Článek
V květnu letošního roku se BBC ozval muž ze Sierra Leone s podezřením, že jeho přítelkyně zemřela na následky ženské obřízky. Fatmatě Turayové bylo 19 let, když ji matka zavolala domů do rodné vesnice. Měla být zasvěcena do tajné společnosti Bondo, staleté tradice zahrnující hudbu a tanec, kde se mladé ženy připravují na dospělost. O 36 hodin později byla Fatmata mrtvá.
V den jejího pohřbu vytáhl její přítel, novinář Tyson Conteh, kameru a začal natáčet. Vysvětlil, proč dokumentuje, co se kolem něj děje. „Chci tímto filmem vyvolat debatu. Fatmata nechce vidět umírat další dívku, ženu. To je její přání.“ Fatmata prý k němu promlouvala ve snech a chtěla, aby odhalil pravdu o její smrti a ukončil praxi ženské obřízky.
Conteh získal vzácný přístup k natáčení čistě ženské společnosti Bondo. I rituálů, při nichž se tradiční role manželky a matky předává mladým ženám z rukou starších. Místní to považují za očekávaný a nezbytný přechodový obřad.
Součástí iniciačního procesu je však i ženská obřízka, zákrok, který nepřináší žádné zdravotní benefity, ženu pouze mrzačí.
Co je to ženská obřízka?
- Ženská obřízka označuje postupy, které zahrnují částečné nebo úplné odstranění vnějších ženských pohlavních orgánů nebo jiné poškození ženských pohlavních orgánů z jiných než lékařských důvodů.
- Obvykle se provádí od útlého věku do 15. roku života dívky.
- Existují čtyři typy. Jedna z nejzávažnějších a nejškodlivějších forem zahrnuje úplné odstranění klitorisu a sešití stydkých pysků a pochvy pouze s malým otvorem pro močení a menstruaci. Tato praktika má četné okamžité i dlouhodobé zdravotní následky, které ovlivňují sexuální a reprodukční zdraví žen a dívek, včetně infekcí a abnormálních jizev, vysilující bolesti, komplikací při porodu, anebo způsobuje i smrt v důsledku vykrvácení či infekce po zákroku.
- Ženská obřízka je mezinárodně uznána jako porušení lidských práv. Přesto se odhaduje, že do roku 2030 bude tímto „zákrokem“ a jeho důsledky ohroženo přibližně 68 milionu žen a dívek na celém světě.
- Podle jednoho z nejnovějších průzkumů z letošního roku v časopise Scientific Reports kvůli ní ročně zemře více jak 44 tisíc mladých žen a dívek. Průzkum zahrnoval pět zemí, kde je praxe legální, tedy Sierra Leone, Mali, Malawi, Čad a Libérii a dalších 13 afrických států.
- Mrzačení ženských pohlavních orgánů je běžné ve zhruba 30 zemích v Africe a na Blízkém východě, ale praktikuje se také v některých zemích Asie a Latinské Ameriky a mezi komunitami, které pocházejí z těchto regionů.
- Ženská obřízka je v Evropské unii nelegální. V některých evropských zemích je dokonce trestná i v případě, že je provedena mimo území daného státu. Přesto se odhaduje, že v Evropě žije 600 000 žen a dívek, které byly obětí ženské obřízky.
- Proč? Jde o kombinaci kulturních a sociálních důvodů. Obřízka vychází z přesvědčení, že mrzačení ženských pohlavních orgánů má náboženské opodstatnění nebo souvisí s čistotou, věrností a krásou. Obřízka je starší než vzestup křesťanství a islámu a v daných společnostech odráží hluboce zakořeněné nerovnosti mezi pohlavími.
Zdroj: Organizace OSN UN Women, Evropský parlament
Sierra Leone, odkud pocházela Fatmata, patří mezi jednu z pětí zemí, kde je tato praxe legální. Ovšem další země o její legalizaci právě uvažuje.
Jedná se o Gambii, přímořský stát v západní Africe, kde debatu ohledně ženské obřízky otevřely návrhy politických a náboženských vůdců. Osm let poté, co byla praxe postavena mimo zákon, chtějí předložit zákon na její dekriminalizaci.
Případ Gambie
Diskuzi spustilo odsouzení trojice žen za praktikování ženské obřízky v regionu Central River.
Šlo o vůbec první rozsudek na základě zákona z roku 2015, který praktiku zakázal. Soud ženám nařídil zaplatit pokutu 15 tisíc gambijských dalasi (v přepočtu zhruba pět tisíc korun), nebo strávit rok ve vězení. O několik dní později však pokutu uhradil islámský duchovní a povzbudil Gambijce, aby ženské obřízky nadále prováděli, napsal gambijský deník The Standard.
Následně návrh na zrušení zákona podpořili členové národního shromáždění země. A ve stejném čase Nejvyšší islámská rada vydala fatvu odsuzující každého, kdo s touto praxí nesouhlasí. Fatva je v islámu nábožensko-právním stanoviskem, které z náboženských pozic zdůvodňuje či posvěcuje určité jednání či politiku. Duchovní rovněž vyzvali vládu, aby legislativu přehodnotila, informoval deník The Guardian.
Aktivisté a organizace občanské společnosti namítají, že jde o krok zpátky. „Gambie učinila v roce 2015 odvážný krok k vymýcení mrzačení ženských pohlavních orgánů, takže kdybychom se po osmi letech vrátili a začali znovu, mělo by to pro zemi velmi, velmi velké důsledky,“ řekla pro The Guardian Fallou Soweová, národní koordinátorka organizace občanské společnosti Network Against Gender-based Violence.
Hlasy bojovníků za lidská práva však v zemi zatím velký ohlas nemají – soudě podle dat. Z průzkumu demografického zdraví podstoupily v letech 2019 a 2020 v Gambii ženskou obřízku téměř tři čtvrtiny žen ve věku od 15 do 49 let. Tudíž zákaz zatím mnoho nezmohl.
Fatou Baldehová, zakladatelka organizace Women in Liberation and Leadership, gambijské občanské společnosti, která sama přežila ženskou obřízku, uvedla pro The Guardian, že dobře zná dopady ženské obřízky. A snaží se ženy varovat. Přesto byla ona a lidé z jejího týmu v posledních několika týdnech vyhnáni ze tří komunit lidmi, kteří je obviňovali ze „zpochybňování našich vlastních kultur, norem a náboženství“.
„Porušili jsme kulturu mlčení o obřízce. Posunuli jsme se zpět… Prohlášení Islámské nejvyšší rady, že praktika je náboženská, způsobilo obrovské škody,“ řekla Baldehová.
Obává se, že vláda zákon skutečně zruší. A že se pak mohou stát terčem i další zákony na ochranu žen a dívek – například zákon, který zakazuje svatby mladším 18 let.
Navíc by podle ní mohla mít dekriminalizace obřízky v Gambii vliv i na další země v regionu.
Mama Jubi, která ve své komunitě v Gambii dívky obřezávala, s touto praxí přestala v roce 2021, když zjistila, že se nejedná o náboženskou povinnost.
„Vím, že to není islám. Ne všichni islámští učenci to uznávají jako náboženskou praxi. Pokud někdo cítí soucit se svými bližními, musí přestat. Je to bolestivé… Budu dál vyprávět ostatním o důsledcích této praxe. Já jsem od ní upustila a nikdy nikomu nebudu říkat, aby ji praktikoval,“ řekla Jubi pro The Guardian.
V sousední Sieře Leone, kde je 83 % žen ve věku od 15 do 49 let podrobeno mrzačení ženských pohlavních orgánů, podaly Institut pro lidská práva a rozvoj v Africe a koalice 26 feministických organizací nedávno dvě žaloby na vládu, aby přiměly ministry k přijetí zákona zakazující obřízku.
Videoreportáž
Odstranění některých částí vnějších pohlavních orgánů žen je – i když to ruští politici popírají – především v severní části Kavkazu v Dagestánu stále relativně častou praxí. Jde o středověký zvyk, který přežívá v řadě místních muslimských komunit.
Pavla Gomba, ředitelka české pobočky dětského fondu OSN UNICEF, byla v Sieře Leone na několika misích. Obřízka tam podle ní byla kdysi zákrokem, který se prováděl spíše symbolicky, v rámci iniciačních obřadů, nebo až v dospělosti, před vstupem dívky do manželství. Dnes se provádí na stále mladších holčičkách, takže tělesné poškození je o to vyšší.
„Hlavním důvodem, proč se zatím nepodařilo zákrok vymýtit, je jednak to, že pro ty, kteří jej provádějí, je velmi lukrativní. Rodiče za něj platí, často i celým svým měsíčním výdělkem, takže mají finanční motivaci jej udržet. Tím hlavním důvodem je ale společenský tlak. Dívka, která obřízkou neprošla, není považována za dospělou a nemůže se podílet na rozhodování komunity,“ popsala Gomba pro Seznam Zprávy.
O tom se nemluví
„Obřezali mě v pěti letech. A ani o 10, ba ani o 20 let později bych proti svým rodičům nesvědčila,“ řekla pro britský deník The Standard spisovatelka a bývalá nizozemská poslankyně původem ze Somálska Ayaan Hirsi Aliová. Už roky se snaží veřejně mluvit o ženské obřízce. Ale není snadné prolomit mlčení. „Je to psychologická záležitost. Lidé, kteří to dělají, jsou otcové, matky, babičky, tety. Žádná malá holčička je nepošle do vězení. Jak se s tím pocitem viny dá žít?“
Obřízku bude podle Aliové těžké vymýtit a pouze ji odsoudit nepomůže. Mnohem důležitější podle ní je detabuizovat samotnou praktiku a odhalovat ji.
Ředitelka českého UNICEF Gomba má velice podobný názor. Osobně se setkala se ženami, které tento zákrok podstoupily. „Překvapilo mě, že i když tímto rituálem prošly téměř všechny dívky a ženy, bez ohledu na to, jestli jejich rodiny vyznávaly křesťanství, animismus nebo islám, ve společnosti to stále bylo velké tabu.“
Rozhovor
Čelí útlaku ze strany úřadů, je pod stálým dohledem státu, ale bojuje dál. Glanis Changachirereová ze Zimbabwe pomáhá ženám napříč Afrikou získat vlastní hlas. Seznam Zprávám popsala, jaké (často násilné) poměry v regionu panují.
Gomba vzpomíná na sedmnáctiletou Lilian, která se stala jednou z dobrovolnic, jež se snaží šířit mezi dívkami osvětu.
„Obřízkou prošla, když jí bylo 14 let. Byl to pro ni otřesný zážitek: nic netušíc ji unesli cestou do školy a celý týden po zákroku strávila s ostatními dívkami v chatrči za vesnicí. Chybělo málo, aby na následky zranění a infekce umřela. Tehdy se rozhodla, že v jejich rodině bude poslední a že svoje dvě mladší sestry před obřízkou ochrání. Pak jako dobrovolnice UNICEF objížděla školy, kde mluvila o tom, co obřízka obnáší a proč je nebezpečná,“ popisuje Gomba.
Dobrou zprávou podle ní je, že se díky dlouhodobým programům, osvětě i místním dobrovolníkům daří snižovat rozšíření ženské obřízky. „Ve 31 zemích s celonárodně reprezentativními údaji o prevalenci podstoupila tuto praxi dnes přibližně každá třetí dívka ve věku od 15 do 19let, zatímco před 30 lety to byla každá druhá. K nejrychlejšímu poklesu došlo v Burkina Faso, Egyptě, Keni, Libérii a Togu,“ vypočetla.
Například v Keni na začátku listopadu odsoudili ženu obviněnou z napomáhání k mrzačení ženských pohlavních orgánů na tři roky vězení, jelikož porušila místní zákon. Kromě odnětí svobody čelí pokutě a pokud ji nezaplatí, prodlouží si trest o další tři roky, zveřejnila keňská rozhlasová stanice Capital News.
