lettres de Teheran psaný novináři francouzského deníku Libération. Ti se odvolávají na agenturu Tasnim, která potvrdila uzavření zábavního parku pro děti. Park totiž zveřejnil fotografii, na níž byla dívka za pokladnou bez hidžábu. Režimu blízká agentura Tasnim dodala, že mladou ženou se už zabývá íránská justice.
L’agence de press Tasnim proche du pouvoir iranien a confirmé la fermeture et la mis sous scellés d’un parc de loisirs pour enfants, suite à la diffusion de la photo d’une employée sans voile. Un dossier judiciaire a été ouvert pour l’employée selon Tasnim. pic.twitter.com/gLcIGkflAj
— lettres de Teheran (@LettresTeheran) December 5, 2022
Kromě oslovených Íránek nevěří ústupku ze strany režimu ani expertky na Islámskou republiku. „Chtějí jen uchlácholit lidi. Vědí, že se jim situace vymyká a jsou nejslabší od revoluce. Protestující se tím asi nenechají uklidnit… Mravnostní hlídky na čas zruší, to udělat můžou, v zákoně stejně nikde nejsou. Pak je můžou kdykoliv zase obnovit, až budou silnější,“ myslí si Zuzana Kříhová, íránistka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Podobně se vyjadřuje i známá americko-íránská aktivistka Masih Alinejadová - zrušení mravnostní policie je podle ní dezinformace, která ale ukazuje slabost teokratického režimu. Jeho sliby považuje za znak zoufalství z toho, že povstání v ulicích íránských měst stále pokračuje. I ona je přesvědčená o tom, že se s nimi protestující lidé nespokojí a budou usilovat o ukončení Islámské republiky.
Na pařížském náměstí Republiky vystavili aktivisté portréty Íránců zabitých režimem při současné vlně protestů.
Právě íránská mravnostní policie vyvolala v polovině září celonárodní vlnu protestů svým chováním k 22leté Kurdce Mahsá Amíníové. Tu nejdříve zadržela kvůli tomu, že neměla nasazený hidžáb, poté ji policisté s největší pravděpodobností při výslechu zavraždili.
Zatknout můžou za oblečení i muže
Íránská mravnostní policie je zvláštní jednotka přiřazená k bezpečnostním složkám a podporovaná jednotkami Basídž, které vznikly v době íránsko-irácké války.
Hlavním úkolem mravnostní policie je zatýkat lidi porušující „dress code“, který ženám nakazuje si na veřejnosti mimo jiné zakrývat vlasy hidžábem. Přesná pravidla oblékání jsou ale poněkud vágní a záleží i na interpretaci mravnostní policie. Stává se i to, že její členové zasahují také proti mužům, pokud mají pocit, že se svým outfitem až příliš inspirovali na Západě.
Zatímco během vlády reformistického prezidenta Hasana Rúháního ztrácela mravnostní policie prestiž i prostředky, po nástupu konzervativce Ebráhíma Raísího její přítomnost v ulicích opět posílila.
V íránských městech se tak opět objevily bílé dodávky se zeleným pruhem, jejichž posádka dohlíží na „správné“ oblečení. Zadržet může ale i předpisově oblečené lidi kvůli jejich chování, například intimnostem na veřejnosti. Pokud mají štěstí, může to skončit domluvou, jindy je ale policie odveze do převýchovných center, kde se mají naučit správné morálce Islámské republiky. Právě to se přihodilo Mahsá Amíníové.
