„Je to jako válka.“ Umírání v peruánských ulicích nebere konce

Peru již téměř dva měsíce zmítají protesty. Vypukly 7. prosince, když poslanci sesadili levicového prezidenta Pedra Castilla kvůli tomu, že chtěl parlament rozpustit. Úřad po něm převzala viceprezidentka Dina Boluarteová, která pod tlakem demonstrací slíbila předčasné volby v roce 2024. Ve středečním projevu ale protestujícím ustoupila ještě více a uvedla, že se volby budou konat už letos.

Vláda vyzývá k dialogu a k tomu, aby se nevytvářela větší nestabilita, než jaká už existuje. V nejvíce postižených městech byl vyhlášen zákaz vycházení a v zemi platí výjimečný stav. Současná prezidentka zůstává ve funkci navzdory neustálým výzvám k rezignaci.

V ulicích protestují desítky tisíc lidí, kromě jiného požadují i změnu ústavy. Policie proti nim zasahuje poměrně tvrdě. Boluarteová sice ve středu vyzvala k „celonárodnímu příměří“, několik hodin poté se ale tisíce protestujících opět střetly s policií, která použila slzný plyn.

V sobotu se například 200 demonstrantů dostalo do prostor univerzity San Marcos v hlavním městě Limě. Policie za pomoci obrněného vozidla prorazila bránu a lidi z kampusu opět vyhnala.

„Protestující útočí na soukromý majetek, ničí a zapalují veřejné a obytné budovy a blokují silnice. Také zapálili policejní dodávku s policistou uvnitř. Je to vlastně takový druh války, policie je dle mého oprávněna dohlížet na bezpečnost občanů,“ uvedla pro Seznam Zprávy sedmatřicetiletá Miriam Humbserová, která naštěstí žije v bezpečné části hlavního města Limy, jak říká.

Prezidentka Boluarteová ve středečním projevu uvedla, že Peruánce k protestům podnítily „radikální skupiny s politickou a ekonomickou agendou, která má kořeny v obchodu s drogami, nelegální těžbě a pašování“.

Také obvinila bolivijskou skupinu domorodých obyvatel blízkou levicovému exprezidentovi sousední země Evu Moralesovi, že dodává demonstrantům v Peru zbraně. Prezidentka také uvedla, že podporuje právo na protest, ale odmítá násilí: „I já jsem pochodovala v rámci spravedlivých bojů za práva pracujících a studentů, ale protesty nemohou být doprovázeny násilím, ničením a smrtí.“

Průzkum veřejného mínění z tohoto měsíce ukázal, že Boluarteovou za prezidentku nechce až 71 procent peruánské společnosti. Vzhledem k tomu, že počet mrtvých v důsledku nepokojů pravděpodobně vzroste, většina Peruánců vidí jako nejlepší cestu nové volby.

Prezidentka se rovněž dostala do úzkých tvrzením, že mnoho z těch, kteří zemřeli, nezastřelila policie, ale spoludemonstranti. „K úmrtím nedošlo tam, kde byla policie, ale v okolních ulicích,“ prohlásila. To naopak řada místních rozporuje.

Peruánský ombudsman například uvedl, že z 56 lidí, kteří při nepokojích zemřeli, bylo 46 lidí zabito při přímých střetech s bezpečnostními silami. „Vláda zachází s protestujícími tak násilně a represivně, že to podkopává její legitimitu,“ domnívá se Jo-Marie Burtová, vedoucí pracovnice washingtonské neziskové organizace Office on Latin America.

„Vláda přišla o možnost politického řešení a místo toho hledá řešení autoritářské, které se opírá o to, čemu říkáme mano dura (politika železné ruky – pozn. red.),“ řekl pro Al-Džazíru Paolo Sosa Villagarcia, politolog z Institutu peruánských studií.

Země je momentálně skutečně ochromená. Úřady v sobotu oznámily, že přístup na Machu Picchu bude uzavřen na dobu neurčitou. Několik letišť v zemi také pozastavilo provoz.

Kdo za protesty, které uvrhly latinskoamerickou zemi do chaosu, tedy stojí? „Jedná se o silně zpolitizovanou menšinu na jihu země, která je financována z obchodu s drogami, nelegální těžby a dalších mezinárodních mafií. Skupině zejména vyhovoval prezident Castillo,“ hodnotí v rozhovoru pro Seznam Zprávy Miriam z Limy.

„Nejde o protesty za lidská práva ani proti případu vraždy ženy či znásilnění nezletilé, ani za zlepšení ekonomické, sociální či zdravotní situace. Současné protesty jsou ve skutečnosti proti demokracii. Žádají návrat bývalého prezidenta Pedra Castilla, přestože provedl státní převrat. Mnozí chtějí měnit ústavu, aniž by znali zákony nebo si je alespoň přečetli,“ dodala Miriam.

Významným problémem podle ní také je, že mnoho peruánských regionů je zapomenuto a žije v extrémní chudobě. Lidé v chudých zemědělských regionech Cuzco a Puno si dlouhodobě stěžují na nezájem ze strany vlády v Limě. Právě tam jsou protesty nejsilnější.

„Je opravdu frustrující vidět, co se děje v mé zemi. Většina Peruánců chce pro Peru to nejlepší, chtějí, aby se země rozvíjela. Chtějí pracovat a prosadit se. Tyto protesty přinášejí zemi jen ztráty, a to v milionech dolarů denně,“ domnívá se Miriam.

Bývalý venkovský učitel Castillo byl prezidentem od července 2021 a jeho vláda se od počátku potýkala s obstrukcemi parlamentu, často iniciovanými pravicovou političkou Keiko Fujimoriovou. Ta s Castillem těsně prohrála v prezidentských volbách a předtím byla i ve vězení kvůli korupci a praní špinavých peněz.

Castillo, který je nyní ve vazbě kvůli podezření z pokusu o převrat, oznámil 7. prosince záměr rozpustit parlament krátce před tím, než měli poslanci už potřetí hlasovat o jeho odvolání kvůli „morální nezpůsobilosti“.

Zákonodárci jeho nápad nicméně rychle odmítli a odhlasovali jeho odvolání z funkce. Výsledek hlasování byl zdrcující: 101 hlasů pro sesazení, 6 proti, 11 poslanců se zdrželo.